Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (1 941)

plagát

Superman 4 (1987) 

Samozřejmě jsem čekal, že to bude strašná blbost, ale že to bude mírou dětinskosti, absurdity, nelogičnosti a nechtěné směšnosti na úrovni hraného Batmana ze 60. let, to mě tedy přeci jen trochu překvapilo... 20 %

plagát

Tvárou v tvár (1997) 

Pro mě možná vůbec nejlepší film Johna Woo, který v podstatě objevil v Travoltovi výborného záporáka (viz režisérova předchozí Operace: Zlomený šíp). Tváří v tvář představuje dokonalé propojení strhující a úchvatně natočené akční podívané a emocemi nabitého dramatického příběhu, jaký v tomto žánru nemá obdoby. Z šílené zápletky o absurdní výměně identit se podařilo vykřesat originální a výjimečný počin, v němž je vše v nevídaně silném souladu. Od postav a jejich vztahů, přes spektakulární sekvence až po nehorázně stylový hongkongský feeling. Čistá láska. 100 %

plagát

Zabiják (2023) 

Pozoruhodný pokus vyspělého režijního mistra udělat z obyčejné žánrovky meditativní filozofický art. Existenciální temné thrillery jsou přesně Fincherova parketa, tentokrát měl ale ke zfilmování příliš mělkou látku. Prostou hlubších významů, strhujících dějových zvratů a v neposlední řadě i konce, který by dokázal silněji rezonovat. A Fassbenderův antihrdina sice super, bez dalších nosných postav, které by ho plnohodnotně doplňovaly, ale ani on nevynikne tak moc, jak by mohl. 70 %

plagát

Pád domu Usherů (2023) (seriál) 

Vynikající satirická moralita na provařené téma zvrácenosti boháčů a špatnosti konzumní společnosti. A pro mě asi i nejlepší a nejosobitější způsob, jakým byla dosud filmově zadaptována tvorba mého oblíbeného literárního klasika. Mike Flanagan je machr a v psychologicko-filozofických minisériích, v nichž horor představuje pouze zastřešující žánr, se vyloženě našel. 85 %

plagát

Blade Runner 2049 (2017) 

Těžkotonážní audiovizuální žranice, která se s očividnou úctou snaží navázat na jednu z největších sci-fi klasik historie. Villeneuve je klasa a dokáže dokonale prodat fascinující futuristický svět, jednotlivé scény i velmi ambiciózní zápletku, která se nebojí rozvíjet myšlenky Scottova veledíla. S délkou a pomalostí tempa to ale tentokrát trochu přepískl - ten film by působil stejně majestátně a epicky i kdyby byl o půlhodinu kratší. Od chvíle, kdy do děje vstoupí Ford, je film najednou téměř bezchybný (a místy vyloženě úchvatný). Problém je, že na jeho příchod si musíme počkat setsakra dlouho, přičemž do té doby sice maximálně fotogenický, jinak ale trochu fádní Gosling spoustu času jenom (pomalu) chodí nebo smutně kouká (byť v krásných kulisách a se super zvukovým a hudebním doprovodem). Na výborný film, za nějž se nikdo ze zúčastněných nemusí ani trochu stydět, to ale každopádně stačí - a to s přehledem. 85 %

plagát

Moje nová tvář (2023) 

Moje hodnocení asi nemůže být úplně objektivní, protože Martinu jsem osobně poznal dávno předtím než se její život vlivem jedné odporné (ne)lidské zrůdy navždy změnil. I tak ale věřím, že časosběrný dokument Jarmily Štukové bude velkou emocionální bombou pro většinu diváků, kteří ho uvidí. Martinin příběh je totiž tak ohromně silný, inspirativní a plný naděje, že si nedokážu moc reálně představit, že by ho někdo dokázal odkoukat a přitom ho nijak citově nezasáhl. Martina je nesmírně milý a sympatický člověk s obdivuhodnou vnitřní silou, a všechno (zlé i dobré), co si v posledních letech prožila, si budete moci díky dobře vybranému a sestříhanému materiálu prožít spolu s ní (kdo u finální scény neuroní ani slzu, nemá podle mě srdce). Přitom je to velmi věcná a střídmá observace, žádné misery porn, které by chtělo publikum lacině dojímat (což by přitom vzhledem k tématu šlo velice snadno).

plagát

Kliatba kvíliacej ženy (2019) 

Filmařsky línější, nudnější a bezvýznamnější duchařinu aby člověk pohledal. Horory dlouhodobě miluju, na tuhle konkrétní odrůdu, s kterou v současnosti umějí pracovat asi jen James Wan a Mike Flanagan, už ale začínám bejt regulérně alergickej. A Conjuring univerzum už by mělo radši skončit. Nebo alespoň výrazně změnit směr, jímž se bude dál ubírat.

plagát

Poslední ostrí muži (1976) 

Trochu neprávem zapadlý akčně-thrillerový western, který svou špinavostí nezapře vznik v 70. letech. Duel nesmiřitelných drsňáků ze staré školy, stárnoucího zásadového šerifa a pomstychtivého lotra, se v akci rozhodně neštítí cákánců krve ani násilí na ženách (inspirace Peckinpahovými drasťáky je dost zjevná). Kromě spolehlivého Hestona a nevyzpytatelného démona Coburna zvládnou zaujmout i někteří členové padouchovy rozmanité bandy. Přitom je prakticky jisté, že výtečný Coburn by záporáckou stranu utáhnul i sólo. První hodina je sice celkově spíš průměrná, výsledný dojem ale hodně táhne nahoru hutná a nonstop napínavá poslední třetina, která graduje bez většího zaváhání. Andrew V. McLaglen byl vždy rutinér bez vlastního rukopisu, za tuhle poctivou chlapáckou žánrovku se ale stydět určitě nemusel. 70 %

plagát

Tvorca (2023) 

Krásně vypadající vývar ze dvou stěžejních sci-fi Jamese Camerona (T2 a Avatara). Po stránce designu, výpravy a triků prvotřídní práce, která na "směšných" 80 mega opravdu nevypadá. V tomhle je Stvořitel vítaným protipólem netflixovských tuctovek, které i při 200miliardových rozpočtech budí dojem trochu lepších televizáků. Se zbytkem je to ale už slabší. Příběh filmu stojí na osvědčených základech dobře známých z jiných velkých scifáren - lidstvo ve válce se stroji, AI lidštější než lidé, hrdina zrazující svůj lid, sbližovací trip dvou rozdílných povah apod. Žádné ze silných témat či načrtnutých motivů však film divákovi nedokáže prodat naplno. Filosoficky je to povrchní a okoukané a okázalé dolování emocí příliš nefunguje kvůli značné vyprávěcí zkratkovitosti. Vztah Washingtona s robotickou holčičkou není dojemný, protože by byl dobře vymyšlený a odprezentovaný (jako v T2, Loganovi nebo seriálovém The Last of Us), ale v podstatě jen kvůli hereččině roztomilosti a bezelstnosti její role. A to je málo... Edwards toho ve dvou hodinách chce říct hodně, místo novodobé žánrové klasiky ale stvořil jen prvoplánovou naháněčku s několika výraznými logickými dírami (bomba na zádech) a zásadními nejasnostmi (nedostatečně vykreslený svět, podivný ne/konec). Škoda, určitě se z toho dalo vytěžit víc. 65 %

plagát

Expendables 4 (2023) 

Ne, není to dobrý - a to přitom určitě budu (opět) patřit k té "spokojenější" části publika. První tři díly taky nebyly žádné žánrové zázraky, všechny ale měly akčními legendami oplývající obsazení, které samo o sobě pokaždé jakž takž dokázalo kompenzovat účelově slátané scénáře a nedotažené pokusy o stylizaci do akčního filmu 80. let (přitom ve čtvrtém Rambovi se to Slyovi povedlo takřka dokonale!). Čtvrtí Postradatelní už ale působí vyloženě vyčpěle - přesunout fokus na Stathama nebyl špátný nápad, protože nenáročnou žánrovku stále dokáže v pohodě utáhnout. Se vším ostatním už je ale problém. Stáří známí už nemají co nového nabídnout (Lundgrenovy problémy se zrakem toho moc nezachrání) a práce s nováčky je těžce zoufalá. V lepším případě tu máme nezáživné náhradníky (50 Cent a Scipio) původně plánových herců (Crews a Banderas). A v tom horším Megan Fox jako sexy drsňačku. Před zhlédnutím bych nevěřil, jak moc může být její účast ve snímku katastrofální. Když má být sexy, je otravně afektovaná. A když drsná, je až směšně nepřesvědčivá. Ale hlavně má v každém záběru na ksichtě tolik mejkapu, že vypadá jako oživlá vyphotoshopovaná fotka nějaké druhořadé instagramové "modelky". Jednotlivé akční scény nejsou špatné (hlavní fight mi přišel vcelku ok), ale občas je kazí dost mizerné triky. Duo borců z Asie (Uwais, Jaa) se naštěstí podařilo využít vcelku uspokojivě, vizuální ošuntělost a celkovou lacinost tohohle sequelu by ale nedokázala patřičně vyvážit ani sebevětší herecká hvězda. 50 %