Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Dobrodružný

Recenzie (4 313)

plagát

Odpusť nám naše hříchy (2022) 

No nevím. Tak jasně, je fajn, že se o šíleném nacistickém projektu T4 (eutanázii duševně nemocných a jinak tělesně postižených pacientů v rámci ,,rasové čistoty'' probíhající v Německu od roku 1939 - 1941) dnes někdo vůbec zmiňuje. Ale stejně jako u filmů na téma holocaust je třeba dávat sakra dobrý pozor, aby to neporušilo jistou pietu a řeklo to vše co to má sdělit. Bohužel tady to Amíci fakt nezvládli a celé to působí pardon, ale spíše debilně. Už jen to Sdkfz v pouštní pískové kamufláži na sněhu. Já oceňuji, že tam Amíci rovnou nefrkli M3A Hlaftrack natřený na šedo s kříži, ale co by zřejmě v tom roce 1939 tam v Německu dělal na lovu postiženého chlapce pískový polopás, to fakt nechápu. Stejně tak celá ta honička, protě to bylo strašně nedůvěryhodné. *

plagát

Darovaný kůň (1952) 

Tak zase jednou první! :-). Tohle byl docela zajímavý film, který bych obsahově přirovnal ke Krutému moři nebo teď nejmladšímu výbornému Greyhoundovi. A ne nejdná se o žádnou detektivku z prostředí chovu koní či dostihů.  :-)  Opět tu máme těsně poválečnu záležitost a opět z Netfixu. Viděl jsem doslova hromady takovýchto filmů točených ještě během války. Měly utužovat morálku, patriotismus a samozřejmě většinou končili naprostým vítězstvím spojeneckých vojáků. Naprosto to chápu, lidé doma byli hladoví po informacích z válčiště a filmech o svých mužích taktéž. A chtěli vidět jak to ti jejich boys nepříteli nandávají. Co mi ale přijde zvláštní, že se tyhle filmy točily i po válce. Tenhle jen 7 let. Roky po válce Anglie doslova hladověla, vzpamatovávala se ze škod z náletů a docela se divím, že po tom všem měl někdo chuť jít do kina se dívat jak to jejich Tommy nandal Skopčákům. Tenhle film svým zpracováním nevybočuje z řady jemu podobných filmů. Trikově nic moc, dost často je to točeno ve studiu kdy na můstku z papundeklu stojí důstojníci a za nimi je pouštěn film s mořem... Jenže tady se bavíme o roce 1952 a stejně byla točena třeba i Bitva o Midway v roce 1976 !!!  Takže možná je tohle na svoji dobu průkopnická věc! :-) A díky černobílosti to vlastně nepůsobí tak hrozně. Torpédoborec i jeho jméno je fiktivní, nicméně USA skutečně ze začátku opravdu rozdávaly jako pomoc starší lodě (odsud název filmu)  co mohly postrádat a bojující ostrovní království vše bralo všemi deseti. Na začátku války totiž Kriegsmarine se svými ponorkovými smečkami byla skutečnou zkázou pro mnoho konvojů. A to trvalo až doby, kdy se přišlo s radary a vládu nad děním na oceánech převzala kupodivu letadla. Z ponorek se pak stala štvaná zvěř a ne jedna padla za oběť PBY, Hudsonům či Liberátorům. I naši kluci v rámci Coastal commands se na tom významně podíleli! Jenže ne každá americká loď byla zrovna moderní, ale v počátku války a  dobách nedostatku se pro doprovody konvojů s tolik nezbytnými zásobami potravin a surovin pro Anglii upravovaly i velrybářské lodě. Torpédoborců, postrachu německých ponorek byl nedostatek a tak si Royal Navy muselo pomoci i menšími korvetami a na rychlo přestavěnými rybářskými loděmi. Film je celkem dlouhý, ale koho téma zajímá, nudit se nebude. Závěrečný boj byl za mne trochu naivní i z hlediska scénáře, ale tehdejší divák asi chtěl vidět hodně akce a možná že tady někde začíná žánr akčních filmů... Dávám za 4 hlubinné nálože. * * * *

plagát

Schůzka v Londýně (1953) 

,,Tento film je věnovaný všem mladým letcům, kteří nestihli své schůzky v Londýně...''  :-(   -----   Tedy to bylo něco!  Pro milovníky válečných a leteckých filmů je tohle naprostá nutnost! Děj příběhu nás zavádí k fiktivní 188. těžké bombardovací peruti RAF vybavené čtyřmotorovými Avro Lancastery. W/Cdr Mason, který peruti velí má odlétáno 88 náletů na Německo. Operační turnus bombardovací osádky byl při tom 30 náletů a tohoto čísla se dožila jen hodně malá část letců. Velení ví, jaký je to risk posílat Masona na další mise a chce ho uzemnit. Udělat z něj instruktora a kancelářskou krysu. Jenže Mason chce svojí devadesátku i když si je vědom rizik a také nechce opustit své kluky od peruti. U osádek má obrovský respekt a je velkou autoritou... Film nás zavede na leteckou základnu kdesi v Anglii hádám tak někdy kolem roku 1943 - 1944 a divák tak má možnost sledovat běžný život za války u těžké bombardovací peruti RAF. Briefingy, práce mechaniků bez nichž by letci nemohli bojovat, nakládání pum, večerní starty a návraty z misí za úsvitu s rozstřílenými letouny a zraněnými na palubě za houkání ambulancí. Uvidíme i život mimo základnu a musím rovnou říci, že filmy točené těsně po válce jsou pro nás fajnšmekry naprostými lahůdkami. Bojová etchnika v té době i výstroj byla běžně dostupná a tak má člověk možnost koukat na autetické stroje atd... A jelikož se během filmu zůčastníme i náletu, byly ve filmu použity i dobové záběry na německou techniku.  A zde je velký rozdíl od filmů podobného typu točených za války, protože tehdy filmaři samozřejmě toho z německé techniky či výbavy měli poskrovnu.  I u náletu jsou použity dobové snímky a musím říci, že když jsem dole pod velitelským Lancasterem viděl to hořící město s jasnou pravoúhlou sítí ulic, Němci, Neněmci, úplně jsem se otřásl... A to každy další stroj přisypával další kontejnery s fosforem... Kdo se v problematice neorientuje, bude asi zmaten, protože jsem měl dojem, že film počítá s tím, že divák je v taktice náletů RAF zběhlý :-)! . Vidíme tak práci Mosquit - pathfinderů i jejich ,,vánoční stromečky'' i zbytku bombardovací formace. V jednu chvilku navigátor sděluje, že vypadlo navigační zařízení, takže hádám, že na palubě Victora bylo už instalováno zařízení H2S.  Pohledů na nádherné Lancastery se divák nabaží do sytosti. Já si úplně chrochtal. Po amerických B17 a B24 je pro mne Lancaster s motory RR nádherným kouskem britského inženýrství. Tohle letadlo je skutečnou legendou. Jen mne udivilo, jak byly ve filmu s prominutím doslova zasrané. Hlavně na spodní části letounů, natřené na černo byly doslova šplíchance nějakého bahna či co to bylo. Nějak se mi nechce věřit, že pořádku milovná RAF by toto trpěla a vlastně i Mason. Po Ďáblech v oblacích   je tohle další pecka a i když kluky od elitní 617. peruti ,,Dam busters''  zbožňuji a nesmírně si jich vážím, musím říci, že tenhle o dva roky mladší film se mi svým zpracováním líbil více. Každopádně je nutné oba vidět pokud máte rádi letadla a příběhy těch, kteří nám s nimi  přinesli na křídlech svobodu od nacismu. A film je k mému úžasu na Netflixu. Posílám 5 dávek ze dvojčete  z horní střelecké věže za útočícím německým nočním stíhačem. * * * * *

plagát

Predčítač (2008) 

Ačkoliv mám komentáře DaVIDa82 moc rád a vážím si ho, zde bych tedy hrubě nesouhlasil obzvláště s tím označením soft-porno i přes to erotično v začátku. Ale tohle dneska máte pomalu už i ve večerníčku...  Ten příběh je naprosto uvěřitelný, obzvláště pokud si uvědomíme totální nedostatek mužů v poválečném Německu. Hitlerovu árijsou i neárijskou rasu většinou vybili na západnách frontách spojenci nebo na východních pláních RuSSové a tak byl po válce (tak jako kterékoliv jiné) nedostatek zdravých mladých mužů. Ti byli potřeba nejen k obnově rozděleného Německa, ale pochopitelně chyběli i čistě fyzicky přeživším ženám, kterých bylo logicky více. Je tedy celkem snadné uvěřit, že  Hanna se moc nepřemlouvala, když jí osud seslal do bytu Michaela, který sám měl zjevné úmysly jako každý dospívající mladík. Kate mám moc rád a věru bych jí také vynesl pár kýblů uhlí ze sklepa, kdyby mi mezitím napouštěla vanu... :-). Jenže co začínalo jako hodně zajímavá milostná romance jejíž spíše špatný konec jsem tušil v podobě příchodu nové mladé spolužačky se nakonec odklonilo na úplně jinou kolej. Film klade několik nepříjemných otázek, ale odpovědi na ně nedává. Jelikož mi je téma blízké nejen díky rodinným zážitkům, ale i tomu co mám načteno, měl jsem strašný problém od poloviny filmu k Hanně najít jen trošku kladný přístup. Na začátku mi jí bylo líto, viděl jsem, že je vnitřně zraněná, že něco tají. Ale od půlky už jsem neměl soucit. Navíc jsem si uvědomil jak je chudák Kate Winslet  moc podobná těm odporným ženským bestiím, které většinou na konci války nečekal kriminál, ale hodně utažený špagát kata. Blond, modré oči... Angličanku z Berkshire byste v ní v tomto filmu věru nehádali! Vlastně jediné co mi na filmu vadilo, že byl celý anglicky. Když slyšíte mluvit Winsletovou nebo mého miláčka Ralpha Fiennese, tak i kdyby byli oblečení do nacistických uniforem, nebudou vám v tomto filmu díky jazyku připadat moc německy. Ty uhlazené Brity v nich neschováte obzvláště když mluví ! :-)Ale chápu, že točit to v deutsch by bylo náročné. Na konci filmu člověk v sobě přeci jen vykřeše snad malinkatou jiskřičku odpuštění či snad soucitu, ale je to jen díky té dlouhé době co uplynula od války. Spíše se snažíte chápat pohnutky Michaela. První skutečná láska je nezapomenutelná. To ví každý. Takže chápu přístup Michaela, nicméně já bych i tak v za tou starou unavenou ženou pořád viděl ty haldy vychrtlých těl v pruhovaných vězeňských hadrech s  našitými židovskými hvězdami... Natočeno je to ale nesmírně poutavě a za tu návštěvu v New Yourku přidávám kazetu navíc. Takže za 5 * * * * * !

plagát

Rogue One: A Star Wars Story (2016) 

Nejsem příznivcem Star Wars a celé to tak nějak jde mimo mne. První filmy mi přišly zajímavé jen z toho důvodu, že se ke mně dostávaly v dobách, kdy nebylo moc na co koukat a tak se bralo na videokazetách cokoliv. Přeci jen jsem tehdá ještě nebyl schopen ocenit dokonalost seriiálů typu Muž na radnici, Okres na severu, Zákony pohybu či Plechová kavalérie. ad....! :-) . K těmhle filmařským a hereckým majstrštykům musí člověk prostě dozrát! Nu a teď se někde bavil Dan Vávra s jehož myšlenkovými toky kritizujícími soudobý všeobecný rozmach debility většinou souzním) v nějakém podcastu. Tam se řešily digitální efekty ve filmech a on zmínil tohle, jako že to je dost dobrý. A čistě z filmařského hlediska bez ohledu na celou tu hvězdnou mytologii to prý stojí za spatření. A tak jsem zavětřil a řekl si, že holt nějak ten souboj se svítícíma mečema a pípajícím robůtkem přežiju, byť mi přijdou srandovní (milovníci Hvězdných válek nechť mi prominou). A tak nepolíben celým příběhem, jen mlhavě si vybavujíc základní osnovy dvou znepřátelných světů jsem pln zvědavosti usedl do gauče a začal sledovat Rogue One. A líbilo se mi to. Už jen všelijaké to obyvatelstvo jednotlivých planet... Myslím si, že Sir David Attenborough by měl z leckterého druhu docela radost a s BBC by tam mohl natáčet zajímavé přírodopisné dokumenty. Felicity Jones mám rád, Mikkelsen dle mého asi není hercem úplně pro tohle, ale budiž. Z čeho jsem byl nadšen byl ten digitální svět, ty souboje, přestřelky... To byla fakt pecka, která bavila a druhá polovina filmu se to v podstatě řeže hlava nehlava v kuse. Takže i když to není můj šálek imperiální kávy, dávám za 4 odeslané soubory. * * * *

plagát

Hranice lásky (2022) 

Že je Hanka Vagnerová dračice jsem tak nějak tušil, ale že bude až taková to teda ne. Tenhle film je pro mne zajímavým srovnáním o tom jak dvě ženy po čtyřicítce napíšou scénář k filmu ve kterém si pak střihnou i hlavní roli. Mylím teď tohle a film Jak přežít svého muže. A říkám rovnou, že tohle mi sedlo mnohem víc. Opět tu jde o vztahy a opět tu jde o sex. O opět ho tu jde o hodně. Ale navzdory v celku jednoduchému ději film divákovi klade pár otázek na něž si asi každý odpoví sám, přesně v tom rozměru v jakém vnímá věrnost partnerovi. Někdo promiskuitu považuje na naprosto přirozenou a někdo za tabu. Pár z filmu začne mít pocit nudy a rozhodne se začít reálně experimentovat dle svých tajných představ. Pravidlo je jediné, o všem co bylo a co se stalo říkat partnerovi. To co ze začátku vypadá jako vzrušující změna se ale může snadno zvrtnout obzvláště když jeden z nich zjistí, že jiní jej dokáží upokojit mnohem víc než stávající partner. Vydrží toto ale partnerská láska? Nebudu spoilerovat, ale tohle mi přišlo celkem zajímavé. A Vagneřice do toho šla fakt srdcem a nejen... :-). Takže já jdu do trojky. * * *

plagát

Ako prežiť svojho muža (2023) 

No jo no, teďka je taková doba. Chlapi jsou znázorňováni jako tupá hovada. Tedy většina. Těch pár hodných a nezadaných s bavorákem aby jedna hledala v poledne s minisukní. A to ještě pak zjistí, že moc hodný chlap vlastně není ten drsný mačo chlap. Jenže chlapáckého chlapa tyhle dámy také nechtějí. Ale hodného vlastně taky moc ne. Takže řada žen zůstavá sice strašně nezávislá a samostatná, ale také úplně izolovaná a osamocená díky svým debilním představám, strašně chytrým tlustým kamarádkám o které chlapi nejeví zájem a díky seriózním některým článkům na Ona Dnes. Já o tohle v podstatě zakopl, když jsem si přepínal programy a omylem mi tam skočil na ovladači překlikem Netflus. A když jsem viděl plakát s Bernáškovou a Němcem, vzpomněl jsem si na pořad s Dědkem, kde měl pozvaného Měcháčka. Měcháčka jsem míval rád a to dokonce i v reklamě, kde nám vysvětloval, že i banku můžeme mít rádi. Kdo ho asi moc rád mít nebude je ale podle mého Langmajer, protože mu začíná lézt do rolí různých romantických obšourníků a ruku na srdce, tyhle role Měcháčkovi fakt neseděj. Bernášková si napsala knížku a asi řekla manželovi ať ji zfilmuje. Dokud je eště čas, protože jí asi pan Kemr už přišel zašeptat ono své legendární ,, jsem tvé stáří, pozvi mně dál''. Ještě se na ni dívat dá, ale při bližších záběrech ve full HD je vidět, že lépe už bylo.  Dnes je moderní aby v knihách soudobých rádobyspisovatelů co si odskočili od vaření, hraní, sochařiny a malování ke psaní  bylo hodně sexu a tak se nějaké inteligentní dialogy moc neřeší.  I tady  je to velmi nenáročná zábava a dialogy jsou typu: ,,Uděleje mi to, vždyť víš, že mi nejde udělat se sama''. Co v tom dělal Zach mi je záhadou, ale po jeho angažmá v různých šílených nekonečných seriálech se vlastně už moc ani nedivím. Dialogy tupé, přehrávání Bernáškové a hlavně Dostálové doslova hrozné. Odpad tomu nedám jen za tu krásně natočenou letní Prahu. To se povedlo a kdyby někdo z tohohle vystříhal Bernáškovou, dalo by se to použít pro cestovky jakopěkná reklama k nalákání turistů do našeho hlavního města. Dávám za jeden cézar salát s ančovičkou! *

plagát

Na západní frontě klid (2022) 

Kdybych měl někdy v noci ihned po probuzení vyjmenovat jeden jediný film, který naprosto věrně respektuje svoji knižní předlohu, byl by to tento. A kdybych měl vyjmenovat něco z první světové, tak je opět tenhle film a samozřejmě 1917. Já tady opravdu nemám co vytknout. To bahno a krev západní fronty, to bylo dokonalé. Některé bojové scény byly doslova dechberoucí, třeba ta s tanky. Kdesi jsemčetl vzpomínky německého vojáka, kdy se jejich četa poprvé zacelou válku střetla s britskými tanky Mark I. Také slyšeli dunění, řinkot pásů a pak se objevila řada oblud co nešla ničím co měli po ruce zastavit. Oblud chrlících ohěn. Teprve až artilerie byla schopna jejich postup zastavit, protože pěchota se po párvýstřelech z pušek v panice obrátila a prchala zpítky do vlastního týlu...  Za mne tedy co se týče filmu samotného velká spokojenost, byť mi trochu mrzí, že román znám a tím má člověk lecos vyspoilerováno... :-). Každopádně tahle obžaloba války, vraždění se navzájem i některých mocichtivých generálů či vládců jako je třeba Putler, je dnes stejně aktální jako tomu bylo mezi lety  1914 - 1918.  Dávám za 5 plynových masek. * * * * *

plagát

Bastard (2023) 

Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a  jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny.  Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale  i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často  nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala.  Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská.  Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel  připadalo brutální či  necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme!  Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem  5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor!  * * * * *

plagát

Vládcovia nebies - Deviata časť (2024) (epizóda) 

Tak mi skončily hody. Člověk má dost podobné pocity jako když dočte naprosto skvělou knížku. Smutně  kouká na zavřenou knihu a má pocit prázdna. --- Co bude dál? Natočí brzy někdo něco podobného? Díky AI jsou dnes možnosti nekonečné. Ale možná že právě díky ní, těm kvalitním filmům odzvonilo... Uvidíme. Leckdo to tu srovnával s Bratrstvem neohroženým a já ani moc nechápu proč. Vždyť to bylo o něčem úplně jiném. Poslední díl je doslova nabušen akcí i notnou dávku sentimentu, ale on k tomu konci války patří a patřil. Ti co si vyslechli zprávy o německé kapitulaci a konci války, chtě nechtě náhle spatřili ty mnohé tváře přátel a druhů, kteří tu kliku neměli. Těch, kteří položili na oltář svobody a boje proti tyranismu oběť nejvyšší. Překvapilo mne, že Stovka do konce války v seriálu létala na Efkách a né Géčkách. Efka byla v roce 1944 a1945 už docela dost zastaralá a to se nebavíme jen o věži pod čumákem, ale i o výkonu atd... Ve filmu je zachycena i operace Mana se kterou začali Britové se svojí RAF. Amíci se přidali až později, ale tady ve filmu to celé vypadá jako zásluha Američanů. O RAF opět ve filmu ani zmínka. To mi dost mrzí, protože je trochu škoda, že si v tom Američané ohřívají jen vlastní polívčičku.  Jinak závěr je dojemný a to si ani řada z těch kluků neuměla představit co je doma čeká. Zatímco oni krváceli a bojovali, v Americe se žilo dál. Ano vyrábělo se pro frontu, kupovaly válečné dluhopisy, ale život tam kypěl dál. Ba co víc díky ekonomickému vzedmutí se toho doma za ty 4 roky hodně změnilo. Jejich místa mnohdy zaplnili jiní. A najednou ze z Evropy a Pacifiku začali vracet vojáci od všech zbraní. Letci byli vysoce kvalikovaní, ale letecké společnosti nemohli pobrat všechny, navíc ty fungovaly se svými firemními piloty i během války. A tak se náhle stalo, že důstojník a elitní pilot nemohl najít po válce práci. Stejně tak tankista, ženista, námořník...ad... Někomu se podařilo zůstat v armádě, někdo využil té další navazující války v Koree a někdo se pokusil se začlenit zpět. Většina kluků to neměla jednoduché. Zapojit se do normálního života mnohým nešlo. Někteří si nesli svá traumata ze zranění nebo z šílených zažitků na obloze  po zbytek života. Doporučuji všem, kdo dokuoukali tenhle seriál skvostný film     Nejlepší léta našeho života (1946). V něm najdete smutné pokračování tohoto seriálu. Mějme proto navždy tyhle kluky, kteří věnovali své mládí, zdraví, mnohdy i život a nejlepší léta svých životů za osvobození Evropy od nacismu a tyranie šíleného diktátora A. Hitlera navždy v úctě. Já to tak budu činit až do konce svých dnů. Dávám za pět bílých hvězd v modrém poli. * * * * *