Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

O mne

Knihovník

 

 

 

 

MŮJ POSLEDNÍ NEJVĚTŠÍ FILMOVÝ ZÁŽITEK

Duše

 

 

 

 

Přiznám se, že jsem byl méně typické z těch dětí, která dorůstala začátkem devadesátých let - pro ostatní měly filmy, které k nám houfně přicházely, nějaké kouzlo, já jsem se však vymykal. Mě prostě všichni ti Terminátoři a Rambové nic neříkali. Obracel jsem se spíše k domácí tvorbě, komediím režisérů Lipského, Vorlíčka, Svěráka, dále k českému retru s Burianem, V+W, Oldřichem Novým, Hugo Haasem. Mnohem více mě zajímal evropský film, staré francouzské komedie s Funésem, Richardem, Belmondem, nebo třeba česká seriálová klasika, Byli jednou dva písaři, Nemocnice na kraji města... Svým britským humorem mě oslovili Růžoví panteři a na mayovky, svou dětskou filmovou lásku, nedám dopustit ani teď. Samozřejmě na ty povedené.

V době registrace na CSFD začalo mé přibližně desetileté filmově fanouškovské období, kdy jsem hltal všechno možné, v kině byl třeba třikrát za týden a doháněl jsem, co jsem v předchozích deseti letech zanedbal. Doplnil jsem si hohory, akčňáky, scifárny, viděl jsem nezávislé, experimentální i němé filmy, velice se prohloubily moje sympatie k Woody Allenovi a stal jsem se nejzarytějším fanouškem M. Night Shyamalana na okrese Blansko. Začal jsem se také poohlížet po kvalitních zahraničních seriálech, jejichž rozmach v současné době kulminuje tzv. "quality TV" - ze začátku tohoto období mě naprosto smetli Ztraceni, Castle, Californication, ale nejvíc - DEXTER.

Taky musím zmínit, že jsem se už vlastně během střední školy stal až téměř fanatickým posluchačem filmové hudby. Mám několik svých oblíbených kapel, většinou z šedesátých až osmdesátých let dvacátého století - Beatles, Pink Floyd, Queen nebo Led Zeppelin, soundtracky v mých sluchátkách nebo reproduktorech ale pořád hrají prim.

Čeho lituju, je, že jsem metodičtěji neprozkoumal důležité snímky kinematografické historie. To se snažím teď, kdy mám rodinu a v kině stíhám maximálně třetinu mainstreamu, malinko stihnout.

Nyní pro změnu hodně čtu a zvládám tak další rest, který jsem opomenul. Na škole byla četba povinná, pak mě bavil film a na knížky bych, i vzhledem ke své profesi, neměl rozhodně zapomínat, jsou důležité a skvělé. Tak na to při sledování filmů, surfování, fejsbůkování a jůtůberování nezapomeňte!! :-)

 

  

 

A NA CO SE NEJVÍC TĚŠÍM?
Není čas zemřít

 

Reklama

Reklama