fabecc1222

Tenhle díl asi zatím nejlíp ukazuje, jak moc ošidná může policejní práce být, a jak málo může potenciálně stačit na to, aby profesní chybka potenciálně poslala celý případ do háje. 100 metrů na hranicích mohlo rozhodnout o tom, že by se jim vrah vysmál do ksichtu. My, jakožto diváci, zatím nemůžeme definitivně potvrdit, bez znalosti samotného případu, že vrah opravdu vrahem je, zvlášť, když není tělo, takže vlastně o žádné vraždě ani nemůže být řeč. Zajímavá nápovědla pro vrahy, že základem pro dobrou vraždu je zbavit se dobře těla. Vrána tu projde zajímavým vývojem, nejprve se ukáže jeho nezbytnost pro případ (Nikdo z ostatních se nedomluví v cizině...), aby opět lpěl na svých zásadách, což je vlastně špatně / dobře, to ať si asi každý rozhodne sám, když i on sám už je na pochybách.

Spíš než v klasickém iVysilaní by se podle mého tenhle pořad lépe vyjímal v bratrském ČTEdu, kam svou formou pasuje lépe. Krátká délka nahrává tomu, aby tento pořad zvládli i děti, a nenáročné pojetí jednotlivých dílů je nezahrne přehršlem informací. Objevuje se tu spousta důležitých poznatků, na které je třeba nadále upozorňovat, aby naše krajina přešla určitý bod, z kterého se již nebudeme moct vrátit zpět, a dojde k nenavrátné devastaci. Avšak jak už je tu zmiňováno, taktéž jsem měl problém s moderátorským stylem Prokopa Pitharta. Jeho zapájení pro věc je očividné, jenže mnohdy vede k tomu, že se dostane do úplného tranzu (Na což je i v několika dílech upozorňován členy týmu), a přestane vnímat, že je tváří dokumentu a začne si žít ve svém světě.

V podstatě ta linka kosmonautů je zatím spíš taková "přítěž" a táhne to stále hlavně dvojice Myšička - Hána a jejich politické hry. Výborné narážky na dobovou politickou situaci (Ruské média v ČR paráda, hned člověku naskočí všechny ty magořiny, co psali takovéto servery během covidu) a taktéž satiry na určité osobnosti (Hrabiš). Tchibonaut, Vejconaut, Robusta...TOP

Hrušinský v epizodní roli určitě potěšil, ale tenhle díl má prostě strašnou scénáristickou slabinu. Jakmile padne první zmínka o komplicovi, tak je prostě nad slunce jasné, kdo to je, a scénář je tu průhledný jak čerstvě vyleštěné okno. Zajímavé je, že hned dva díly po sobě dostal hlavní prostor Krejcárek (Krampol), asi byl u tehdejších diváků ve velké oblibě...

Člověk by řekl, že delší pauza než mezi první a druhou řadou ani nejde, ale vlivem různých produkčních či covidových opatření jsme na třetí řadu museli čekat další tři roky!! Za tu dobu se zřejmě u tvůrčího týmu hodně změnilo, protože překopali celý koncept seriálu, z nějakého důvodu je napadlo, že je dobré mít 10 dílů se skoro filmovou délkou, což by se ještě dalo přežít, kdyby z nějakého důvodu, a vyjma posledního (a nejlepšího dílu celé řady) úplně nezanevřeli na humor a odlechčenou povahu seriálu. No a k tomu ještě přidali postavu nesnesitelné Charly Burkeové, jejímž jedíným úkolem bylo celou sérii se tvářit nafučené, a dávat najevo, jak nesnáši Issaca. Jestli před vysíláním nebylo definitivně rozhodnuto o osudu seriálu, tak mám obavu, že touto řadou jsem seriál přímo naproti definitivnímu zrušení.

Pohodovej díl, hozenej spíš do komického stylu, i díky tomu, že se vlatsně nic moc ve výsledku nestalo, a podaří se i všechny ptáky zachránit. Vyšetřované se tu utápí v tom, jak vlastně ztracené ptactvo najít, když nedokážou rozeznat ani papoucha od slepice, a tak je třeba nastražit myší pastičku, a vyčkávat v hospodě, kde nemaj dvanáctku, ačkoliv teda slíbili, že jí dovezou, ale nepřivezli no...

No je třeba přiznat, že kdo kouká poprvé, tak u prvního dílu bude dost možná dost kroutit hlavou, protože až do nástupu Myšičky a jeho vystoupení v TV tenhle díl nenabídne snad ani jeden povedený vtip, a furt se točí v kruhu okolo Sumce a jeho přeřeků a různých náhražek za kosmický výcvik, které ale nejsou moc povedené. Jakmile nastoupí dvojice Myšička - Hána, tak se to zvedne, a začne se ukazovat, kdo by mohl být tahounem seriálu.

Docela drsný, čím vším si mohou děti vydělávat, a řekl bych, že zpravidla je impulzem nezájem jejich rodičů, a tedy i špatná výchova, jako tomu bylo i v tomto případě, kdy je matka naprosto katastrofální, a fotí si mrtvé dítě, aby následně hned zmizela na dovolenou. Tvůrci dokázali i takhle vážný díl poměrně odlechčit několika vedlejšími linkami s případnými podezřelými, kteří se svlíkaj u Víťy v kanclu, či nestíhaj domů na velkou.

Překvapuje mě, že film s tak špatnými upoutávkami je nakonec až tak dobrý. Jak je vidět, tak i marketingová kampaň může dobrému filmu uškodit. Film je jinak klasický propletenec filmu předcházejících událostí, na které jsme zvyklé spíš z klasických komedií, ke které ale film mnohdy nemá daleko, ačkoliv výbornou akční stránku pochopitelně nezapře. Pokud mají mít akční snímky v současnosti úspěšné, tak je mnohem lepší, že to jde touto cestou, než všemožné filmy s Reynoldsem či Johnsonem na Netflixu. Letos to vypadá, že mohykání Cruise a Pitt, sexsymboly pro několik generací, zažívají svůj velký rok, a přejme těmto filmům, nevztahujících se k žádným velkým filmovým světům. komiksům...úspěch, abychom vyděli, že i poctivá tvůrčí činnost a originalita stále frčí. Jinak Sandra vypadá, že má ve smlouvě nějakou klauzili, aby byla komplet vyretušovaná...

Kostýmní vztahovky jsou poměrně specifický žánr, jehož historie je poměrně dosti spjatá s Británií, a Viktoriánským obdobím. Základem tohoto žánru jsou dobře napsané postavy a dobové příběhy, převzaté zpravidla z nějakého literárního díla. Musím říct, že u Elizabetk Gaskell a adaptace její literatury mě více zaujal Cranfoord, který splňoval dříve napsané podmínky o kvalitním díle tohoto žánru. U Manželek a dcer mi příjde, že je všechno nastaveno podle plánu, krásné kostýmy, dobová atmosféra, kouzelné exteriéry...Ale prostě ten příběh a postavy se mi nedokázali dostat pod kůži, a to je pro mě u tohoto žánru zásadní problém.