Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (4 766)

plagát

Going Clear: Scientology and the Prison of Belief (2015) 

Fascinující síla lží, sebeklamu a arogance. Škoda, že se víc nepodařilo přiblížit obyčejným scietologům, protože se tu zabývají jen těmi nejvlivnějšími, ale na druhou stranu je asi obtížné to realizovat. Taky by mi nevadilo víc dat - nevím vlastně z dokumentu ani, kolika lidí se týká.

plagát

Pobrežná hliadka (2017) 

Mdlý a nevýrazný film, který táhnou sympatičtí herci (Efron na mě sice působí stále jako bez charismatu, ale ok, snaží se), ale vlastně nedokáže ani využít svůj námět, kdy fenomén Pobřežní hlídky vlastně vůbec neuchopuje, místo toho ho nahrazuje něčím, čím ani nikdy nebyla. Tím jde o dost líný film. I když neurážlivý.

plagát

Skokan (2017) 

I já patřím mezi lidi, kteří se hodně upínají k přání, abysme konečně měli opravdového festovalového filmaře. No tak ho asi máme! Skokan není nic jiného než festivalový film. Nereflektuje realitu ani netvoří realitu vlastní, jde jen o neforemný shluk věcí, co jsou v dobrých festivalových filmech. Pamatuju si, jak mnozí vytýkali reflexi Cesty domů, že se pořád opakuje, že jde o encyklopedii romské tematiky. Jenže pak přišla encyklopedie neuróz Nikdy nejsme samy a teď encyklopedie prázdných festivalových klišé navlečených na špatně vystavenou road movie. Petr Václav je teda asi spíš encyklopedista než režisér a k jeho cti slouží, že to jde považovat už za autentický rukopis. Ale mně to přestává bavit, nebo aspoň zajímat. Ta okázale šponovaná banalita a jímavost, které po mě chtějí, abych v nich hledal víc, než byli tvůrci schopni vytvořit, už jsou silnější než sympatie k dílu, které se tak moc snaží být tím, čím všichni chceme, aby bylo.

plagát

Nirvanna the Band the Show (2017) (seriál) 

Po skvělých Dirties, kde byly všechny ty indie manýry mnohem opodstatněnější, se Johnson posunul k Operaci Avalanche, která byla v podstatě totéž, jen míň soudržná a logicky i míň zajímavá a originální. U Nirvana the Band the Show se bez okolků pustil do příjemného blbnutí na téma splynutí filmu a reality, kterému chybí přesah Dirties, ale zato přetéká pozitivním nábojem (ne že by to bylo prázdné, jen jsou jasné priority). Když už geekovinu plnou popkulturní meta nálože, tak takhle - je to záměrně přetažený svět, kde se dá jen blbnout a užívat si své divnosti tak moc, že vlastně nic jiného není důležité - proto se třeba nemusí vysvětlovat, proč dva cca. třicetiletí chlápci zřejmě nemají žádnou práci ani zájmy, ale zároveň jim nechybí prostředky, aby prostě existovali a mysleli na naivně krásné pitomosti. Je to určitá nadrealita bez starostí a bez povinností (obzvlášť v posledním dílu už to opravdu přesáhne do surreálna), která nepůsobí pokrytecky, ale prostě jen upřímně nedospěle. Druhá série se chvíli hledala, ale našla se.

plagát

Z lásky nenávist (2017) (TV film) 

Můj postoj k tomuhle dokumentu je velmi nerozhodný. Na jednu stranu chápu, že pouze vytrvalá emocionální nálož vytrhne pasivní diváky z jejich konformní zóny, na druhou stranu si myslím, že i přesto šlo informace dávkovat lépe a přehledněji. Silnému zážitku prospělo, že jsem film viděl na plátně, kde detaily a polodetaily respondentek a jejich výpovědi nabývaly gigantických měřítek - škoda, že takto ten dokument zažilo jen pár lidí.

plagát

Cesta do lesa (2012) 

Nevadilo mi to. Asi i o kus lepší než monotónní Cesta z města. Zabil to až brutálně nepřesvědčivý happy end, který odhalil, že Vorel rád točí scény, ale má problém s tím z nich skládat filmy.

plagát

Heydrich: Muž so železným srdcom (2017) 

Ten film to bude mít u nás těžké, ale rozhodně je lepší než Anhropoid. Sice je míň historicky přesný, ale taky se mnohem víc snaží dodat kontext - proto jsou potřeba všechny ty zkratky. Kontext je navíc vyprávěn obrazem a v ději, ne jako náhodné expoziční seance u snídaně v Anthropoidu. Považoval bych nejen proto, ale i z principu za pitomost rámovat reflexi Smrtihlava jako výčet historických nepřesností, které beztak v porovnání třeba se Schindlerovým seznamem vůbec nejsou zásadní. Je jedno, jestli je klukovi deset místo osmnácti. Je jedno, že postavy umírají o deset metrů jinde, než umřely ve skutečnosti. Je, proboha, úplně jedno, jestli se na konci střílí z jiného typu zbraně. Tohle není ta historie, kterou historické filmy potřebují dodržovat, pokud se nedefinují jako dokudramata - fetišistické lpění na imitování každého detailu nemá žádný užitek, Nevadí mi ani mírná teatrálnost, která je nutná, když při té změti informací má divák zároveň něco cítit k postavám. Jediná vážnější výtka z mojí strany je, že když v polovině stopáže nastoupí parašutisti, Heydrichova linie se takřka opustí a dosavadní protagonista se přestane vyvíjet - ten přesun pozornosti sám o sobě byl ok nápad, ale nebyl dobře zrealizovaný a film tak působí jako dva díly válečného seriálu puštěné za sebou. Ale jinak ok - cítil jsem nějakou tu emocionální účast, což se mi u Ellise nestalo. I když bych samozřejmě radši syrovější drama s hlubokými postavami - ale člověk nemůže mít všechno.. 3 a 1/2 PS: Možná se natáčelo v Budapešti, ale na rozdíl od Anthropoidu ten film vypadá, že se odehrává ve skutečném prostoru, a ne dvou mrtvě vypadajících ulicích, kde lidé trpělivě čekají, až odjedou filmaři, aby se do nich mohl vrátit život.

plagát

Múmia (2017) 

Tak jestli je tohle začátek univerza, na které jsem se tolik těšil, tak to fakt potěš. Co má být zábavné, je tu nudné a co má být vážné, je nechtěně trapné. Z hororového odkazu zbyly jen tupé lekačky a tak ospale bez zájmu jako Cruise nebyl ani Depp v posledních Pirátech. Sommersova Mumie měla aspoň rošťáckou duši, tohle je jen výblitek šedivých pixelů bez tónu. A jestli si má Crowe zopakovat svůj výstup, tak ať je to příště aspoň rovnou parodie. Universal zabil jedinečný potenciál neschopností zvolit si jasný žánr a styl.

plagát

Podivuhodná cesta (2011) 

Mám dojem, že tenhle dokument je přesně v té šedé zóně, kdy je pro každého nudný - pro znalé je v něm informací málo, pro neznalé moc. Jen obě skupiny velkoryse odhadují, že ta druhá bude spokojená a je to tedy záslužná práce. Nejsem si tím jistý.

plagát

Wonder Woman (2017) 

Asi nemá cenu podotýkat, že jde o nejlepší DCU film, důležité je říct, že ten film je opravdu dobrý. A to se mi origin Captaina moc nezamlouval - Wonder Woman nabízí totéž, jen lépe. Dokonce to chvílemi vypadá, jako by měl ten film srdce! A to dělá fakt hodně. Škoda, že některé motivy nedotáhne do konce, ale ok, musím být rozumný. Jediné, co mě opravdu iritovalo, ale bylo velmi špatné CGI.