noriaki

Nepřekonatelná klasika s jejíž oblíbeností, především v anglicky mluvícím světě, se nemůže rovnat téměř nic. ST TOS má pohnutý osud. Pilot testovací publikum zavrhlo jako příliš nadčasový, feministický a intelektuální. Následný seriál se Paramount znelíbil a byl efektivně udušen neustálými přesuny do neatraktivních vysílacích časů a pomocí škrtů v rozpočtu. I tak vznikla modla několika generací, jíž se podařilo rehabilitovat žánr a v souhrnu udělala pro popularizaci sci-fi snad ještě více práce, než Star Wars. Už obsazení posádky dává tušit Roddenberryho odvahu a vysoké ambice. Kapitán musel být nevyhnutelně Američan, avšak hodný mimozešťan velící lidem, to bylo doopravdy unikum. A s tím to nekončilo. Japonec za kormidlem, dvacet let po hořké válce s císařským loďstvem byla odvážná volba, Rus jako navigátor v době vrcholící Studené války už byl doslova hazard. Žena ve funkci komunikačního důstojníka a navíc černá Afričanka už jenom podtrhla idealistickou vizi Spojené Federace planet, v níž neměla rozhodovat rasa a ideologie, ale schopnosti a charakter. Svou "angažovanost" si Star Trek zachovával i v zápletkách jednotlivých dílů. Ty často nesly morální poselství, zhusta o demokracii, svobodě, lidské volbě, odpovědnosti, nebo o respektu ke vzdělání a hledání pravdy. Seriálu pomohla doba v níž společností cloumaly levicové tendence a publikum myšlenky seriálu přijalo prakticky bez výhrad. Následující sequely této idee zůstaly věrné a dovedly jí ještě dál. Pro mě je Federace jediná funkční komunistická utopie z těch všech o kterých jsem kdy četl, nebo je viděl na televizní obrazovce.

"Ano, funguje to." Při těchto slovech jsem se zamiloval a drží mě to do dneška. Červeného trpaslíka už jsem viděl tolikrát, že ho umím citovat skoro nazpaměť. I když už neprožívám záchvaty smíchu, dostane mě pokaždé znovu a znovu a znovu a znovu a znovu. Arnold Jidáš Rimmer je bůh a Kamil Halbich jeho prorok. Jejich kombinace pro mě představuje vrchol sarkastického konverzačního humoru.

Přátelé představovat nemusím, takže napíšu jen dojmy. Slabých epizod je úplné minimum a téměř bez výjimky jsou v první sérii. Po pěti dílech šla kvalita hodně rychle nahoru a už neklesla. Cameo role se objevují už ze začátku a nejprve jde o tehdy méně známé herce a dnes už prvotřídní hvězdy - typický příklad je George Clooney. Postupně přibyli i ti proslavenější. Velká část z nich je ale u nás téměř neznámých. Přátelé se můžou pochlubit výborným dabingem, ale v originále jsou lepší. Spoustu vtipů je pochopitelných jen v angličtině, nebo stojí na hrátkám s přízvukem. David Schwimmer má hlas díky němuž je postava Rosse ještě zajímavější a Matt LeBlanc je ještě větší frajer. Tuším že je to jeden z mála sitcomů, ve kterém se nedá určit nejvýraznější postava a tahoun. Možná i díky tomu se z něj stal takový fenomén. Po dalším kolečku všech dílů zvyšuju hodnocení na pět hvězdiček. Dal bych i víc, ale nejde to.

Stačilo si poslechnout prvních pár tónů geniálního hudebního motivu Antonia Badalamentiho a jakoby kouzlem jsem se ocitl v Twin Peaks. Lynchův skvost se může pochlubit tak opravdovou atmosférou, jak je to jen možné. Každý záběr dýchá skutečnem, každá postava je živoucí a zcela reálná. A vůbec nevadí že režisér vrší jednu podivnost za druhou a na podstatné části obyvatel by si leckterý psychiatr mohl založit kariéru. Pod mistrovýma rukama do sebe vše zapadá a příhraniční městečko vytváří svět samo pro sebe. Do této, na první pohled idylky, přichází vetřelec Dale Cooper, speciální agent FBI, bezpochyby jedna z nejzajímavějších postav kriminální branže. Díky němu se i značně nesrozumitelná mytologie zdá přece jen trochu přístupnější. Twin Peaks předběhl dobu minimálně o deset let. Takové míry komplexnosti, sofistikovanosti a opravdovosti postav, dosahují seriály až v dnešní době. David Lynch a Mark Frost jim všem vydláždili cestu.

Asi nikdo nikdy nerozřeší, jestli je seriál výborný díky excelentnímu námětu, nebo by skvělá režie a plejáda špičkových herců utáhla i mnohem banálnější příběh. Faktem ovšem je, že drama elektrárny nesoucí poetické jméno jedné z květin rodu pelyněk a nepoetické jméno prvního z řady diktátorů Sovětského svazu, asi lépe natočit nešlo. Kombinace chyb obsluhy, všeobecného šlendriánu, zoufale neefektivní byrokracie zadrhávajícího se kolosu a běžné praxe utajovat cokoliv i zdánlivě významného, vyústila v katastrofu, jaká se na téhle planetě ještě nikdy nestala. I když by námět sváděl k ostentativnímu ukazování prstem na viníky, scénář se toho snažil vyvarovat. Drtivá většina sporných rozhodnutí ostatně nevyplývala ze snahy zachovat si tvář, nebo z pohrdání lidskými životy, ale z nedostatku informací a z výjimečnosti situace. Chyb seriálu je jen málo. Vadilo mi svévolné vytvoření nukleární fyzičky ztvárněné Emily Watson. Její postava je nepravděpodobná a nabourává logiku děje. Určitým handicapem je pochopitelně angličtina pronášená ruskými a ukrajinskými postavami. Jenže pokud by byl seriál seriál dabován, utrpěl by po herecké stránce a pokud by byl zahrán někým jiným, nemusel by dopadnout takhle luxusně.

Dokonalý kult. První seriál není vůbec lehce stravitelný. Zmlsané diváky odrazuje černobílou barvou, tím že se část epizod poztrácela a existuje jenom v rozhlasové verzi a hlavně roztahaností jednotlivých dílů. Lepší než sledovat vše od úvodního dílu je začít u druhého seriálu a devátého Doctora a na začátek se vrátit až v první fázi zamilovanosti. Vůbec o nic nepřijdete. Nostalgie funguje oběma směry, takže si užijete objevení "starých známých" z nových sérií. První Doctor - Můj nejoblíbenější. Doctor je zatím jen anonymní cestovatel časem, pocházející z "jiné planety", ale to je všechno, co se o jeho historii dozvíme. Scénář měl připravenou bohatou mytologii, kterou nikdy nepoužil a novou tvořil za pochodu. Naštěstí je samotná postava Doctora tak nosná, že si vystačila bez ní. Původně nerudný samotářský věděc který lidem nedůvěřoval a měl potřebu je poučovat, se během pár dílů proměnil v laskavého dědečka a geniálního stratéga vídícího dva tahy dopředu. Druhý Doctor - Je těžké k němu proniknout, protože první dvě epizody chybí kompletně a z té třetí se zachovaly jenom dva díly. Jakmile se ale objevil v pohybu, tak si mě získal. Je mnohem akčnější než první Doctor, ale v jádru je to spíše zákulisní stratég. V jeho éře se objevili ikoniční Cybermeni, Ice Warioři a The Great Inteligence. Třetí Doctor - Epizody občas připomínají bondovky a on sám Bonda. První tři série strávil na Zemi - s občasnými povolenými vycházkami, kterou opakovaně zachraňoval před Masterem, svým dávným přítelem a nyní nesmiřitelným rivalem. Ano zní to jako ze špatné telenovely, jenže ona tam ta osudovost vážně je. Jeho společníci patří k těm nejoblíbenějším v celém seriálu.

První sérii musíte přetrpět. Scenáristé si bůhvíproč mysleli, že se lidé budou smát u scének, v nichž šéf uráží podřízené, a jim je u toho trapně. Pokud budu mluvit za sebe, tak nebudou. Vydržel jsem u toho jen díky hercům, a bláhové naději, že bude druhá série lepší. A ona opravdu je. Jede sice stále v duchu té první, ale už je to kupodivu sranda. Postavy se postupně vyprofilovaly k úžasné životnosti a hloubce. Slibuju, že pokud se dostanete až do deváté série, v posledním díle se budete loučit se skupinou přátel.

Po všech stránkách brutální seriál. Od námětu, přes děj, postavy, až po vizuál. A zároveň konečný důkaz že dělat remaky má smysl, pokud ovšem přidáte něco svého. Zatímco původní Battlestar Galactica je ploché dobrodružné sci-fi plné černobílých postav a atmosféry prodchnuté patosem a naivitou, tato nová verze je emocionálně vyčerpávající, drastické, psychologické a labilní drama ve kterém se z hrdinů stávají svině, z podrazáků spojenci a z idolů odporní lotři bez špetky sympatie. Vyberte si komu budete fandit. Garantuji vám že víc než pár dílů vám tato volba nevydrží a vy budete dělat kompromisy, budete hledat omluvy a přijde čas na relativizaci pevně daných jistot. Snad v žádném jiném seriálu jsem neměl takový pocit opravdovosti postav. Zapomeňte na to znáte, tohle je BSG a lidé tu skutečně žijí, rvou se s osudem, trudně živoří, zarputile odmítají přijmout svůj úděl, či postupně rezignují na humanitu. Každý podle své těžce zkoušené osobnosti. Ale hlavně musí pokračovat dál, protože jediná další alternativa je smrt v boji s nelítostným nepřítelem. BSG není lehké sledovat, vtáhne vás, přetvoří podle svého a vyplivne trochu jiného.