Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (3 343)

plagát

Únos Natasche Kampuschovej (2013) 

Film, kterému dává plusové body společenská závažnost celého případu, je technicky i herecky na standardní úrovni, vztah dvou hlavních postav není mechanický a má svůj vývoj, ale tím vším mi při zpětném pohledu vážně chybí kontext - co tato událost udělala se společností, rodinami, státními institucemi, co předcházelo a následovalo, z jakých kořenů vyšla Priklopilova povaha... Chápu, že snímek nemohl natočit kdokoli a takhle si ho hlavní hrdinka asi představovala, ale ani jako zpracování skutečných událostí, ani jako dramatický tvar to není dostatečné.

plagát

Advokát ex offo (1988) (TV seriál) 

Ze začátku rozbředlé nic, ve kterém ani jedno z dílčích vyprávění (příchod mladých koncipientů do kanceláře, jejich soukromý život, případy, na nichž dělají), nemají dramatický oblouk, vše se jen kupí za sebou bez ladu a skladu a do toho všeho Jiří Sovák trousí svoje moudra a nakonec umře. Jedna z hlavních postav přebírá jeho funkci (vedoucí advokátní poradny) a pak už seriál není tak špatný, věnuje se hlavně jedné postavě, jejímu kariérnímu i rodinnému zázemí a třetí díl má dokonce něco, co by se dalo nazvat napětím a smyslem, protože k jeho konci přichází na řadu skoro až detektivní a právnický případ, zakončený něčím, co by se dalo nazvat vyústěním příběhu. 30%.

plagát

Tajomný mních (1965) 

Říkal jsem si, že si prostě musím doplnit základní vzdělání alespoň jednou detektivkou podle Edgara Wallaceho, když je mají na svědomí stejný producent, režiséři, někteří členové štábu a herci z mayovek. Vybral jsem si Tajemného mnicha, relativně nejlíp hodnocený snímek, který samozřejmě natočil Harald Reinl. Výsledek je hrozně ambivalentní - na jedné straně důstojná atmosféra, vtípek s barevnými úvodními titulky (zbytek je černobílý), klasické lokace a většinou uměření herci. Na straně druhé nefunkční pokusy o (německý, no) humor, v mnoha okamžicích zbytečně řvavá Thomasova hudba, příliš mnoho smrtí, tři čtvrtě filmu se nic moc neděje a v závěru se vše strašně rychle vyřeší. Takže - viděl jsem, hodnotil jsem, moc jsem se nebavil, obeznámen s tímhle stylem jsem a to by mohlo tak nějak stačit.

plagát

Vlk z Královských Vinohrad (2016) 

Bavilo mě Němcovo nadšení pro točbu, popis nejdůležitějších okamžiků pro něj (a naši republiku), jeho nadhled, smysl pro (sebe)ironii, v podstatě jsem byl nadšen, že jistě nevím, co je přibarveno více a co méně. Všechen ten podvratný styl spolu s výbornými herci na mě zapůsobil, litoval jsem, že Němec toho sebestředného Goddarda trochu nezmáčknul. Porevoluční tvorbu tohoto legendárního režiséra moc neznám, ale mít tenhle snímek vymazlenější formu, přidám snad i čtvrtou hvězdu.

plagát

Jako v bavlnce (2020) 

I mě se zdály některé dějové zvraty na hranici logické i divácké únosnosti, ale thrillerové napětí i dobře nechutně napsané postavy udržely laťku kvality relativně vysoko. 70%.

plagát

Chľast (2020) 

Vinterbergovi se podařilo vystihnout nejrozličnější situace, z nichž vychází ambivalence pití alkoholu. Není náhodou, že zobrazil mužský svět ve stadiu bilancování. Často se pejorativně říká, že chlapi jsou děti a nedospělci, bohužel to mnohdy bývá tak, že jsou to citlivé a jemné duše, jen to na nich vždy nepoznáte. Euforie, letargie a deziluze, časté fáze pití zde vidíme, někdy jsou zachycené natvrdo, jindy jen náznakem, tak to má být. Taky není divu, že je nám blízká dánská poetika, jsme si v mnohém tak podobní, teď už nezbývá, než aby nějací takoví dva, tři Vinterbergové působili i u nás a točili podobně úžasně. 90%.

plagát

Dospeláci (2010) 

Trošku to vypadá, jako kdyby si herci, kteří se znají i v civilním životě, natočili film sami pro sebe. Víceméně nic proti, jen kdyby celé to snažení nebylo tak strašně povrchní. Fekální vtipy jsem ustál, zato trapné předvádění Roba Schneidera jsem málem nepřežil, naštěstí se vždy našla scéna se sošnou Salmou Hayek, která snímek trochu rozsvítila. 30%.

plagát

Storočie Miroslava Zikmunda (2014) 

Kdo by si byl pomyslel, že ze sympatického moderátora televizních pořadů vyroste tak sympatický dokumentarista. Cestování mám rád tak přiměřeně, cestopisy (ať už knihy nebo filmy) o dost míň, ale Miroslav Zikmund (a Jiří Hanzelka, který se na nás dívá z nebe) jsou takový fenomén, konzistentní, sympatičtí, rovní chlapi (samozřejmě s chybami, ale ty jsou v dokumentu pro vnímavého diváka zobrazeny trochu skrytě, aby se musel snažit), že pokud to někdo vezme do ruky tak poctivě, jako Petr Horký, zaujme takový dokument i mě, přes výše uvedené výjimky. 90%.

plagát

Hlava Medúzy (2021) (TV seriál) 

Že Renč už roky nic pořádného nenatočil je známo. Když jsem viděl upoutávky, říkal jsem si, že to bude něco jako Labyrint (historický obraz, mysteriózno, natáčení v Brně a okolí), ale viděl jsem takovou zhůvěřilost, že doteď nemůžu pochopit, že ji napsal Petr Hudský. Vizuál levný, násilné scény rádobyšokující, zápletky nedomyšlené, dějová linka s bratrem hlavní vyšetřovatelky nadbytečná. Tohle se fakt krutě nepovedlo. Krutě! 30%.

Reklama

Reklama