Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný

Denníček (62)

TOP 2023

Rok se s rokem sešel, čas na výměnu oblíbených filmů/seriálů. Viz zde.  

program tallinnského kina

Tak na co vyrazíme, přátelé? 

program tallinnského kina

program rižského kina

Tak na co vyrazíme, přátelé? 

program rižského kina

Tímto se omlouvám...

... těm deseti z vás, které jsem si dnes odebral z oblíbených uživatelů. Vězte, že se mi nikdo z vás nezprotivil. Jde o to, že jsem měl zaplněných všech 100 míst, ale nabyl jsem dojmu, že potřebuju rezervu, stále totiž doufám, že budu mezi uživateli objevovat další klenoty. Slíbil jsem si, že i ty z vás, kterým zbyl Černý Petr, budu určitě nadále sledovat. Tak jsem si třeba vyndal uživatelé, které mi čsfd vygenerovalo jako spřízněné duše, vaše komentáře stále uvidím. Někteří z vyhozených mají slušné bodové konto, takže i vaše hodnocení a komentáře mám šanci vidět. A u ostatních se holt budu snažit, abych o nic podstatného nepřišel. :-)    

Představte si, napsal jsem recenzi...

.... a četli mi ji lidi! Cimrmanovské!    

Představte si, napsal jsem recenzi...

TOP 2022

Je čas bilancovat: za rok 2022 jsem viděl ku 200 filmům (+ nějaká opakování), to však pro mě znamenalo, že bylo obtížné vybrat top 10 (viz oblíbené filmy), letos jsem totiž s 5* nešetřil. Nakonec jsem se s tím ale nějak popral (navíc i s komentářem), jsou tu ale filmy, které by se v jiných letech do té top 10 určitě propracovali. Tak alespoň telegraficky: Aguirre, hněv Boží, Blondýnka, Film z balkónu, Milovaná, Tiché světlo, Volyň, Z a Ztraceni v Mnichově.   

 

FILMY - TOP 10

1. 12:08 Na východ od Bukurešti

2. Čtvrtý muž

3. Domestik

4. France

5. Kes

6. Koyaanisqatsi

7. Láska pod kapotou

8. Luton

9. Souboj s nebem

10. Traffic - Nadvláda gangů

 

SERIÁLY - TOP 3:

1. Barry

2. Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa

3. Monstrum

Satanův tipovací koutek 2022 - výsledky

1. MartinS96 – 48,6 %

2. Real Tom Hardy – 55,5 %

3. O. Peta – 64,2 %

4. Kikina97 – 70,7 %

5. ComicBookGuy – 72,2 %

6. Merengues9 – 76,5 %

7. Slartibarkfast – 79,1 %

8. albiebennett – 79,5 %

9. TomX2 – 80,1 %

10. Wacoslav1 – 80,2 %

11. novoten – 81,7 %

12. S.Kok.i – 88,1 %

13. nAS – 89,1 %

14. Padme_Anakin – 90,7 %

15. Luciash – 95,3 %

16. Peytl – 95,5 %

17. Dasa321 – 101 %

18. jarous – 101,7 %

19. Doomcourier – 109,3 %

20. rpt – 109,6 %

21. moviefilm – 118,5 %

22. Yoshimitsu – 122,5 %

23. runner85 – 317,6 %

 

Filmy: Moonfall, Betlémské světlo, Seveřan , Top Gun: Maverick, Thor: Láska jako hrom, Jan Žižka, Halloween končí, Black Adam, Menu, Avatar: The Way of Water 

Jak nás vidí svět

Nebát se, že budu zabanován, založil bych si pod nickem Wade multiúčet a rozdával odpady! s komentářem, že tam bylo na můj vkus málo kečupu (falešné krve, rozumíme si, ne).   

2022 - březen

Kdo mě sleduje, jistě si vzpomene, že loni (leden až listopad) jsem si sestavoval "watch listy": každý týden tři filmy, to byla má rutina, můj denní chléb (tři filmy týdně, za mě ideál; měl jsem vůči sobě jistý závazek, zároveň jsem se však nepřepínal). Letos bych však rád k sledování filmů přistoupil zase trošičku jinak, řekněme více tématicky, systematičtěji. Budu si tedy vybírat "témata" (žánry, osobností, motivy, ...), na něž zavěsím několik (3? 5? 7?; zkrátka, jak mě to bude bavit) filmů. Uvidím, co z toho vzejde, ke kolika filmům se třeba vůbec dokopu (když se po delší době nebudu omezovat termíny).

 

9. t. - sci-fi (70. léta, USA): Blízká setkání třetího druhu, Invaze zlodějů těl

Můj první přešlap. Měl jsem chuť na žánrovou kinematografii, tak si říkám: nekoukám moc na sci-fi, pojďme to změnit! A tak jsem si sehnal čtveřici filmů, amerických, ze 70. let. Po dvou (a třetině filmu) jsem to vzdal. Asi jsem se vydal do příliš vzdálené historie, technologické (trikové) možnosti filmu jsou dnes prostě někde jinde, inu, zub času...

"Blízká setkání třetího druhu" - nevzpomínám si, že by mě Steven Spielberg někdy zklamal, až tady! na to, že ten film fantazíruje o potenciálně nejdůležitější události dějin, tak je děsně neznepokojivý, jeho náznaky upozorňující na existenci jiného života jsou nicotné, i závěr je takový nijaký (v porovnání třeba s E. T.), nebojím se použít výrazu "nuda"

"Invaze zlodějů těl" - lepší, ale taky žádná hitparáda, nicméně (po zkušenostech s pandemií covidu) oceňuji onu neviditelnost hrozby, její všudypřítomnost (navíc přicházející od květů květin), vcelku interesantní je i cíl okupantů: anihilace citové stránky člověka           

10. t. - Audrey Hepburn: Dětská hodinka, Příběh jeptišky, Sabrina, Čekej do tmy, Dva na cestě, Prázdniny v Římě 

Musím přiznat, že mě překvapila mnohotvářnost (cukrkandlová romance; home invasion thriller hitchcockovského střihu; trocha té historie na pozadí letitého osobnostního konfliktu; hutné drama) filmů, v nichž A. Hepburn hrála. Na začátku března jsem stále hledal filmy, u kterých bych mohl relaxovat, na nic nemyslet (divíte se mi?), tak jsem si vybral filmy s A. Hepburn, myslel jsem, že všechny budou vypadat jako Prázdniny v Římě či Sabrina, leč (naštěstí!) mýlil jsem se, inu, člověk by neměl podléhat předsudkům.   

11. t. - Carlos Reygadas: Souboj s nebem, Tiché světlo

Reygadas je bezpochyby nejvýznačnější představitel mexického uměleckého filmu, a jako takový se musí "dávkovat" po troškách. Nechci tu svůj zážitek kazit zbytečnými slovy (klíčová slova: světlo, zločin (resp. vina) a trest, vertikála a horizontála, temporalita, naturalismus, tišina duše), tak pouze tolik: tyhle dva filmy určitě nevidím naposledy, tohle jsou přeci ty filmy, které má smysl sledovat, ke kterým má smysl se vracet, to, čemu se říká určující divácké zážitky.  

12. t. - scénáře Lubora Dohnala: Slavnost v botanické zahradě, Postav dom, zasaď strom, Kristove roky, Archa bláznů aneb Vyprávění z konce života

Zůstávám nenadchnut, neobjevil jsem žádný spojující prvek. Ano, zaslechl jsem volání, abych se vydal po stopách J. Jakubiska (myslím, že i jeho debut Kristove roky jsou pozoruhodným filmem, sice poněkud do sebe zahleděným, vynahrazujícím si to však upřímností), sám ale nevím, kdy a jak toto volání vyslyším. 

 

* jelikož jsem se v tomto formátu přestal cítit dobře, vracím se ke svému rozptýlenému sledování, náhodnému potkávání se, do kin bez zastřešujících témat    

2022 - březen

2022 - únor

Kdo mě sleduje, jistě si vzpomene, že loni (leden až listopad) jsem si sestavoval "watch listy": každý týden tři filmy, to byla má rutina, můj denní chléb (tři filmy týdně, za mě ideál; měl jsem vůči sobě jistý závazek, zároveň jsem se však nepřepínal). Letos bych však rád k sledování filmů přistoupil zase trošičku jinak, řekněme více tématicky, systematičtěji. Budu si tedy vybírat "témata" (žánry, osobností, motivy, ...), na něž zavěsím několik (3? 5? 7?; zkrátka, jak mě to bude bavit) filmů. Uvidím, co z toho vzejde, ke kolika filmům se třeba vůbec dokopu (když se po delší době nebudu omezovat termíny).  

 

6. t. - Louis de Funès: Jeden hot a druhý čehý, Oskar, Tonoucí se stébla chytá, Grand restaurant pana Septima    

Musím přiznat, že Funès nepatří k mým nejoblíbenějším komikům, jo, jasně, že jsem v dětství ty jeho největší hitovky (Fantomas, Četníci) viděl, už roky však jeho filmografii obcházím, nikdy jsem necítil potřebu jeho filmy soustavněji nakoukávat, tedy až dosud! A resumé: tři ze čtyř snímků se u mě setkaly s úspěchem, pobavil jsem se, minimálně k (divadelnímu; na záměnách založenému) Oskarovi bych se jednou rád vrátil. Kouzlo oněch filmů pro mě tkví a) v dabingu Františka Filipovského (bez něj by byl zážitek poloviční) b) Funèsovi (skloňuje se tak jeho jméno) sluší role nerudných choleriků, má to v tváří, v gestech (až se jeden musí ptát, jestli takový skutečně nebyl). Bohužel, když se tyhle filmy uchýlí k honičkám a pronásledováním (viz kupř. závěr Grand restaurant pana Septima), můj zájem uvadá. Asi jsem holt na statičtější humor. ;-) 

7. t. - rumunská nová vlna: 12:08 Na východ od Bukurešti, Smrt pana Lazaresca, Zkouška dospělosti, Když chci, tak písknu, Pozice dítěte              

Že by byla sedmička opravdu šťastným číslem? Sedmé téma, rumunská nová vlna, a je to právě filmové Rumunsko, kde mně prozatím bylo nejlépe (protože nejhůře?). Až na konci roku 2022 nastane čas bilancovat, tak  "12:08 Na východ od Bukurešti" bezpochyby zaútočí na na topku, ostatní filmy (krom "Když chci, tak písknu") jsou pro mě za 8/10, za jiných okolnostní, kupř. dávkovat si tyhle filmy napříč rokem, je možné, že všechno by bylo za 5*. Na rumunské kinematografii se mi líbí její nesmlouvavost, její kritické ostří, jak neuhýbá pohledem, to, s jakou odvahou pojmenovává všechny neduhy (a že jich je!) soudobého Rumunska. Nastavování zrcadel.      

8. t. - Ken Loach: Já, Daniel Blake, Kes, Země a svoboda 

Ken Loach aneb Chudoba cti netratí. Ken Loach, nestor britského sociálního filmu. Konečně se s jeho tvorbou blíže setkávám. 

"Já, Daniel Blake" - Daniel Blake, stará škola, slušný člověk, který žije, jak nejlépe umí a chce si jen žít po svém (tohle je ten moment, kdy konečně pochopíte, o čí ochraně mluví J.-C. Michéa, když propaguje konzervativní socialismus), digitálně vyloučen, ztracen v byrokratickém bludišti (kafkovský motiv, zde však beze vší alegoričnosti), drcen odosobněnou mašinérii toyrovské sociální politky, a jeho cesta za tím nebýt číslem, případem, nýbrž člověkem, lidskou bytostí, plnohodnotnou osobou se svými nezcizitelnými právy; nemohu se zbavit dojmu, že kdyby Katie (Hayley Squires), resp. její sociální vyloučení dostalo svůj vlastní film, kdyby se její příběh nekřížil s příběhem Daniela, byl by film ještě lepší - proč? inu, přišlo mně hodně jednoduché rozhořčit se a zároveň dojmout (tyto emoce přicházejí okamžitě) nad jejím nespravedlivým osudem, hledání si se vztahu (k pojmenování jeho situace) k D. B. je jiného druhu, ta bezvýchodnost je jiného, mnohem jemnějšího, druhu (jak naznačuji výše, je pouze administrativního druhu)

"Kes" - za mě (stále však bez odstupu, zkušenost s tímto filmem je pořád čerstvá, stará necelý měsíc) nejlepší film o sociálním determinismu (= kým jsme a kým budeme v rozhodující míře určuje, kam a komu se narodíme), který jsem, kdy viděl; mysl modelováno (neobelhávána) k tomu (tím), že na vás nečeká nic lepšího než práce v blízkém dole + trocha toho optimismu: ani bída vám nemusí ukrást dětství, radost a nadšení... i když možná jen chvilkově, realita nakonec stejně každého doběhne... 

"Země a svoboda" - osud tomu chtěl, že jsem na tenhle film koukal toho dne, kdy zkurvené putinovské Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu (což přiznávám vedlo k tomu, že jsem si ho plně "neprožil"; na druhé straně, ono by to nešlo i za jiných okolností, verze, kterou jsem si ukořistil na nejmenovaném úložišti má totiž ty nejhorší české titulky, které film může mít; nejsem hnidopich, ale tolik hrubek?! a pak se to ještě začne předbíhat?! nedík!), k filmu: určitě dobrý (jen houšť reflexím španělské občanské války), ale možná by bylo lepší si přečíst Orwellův Hold Katalánsku, hlubší vhled do pochybení (a sviňáren, viď, Rudá armádo! - ono se toho moc nemění) levicových sil asi neexistuje      

2022 - únor

2022 - leden

Kdo mě sleduje, jistě si vzpomene, že loni (leden až listopad) jsem si sestavoval "watch listy": každý týden tři filmy, to byla má rutina, můj denní chléb (tři filmy týdně, za mě ideál; měl jsem vůči sobě jistý závazek, zároveň jsem se však nepřepínal). Letos bych však rád k sledování filmů přistoupil zase trošičku jinak, řekněme více tématicky, systematičtěji. Budu si tedy vybírat "témata" (žánry, osobností, motivy, ...), na něž zavěsím několik (3? 5? 7?; zkrátka, jak mě to bude bavit) filmů. Uvidím, co z toho vzejde, ke kolika filmům se třeba vůbec dokopu (když se po delší době nebudu omezovat termíny). 

 

1. t. - filmy z roku 2020: Duše, Chicagský tribunál a Nadějná mladá žena 

"Duše" (nejdospělejší animák (tohle spojení jsem si nevymyslel, vyčetl jsem ho z jednoho z komentářů) od Pixaru) naslouchajícího (ne nadarmo hraje ve filmu stěžejní rolí hudba) naučí vážit si maličkosti, páč live is life a všudypřítomné, drobné radosti mají v konečném důsledku větší cenu než raritní životní mezníky.  

"Chicagský tribunál" je jedno z těch soudních dramat, během jehož sledování se budete čertit nad nepravostmi právě páchanými (slepotou spravedlností); ježto A. Sorkina inspiroval reálný soudní spor, tak jak vidno, i věhlasné americké soudnictví může v dílčích případech (= vyhrávají republikáni) klesnout na roveň justice banánových republik či východoasijských despocií. 

"Nadějná mladá žena" pak ukazuje, co dělat, když spravedlnost nadržuje prasákům (páč za znásilnění si vždy může opilá, vyzývavě oblečená dívka, která si dovolí vyjít do společnosti, že?!; zdravím paní ex-ministryní spravedlnosti Kovářovou), samozřejmě žertuji, Nadějnou mladou ženu nelze brát jako návod, neukazuje, jak se chovat (navzdory tomu, že říká, že consent je základ; ale tak to snad ví každý debil, ne?), nýbrž na hlubší rovině zpravuje diváka o tom, jak může být obtížné vyrovnat se ztrátou... a když se není o koho opřít, protože chlapi sú kokoti... tak i po letech ozvuky sexuálního násilí nadále plodí noční můry. Zkrátka svěží příspěvek do ranku rape and revange horrorů, s výborně napsanou a zahranou ústřední anti/hrdinkou(?) a zajímavým twistem (ani ve snu by mě nenapadlo, že rozlučka se svobodou proběhne právě takto, a pak ta svatba!). Můj soukromý vítěz. ;-)

2. t. - nizozemské filmy Paula Verhoevena: Turecký med, Čtvrtý muž 

"Turks fruit" - vpravdě živelná, bohémská, naturalistická a provokativní historie jednoho nekonvenčního milostného vztahu - inu umělci, mají jinou morálku; silné v detailech (kupř. odhalení sochy v přítomnosti královny; v té scéně je vše, proč jsou KK tak směšní), jako celek pro mě ne tak uspokojivé, až moc motivicky i narativně monotonní (Erikova slast (z tvorby, ze svobodného života, z nespoutaného sexu) touží být zakoušena, leč narazí na limity reality, a tak pořád dokola) dílo 

"Čtvrtý muž" - lepší než Základní instinkt (ke srovnání mě vede podobnost (tentýž typ) hereček v hlavních ženských rolích v jmenovaných filmech, Renée Soutendijk a Sharon Stone, ostatně i postavy, jež představují jsou si v něčem podobné), a proč lepší? pro halucinační (ev. snovou) atmosféru (KOSTEL!), nerozhodnutelnost, nakolik je Christine reálným nebezpečím pro své muže, či zda se naopak události v tomto filmu vylíčené nakonec přeci jen neudály jen tak náhodou a propojení jim zajistila pouze zjitřená fantazie páně spisovatele Gerarda, jeho latentní misogynie a špatné svědomí               

3. t. - série Saw: Saw: Hra o přežití, Saw 2, Saw 3, Saw 4

Musel jsem si vyzkoušet, nakolik na mě bude Saw (1 a 2) fungovat, když znám pointu (resp. pointy). Udělalo mi radost, že to stále fungovalo, necítil jsem se o nic ochuzen (oproti všem, kteří byli nuceni konfrontovat se s Jigsawem ;-))). Sadistická hra, která nedobrovolným účastníkům vždy skýtá nějaké překvapení; pasti, pastičky, pastičky (Jigsawova vynalézavost je asi největším lákadlem). Mohlo by se zdát, že jsem s každým dalším dílem cítil víc a víc zklamán (od 4* ke 2*), tak to ale není, jen jsem se pokusil o nějakou hierarchii - čím méně hvězdiček, tím víc nevěrohodné (sázející na náhodu, manipulační úroveň J., hloupost oběti) na úkor brutálnosti. Pokračováním se však nebráním.     

4. t. - studio Ghibli: Naši sousedé Jamadovi, Království koček, Laputa: Nebeský zámek   

"Naši sousedé Jamadovi" se snad v něčem blíží Simpsonovým, podobně jako springfieldská rodinka ani Jamadovi nejsou rodinou jakoby vypadlou z reklamy - rodiče občas zapomenou nejmladšího potomka v obchoďáku, maminka není zrovna nejlepší kuchařka, tatínek se vrací domů z práce unaven, děti (zvlášť starší syn) se na učení tváří asi tak jako arachnofobik na terárium se sklípkany, hádají se mezi sebou o to, kdo umyje nádobí, tchyně má pichlavý jazyk -, přesto lze poznat, že se mají rádi a že nemít se navzájem, byl by jejich život prázdnější. Film sám nezapře, že je adaptací komiksu, je v mnoha ohledech toho slova "úsporný" - má jednoduchou kresbu, vlastně nic nevypráví, nechává pouze nahlédnout pod střechu obyčejné japonské domácnosti, když už se odhodlá k poezii, volí haiku. 

"Království koček" jakožto film má mé sympatie pro svět, do něhož zve, exkurze tam, kde vládnou kočky, má smysl, není zbytečnou. Přestože jsem plně neporozuměl tomu, proč se právě toto děje (představení postav a jejich motivací mně přišlo dost zběžně, kupř. nevím, proč Haru potřebuje potřebuje existenční obrat, obrat od čeho k čemu, nevím, co si kočky slibují, od toho, že chtějí Haru za královnu, nevím, proč Baron pomáhá Haru, jakoby se film bál hloubky svých postav (nebo jsem jen nepozorný divák?)), byl jsem však tomu rád svědkem. 

"Laputa" je v jistém smyslu antitezí k předešlým filmům, je rozmáchlá a epická. Nabízí spoustu emocí (vycházejících z přitakání ctnosti přátelství), je velkým romantickým (ty nedozírné dálky mě lákají aneb objevování jiných světů s piráty) dobrodružstvím, obsahuje jemný humor, na konci čeká čitelné morální ponaučení (jasné ne síle, chtivosti a expanzi!). Laputa imho nemá slabého místa, je dokonalá, má zkrátka smysl překračovat hranice vytyčené Disneym a Pixarem. 

5. t. - současný polský film (2010-2020): 25 let neviny, Život je úžasný, Bohové, Klér

Možná unáhleně (kolik vlaštovek dělá jaro?), leč musím zatleskat současnému polskému filmu, nelze přeslechnout sílu jeho hlasu. (Auditivní) metafora není náhodná - vždy jde přeci vposledku o to být vyslyšen: znovu (pracně) nabytým hlasem rozrazit zeď přezíravosti ukonejšené, tedy apatické většinové společnosti, pravdivým slovem vystavit stopku jejich dehumánním, tak často chybujícím institucím. Tak Tomasz Komenda (25 let neviny) bojuje za spravedlnost, za zrušení trestu za zločin, který nespáchal, Mateusz (Život je úžasný) pak bojuje dokonce za to, aby byl uznán plnohodnotnou lidskou bytostí. Boj svádí i Zbigniew Religa (Bohové), a to nejen proti polskému opatrnictví, ale i sám sebou, s tíží úkolu, který si bohorovně uložil (je to právě tento rozměr, který způsobil, že na mě Bohové působily nejsympatičtěji). Svým způsobem pozoruhodný je i Klér (3v1), film o odvracené tváří římskokatolické církve, film, v němž to, co bylo dlouho ostudně zamlčováno, je promluveno, jsou to zřejmě tyto momenty, kdy může být něco (někdo) očištěn (očištěno).               

2022 - leden

Satanův tipovací koutek 2021 - výsledky

1) Satan – 50,7%

2) Yoshimitsu - 59,2%

3) moviefilm - 60,4%

4) novoten – 61,6%

5) Merengues9 - 63,4%

6) runner85 – 65,4%

7) S.Kok.i – 70,5%

8) Slartibarkfast – 71,7%

9) Luciash - 72%

10) MartinS96 – 72,5%

11) Padme_Anakin - 76,9%

12) Sawy – 78%

13) Kikina97 - 79,4%

14) Real Tom Hardy - 81,6%

15) rpt - 84,5%

16) jarous - 85%

17) TomX2 - 89,6%

18) nAS – 91,5%

19) O. Peta - 95,5%

20) ComicBookGuy - 97,4%

21) Dasa321 – 97,8%

22) Peytl – 101,7%

23) Wacoslav1 – 103,8%

24) albiebennett – 106,4%

 

Filmy: Střípky, Godzilla vs. Kong, Tom Clancy: Bez výčitek, Cruella, Black Widow, Candyman, Není čas zemřít, Kurz manželské touhy, Klan Gucci, The Matrix Resurrections  

TOP 2021

Rok se s rokem sešel, tudíž nastal čas obměnit desítku oblíbených filmů - tam se návštěvník tohoto profilu dozví, co mě letos nejvíc obšťastnilo, opětovně řazeno abecedně, dle distribučního názvu. 

Letos jsem toho viděl nově méně než loni (cca 150 kousků), což však bylo zapřičiněno tím, že jsem se relativně dost věnoval seriálům (viz deníkový zápis z 28.11.), nadto jsem bezmála celý prosinec věnoval opakování, vracel jsem k filmům, které si dle mého z nějakého důvodu zasloužily druhou projekci, tak jsem postupně viděl: Melancholia, Modrý pokoj, Holy Motors, Hlad, Krátký film o lásce, Křížová cesta, Ichi the Killer, Svatební váza, Slunovrat, Poslední žena, Sedmikrásky, Turínský kůň, Happy end, Dej si pozor! a Mulholland Drive. Přepočteno na hodiny, trávím ve fikčních světech stále víc a víc času. ;-) Těším se na příští rok!     

 

EDIT (konec roku 2022)

Top 10: 

1. Aferim!
2. Happy End
3. Holy Motors
4. Hořké slzy Petry von Kantové
5. Japonsko
6. Opilí láskou
7. Pan Osamělý
8. Parkoviště
9. Tuvalu
10. Upstream Color 

Seriály (2021)

Outsider, Patty Hewes - nebezpečná advokátka (3. - 5. s.), Na mušce, Černobyl, Veronica Mars (1. s.), Případ pro exorcistu, Modré stíny, Šťastné údolí, Pět mrtvých psů, Vodník, Živé terče, Euforie, AHS (Asylum, Coven, Freak Show), Neuvěřitelná, Rick a Morty (1. - 4. s.), Olive Kitteridgeová, Most (2. - 4. s.), Jmenuju se Earl, Hotýlek, Mighty Boosh, F. L. Věk, Hra na oliheň, Kaštánek, Fargo    

S blížícím se koncem roku 2021 přichází čas rekapitulovat, v tomto deníkovém záznamů nabízím prostý výčet seriálů, které jsem letos zvládl nakoukat. Že je na to brzy? Že nám do konce roku zbývá ještě celý jeden měsíc? Inu, víc už jich nebude, v prosinci se chci věnovat jiným věcem. I tak si myslím, že toho nebylo málo, kór když si uvědomím, že v předešlých letech jsem na seriály skoro vůbec nekoukal. Až bude chuť a trochu více času, přepočítám si to na hodiny s těmito seriály strávenými, abych zjistil, o kolik času mě tenhle časožrout reálně "obral". Obral psáno samozřejmě v obrovských uvozovkách. Já si tuhle tour seriálovým světem užíval, mnohdy mě to bavilo víc než filmy, na které tak obyčejně koukám. 

Tučně zvýrazněná pětice titulů, na které bych obzvlášť rád upozornit, jejich sledování pro mě bylo největším potěšením. Třeba to berte jako doporučení, nebo jako cestičku k porozumění k mému vkusu, kdybyste naopak měli chuť něco doporučovat vy. ;-)   

Watch list 2021 - listopad

1.11. - 7.11.: Maratónec (***), Parkoviště (*****), Skalpel, prosím (****)  

"Vítěz": Parkoviště

8.11. - 14.11.: Studená válka (****), Barton Fink (****), Celý jeden život (*****)

"Vítěz": Celý jeden život

15.11. - 21.11.: Dotek Medúzy (****), Otec (*****), Pianistka (*****)

"Vítěz": Pianistka

22.11. - 28.11.: Studený bufet (*****), Oculus (****), Maják (***)

"Vítěz": Studený bufet

29.11. - 5.12.: Ex Drummer (****), Poslední Mohykán (***), Trhliny (****)

"Vítěz": Ex Drummer   

Watch list 2021 - říjen (režiséři)

4.10. - 10.10.: Zlomené květiny (Jarmusch; ****), Hořké slzy Petry von Kantové (Fassbinder; *****), Mexická jízda (Cuarón; ***)

"Vítěz": Hořké slzy Petry von Kantové  

11.10. - 17.10.: Mláďata (Cronenberg; ****), Rebecca (Hitchcock; ****), Pan Osamělý (Korine; *****)

"Vítěz": Pan Osamělý 

18.10. - 24.10.: Sousto pro satana (Fassbinder; ****), Příliš dokonalá podoba (Cronenberg; ***), Cizinci ve vlaku (Hitchcock; ****)

"Vítěz": Cizinci ve vlaku 

25.10. - 31.10.: L'Humanité (Dumont; ****), Tmavě červená (Argento; ***), Love (Noé; ****)

"Vítěz": Love 

Watch list 2021 - září (herci)

6.9. - 12.9.: Capote (P. S. Hoffman, ****), Otevřená srdce (Mikkelsen; *****), Muž ve stínu (McGregor; ****)

"Vítěz": Otevřená srdce 

13.9. - 19.9.: Život v oblouznění (Buscemi; *****), Tuvalu (Lavant; *****), Slabomyslný vrah (Skarsgård; ***)  

"Vítěz": Tuvalu

20.9. - 26.9.: Vicky Cristina Barcelona (Bardem; ****), Nikdys nebyl (Phoenix; ***), Hedwig a Angry Inch (M. Pitt; ***)

"Vítěz": Vicky Cristina Barcelona   

27.9. - 3.10.: Hra o smrti (Bettany; ****), Ztratili jsme Stalina (Buscemi; ***), Biutiful (Bardem; ****)

"Vítěz": Hra o smrti  

Watch list 2021 - srpen (herečky)

2.8. - 8.8.: Lady Macbeth (Pugh; ****), Penelope (Ricci; ****), Její případ (McDormand; ****)

"Vítěz": Lady Macbeth

9.8. - 15.8.: Posedlost (Binoche; ****), Charlieho malá tajemství (Emma Watson; ***), Nepřátelé (Pike; *****)

"Vítěz": Nepřátelé   

16.8. - 22.8.: Opilí láskou (Emily Watson; *****), Julie (Swinton; ****), Divočina (Dern; ****)

"Vítěz": Opilí láskou   

23.8. - 29.8.: Strom (Gainsbourg; ****), Zrůda (Ricci; ****), Michael Clayton (Swinton; ***)

"Vítěz": Zrůda   

30.8. - 5.9.: High Life (Binoche; ****), Andělin popel (Emily Watson; ***) Na pokraji slávy (McDormand; ****)

"Vítěz": Na pokraji slávy  

Watch list 2021 - červenec

5.7. - 11.7.: Terrifier (***), Sakra, kluku! (****), Naše malá sestra (****)

"Vítěz": Sakra, kluku!  

12.7. - 18.7.: Osm a půl (***), Bolševikova slabina (****), Poslední tango v Paříži (***)  

"Vítěz": Bolševikova slabina

19.7. - 25.7.: Vražda na večeři (****), Lůno (*****), Pat Garrett a Billy Kid (***)

"Vítěz": Lůno

26.7. - 1.8.: Fish Tank (*****), Werckmeisterovy harmonie (*****), Knír (***) 

"Vítěz": Werckmeisterovy harmonie