fabecc1222

Jak jsem pochopil, tak film je zkrácenou verzí seriálu, který jsem já zatím neviděl, a je to možná chyba, protože na filmu je vidět, že se rapidně stříhalo a spousta věcí působí značně zkratkovitě a postavy nedostávají moc prostoru. Ale je to škoda, protože je tu opět vidět ten správný záchvěv atmosféry, kterou od Jakubiska a Slovenské tvorby dané doby očekáváte, ale v téhle krátké podobě to nedokáže vyniknout. Uvidíme, jestli seriál bude lepší.

Se seriálem končím po první řadě, jelikož se spousta jako jiných snaží být novým Panství Downton, ale reálně nenabízí absolutně nic nového a zajímavého, a bohužel se opět spoléhá na všemožná aktuální klišé, ať už je to postavení černochů v dané době, utajený gay pár, utlačovanou silnou ženu...Prostě když tohle vidíte X krát za rok v různé podobě, tak už vás to unaví, obzvlášť, když tady je vše tak nezajímavé a sterilní, od postav až po samotný děj. Velká nuda.

Bylo opravdu bláhové si myslet, že ještě někdo natočí takový klenot, jako Bratstvo nehrožených, zvláště, když vezmeme v úvahu, že natočit film o paragánech, pohybující se valnou část mise na zemi, neni tak technicky náročné, jako natáčet o letcích, takže bylo asi dopředu jasné, i vzhledem k časovému odstupu od konce války, že mnoho scén bude komplet digitálních, a vesměs to ani nijak nevadí, některé scény jsou fajnově odfiltrovány tak, že působí skoro jako dobové dokumenty. Jen škoda, že tomu pak chybí nějaké to větší emoční srdíčko skrze postavy, protože když máte prostě tlupu borců v kuklách, tak ty rozeznávající schopnosti se prostě zmenšují. Ale produkční skupina okolo Spielberga pořád ví, jak na to, a pořád dokáže správně vytáhnout ty nejdůležitiější momenty do úplného kvalitativního maxima. Tak co za dalších deset let? Tankisté? Ponorky?

Závěr se nese už v poměrně dosti nostalgickém, až melancholickém duchu, obzvláště v jeho druhé polovině, kdy už je jasné, jak válka skončí, a tak se vše pěkně uzavírá. Předtím však ještě přišli na řadu momenty, na které díky trailerům či záběrům z intra čekala mnohých z nás, a díky mrazivé atmosféře nabízejí určitě jedny z nejlepších scén celého seriálu, a z Rosieho dělají nakonec dost možná nejlepší postavu celé série.

Přenos docela bez šťávy či výraznějších momentů. Plusem je oproti jiným slavnostním večerům poměrně střídmá délka, ale je otázkou, jestli si tohle oceňování v rámci jednotlivého sportu vůbec zaslouží místo na hlavním kanále ČT, zvlášť, když je to bez nějaké větší přidané autorské hodnoty.

Já chápu, že se tvůrci snaží být hodně nad věcí a všechno tak nějak zlehčovat, ale prostě to nefunguje. A v kombinaci s opravdu špatně napsanými dialogy pak spousta scén působí sice směšně, ale v tom špatném slova smyslu. Pokud se nestane něco zvláštního, tak po tomhle díle to balim.

Áááále, tohle měl bejt viditelně seriál. A taky je tu vidět, že je to režisérova prvotina, takové začátečnické chyby. Tvůrci to ženou strašně moc dopředu, v podstatě je to jen souhr vražd, bez nějakého většího příběhu na pozadí. Stodolovi jako takové tu vlastně ani moc nepoznáme, potažmo se musíme smířit s tím, že je tu jasně stanoveno že Stodola je takovej vesnickej jouda, a Stodolová šílená manipulátorka, a to je vše, víc se o nich člověk nedozví, ani vlastně z jejich příběhu. A vlastně ani motivace k vraždám či jejich dalšímu zvrácenému chování. Opět je to vcelku slušně zahrané, ale nedokáže to prostě nějak vtáhnout či dostatečně šokovat. Když si přečtete článek o vraždách na Wikipedii, výjde vás to stejně, a ušetříte dost času.

Další z ranku klasických Francouzských crazy komedií, které vyhání jak postavy, tak i samotný děj do šíleného absurdna. Ale je třeba říci, že v téhle době s Depardieuem, Richardem, Renem či Clavierem byli v tomhle prostě Francouzi mistři a jen málokdy šlápli vedle. I tady vás prostě ta šílená absurdita doslova unese, a těšíte se, jaká další patálie hlavní postavy potká.

Viděno až jako dospělí, ale dovedu si představit, že jako dítěti by mi tohle způsobilo hodně těžké spaní. Zvláště první polovina se nese v nosti ponurém duchu, kdy v druhé půlce se to přenese více do romantického stylu, aby vynikl kontrast a chemie mezi hlavními postavami, což se daří velmi dobře, a to i díky tradičně geniálnímu soundtracku Petra Hapky, který opět film pozvnáší kvalitou ještě o něco více nahoru, a bez jeho citu pro atmosféru by byli některé scény poloviční. Docela rád bych podobně laděné filmy viděl i v současnosti, jen je otázka, jestli by se pro něco takového našli tvůrci a zadavatel...

V podstatě v době psaní komentu ani nevím, jestli už jsme opravdu na konci, ale po zbabrané čtvrté řadě bych se tomu ani nedivil. Předy lety začal Genius mapovat příběhy velikánů svého oboru, kdy postupně se od třetí řady přešlo k více komerčně laděnému pojetí, což je za mě škoda, protože hlavně první řada mapuje příběh opravdového génia, ale s přibývajícími řadami se o jejich "genialismu" dá víc a víc polemizovat. Třetí řadu jsem v pravdě ani neviděl, protože u nás není v jakékoliv formě dostupná, ale popravdě mi ani její absence moc nechybí.