Tosim

Líbily se mi rodinné konstelace, zaťatá Pavlovičová, vážně hrající Macháček, ale jako celek mě to nějak nebralo. Humor docela dobrej, ale taky mám problém s "hodnými Stbáky" a dalšími, ambivalentními věcmi. Na Miro Šifru fakt slabé. 50%.

Jak mám Agathu rád, v tomto díle se vyskytují její typické vyprávěcí propriety až moc a je to spíš na škodu - zamotaný příběh, stopy minulosti, dost mrtvých, rodinná tajemství, zločin na hraně uvěřitelnosti a Jane, ze které si dělá inspektor víceméně legraci, ale na konci, při retrospektivě, během okamžiku otočí. Škoda.

Snímek o tématu, o němž jsme toho viděli už hodně, ale natočeno je to s bravurou, navíc mají tvůrci s Alzheimerem vlastní (byť přenesenou) zkušenost. A ta Regina Rázlová! Čím starší, tím lepší role, v mládí poměrně dost přehrávala. Rodenovi a jí dost zdatně sekunduje Antonio Šoposki, mám rád, když filmy takhle dobře spojují herecké generace. Za mě spokojenost a lituju, že nevyšel nějaký ten Český lev.

Vždycky jsem rád, když narazím na film, natočený podle události, o které nemám ani páru. Jodie Foster je jedna z mých nejoblíbenějších hereček a jako skoro vždy předvádí bezchybný výkon a natočeno to bylo taky moc dobře! 70%.

"Víte, milostivá paní, co je to mládí? Mládí je začínat, dřít se, budovat, mít úspěch a při tom ani na okamžik nepomyslet, že už je snad pozdě." 

Po letech jsem film viděl znovu a musím uznat, že se jedná o Olmerův téměř nejlepší, i když už tehdy se objevují jeho typické manýry (zbytečná doslovnost, opakující se návodné záběry jako úlitba divákovi.) Zajímavostí by bylo srovnání všech paralel s o rok mladším Doktorem. Byl jsem poměrně překvapen, že kromě hořkého humoru se vyskytuje i ten, u kterého se budete smát hodně nahlas. TO MI NEMŮŽETE UDĚLAT, SOUDRUZI! JÁ INVESTICÍM VŮBEC NEROZUMÍM! PŘESLUHUJI KVŮLI DŮCHODU, JSEM KARDIAK, NEVIDÍM!

Na světě je jen málo lidí, kteří by neměli rádi zvířata. Bob mi připomněl Hačika, kterého jsem viděl na podzim - má podobný námět i vyznění. Pro Boba ovšem hraje lepší uchopení látky - je realističtěji natočen, má lepší herecké výkony a není tak hladivý, jako Hačikó s Gerem (který střídá dva, tři své obvyklé výrazy obličeje) a to přesto, že příběh o psovi natočil Lasse Hallström. Nebýt určitých prapodivných zkratek ve vyprávění (vztah s otcem, proces vzniku knihy), šel bych s hodnocením i výš. Takhle se ustálilo na rozumných 70%.

Vracenky jsou unikátním historickým mementem. Film z přelomové doby, v letech, kdy ještě nebyl privatizován Barrandov. Navazuje na českou novou vlnu, jedna z posledních prací Jana Schmidta, přitom patří k jeho téměř nejlepším. Černobílý obraz mu dodává (kromě jiných atributů) další naléhavosti, navíc dobře sedne dohromady s dobovými záběry. Je požitek takový snímek sledovat.

Bál jsem se náramně. Jistě, snímek není nějak zvlášť originální a občas je poznat, z jakých inspirací čerpá (já našel třeba Proroctví), ale znepokojivé je to dost a herecké výkony byly taky perfektní (na malém prostoru dokáže hodně třeba Kevin Bacon). Další tvorbu Sama Esmaila se myslím sledovat vyplatí.

Když jsem Majitele klíčů kdysi četl, velice mě zasáhli svou myšlenkou, jak se na dvou stranách jedné domácnosti mohou řešit tak odlišné starosti. Povrchnost versus smrt. Nejdříve mi přišla ta větší míra „teatrálnosti“ trochu na škodu, později se ale ukázalo, že v tématu dramatu i na obou stranách bytu má své opodstatnění. Boj o život ani maloměšťácké starosti se prostě neobejdou bez jisté míry „hluku.“ 70%.