Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 395)

plagát

Girl Gang (2022) 

Asi tam ten autorský záměr dokumentu jenom chci vidět, protože mnohem víc se o slovo hlásí reakce „No a?“. Krušný život mladé influencerky se omezí na osamělé povalování se v posteli a její zploditelé, co sami sebe rekrutovali do role manažerů z Wishe, si vystačí s několika cringe pózami. Hodně jsem se v kině ošíval a bůhví proč jsem si vzpomněl na Klusákův Matrix AB. Princip dokumentu měl být z pohledu účastníků zřejmě stejný: nechat si jakože nahlédnout pod pokličku, ale zároveň stvrdit svůj mediální obraz. Ale zatímco AB z toho ve finále vychází jako arogantní idiot, Leoo nijak. A mladá virtuální ‚stalkerka‘, kterých jsou základní školy plné, je totálně propálený materiál, veskrze jako zbytek dokumentu. Vlastně by se na tom docela slušně daly ilustrovat nezvládnuté tvůrčí ambice.

plagát

The Last of Us - Season 1 (2023) (séria) 

Mazin-Druckmann paradox. Nevím, nakolik bych si to užíval coby divák neznalý předlohy, na druhou stranu bych se pozici „tabula rasa“ nebránil. Tak či tak, je to podívaná z alternativního vesmíru, ve kterém nic zásadního nechybí a všechno navíc je jenom ku prospěchu. Při vynechání dlouhých minut plížení a krvavých soubojů, zůstane cca oněch 8 – 9 hodin dějového materiálu (kredity za point posílám sem), který je zužitkován naprosto ukázkově. Minimum clickerů nejde na vrub tvůrcům, ale k dobru Joelově zkušenosti, který putování vede promyšleně, a veškerá setkání s nimi jsou dílem momentů, kdy se promyšlený plán podělá. Drobné výhrady detailněji u jednotlivých dílů, jinak výsostná spokojenost.

plagát

The Last of Us - Hledej světlo (2023) (epizóda) 

It wasn’t time that did it. [Asi spoilery.] Je to tam. Joel v ‚raging‘ módu a hlavně památný finální rozhovor, který „udělal“ hru, ve mně opět rozehrál struny emocí jako před lety. Co je vlastně dobro, kde leží vyšší zájem a co (ne)jsme schopni obětovat pro druhé. Rozsoudit to nelze, lze se o tom jenom nekonečně dohadovat.

plagát

The Last of Us - V časech nouze (2023) (epizóda) 

Davidova komunita by zasloužila jednu komplexnější epizodu navíc, ale i tak vrchovatě naplňují Sartrova slova, že peklo jsou ti druzí. I když je Bohem cordyceps.

plagát

Je mi zo seba zle (2022) 

Attention whoring na max. Severská bizarnost vytažená do absurdna, která koketuje s žánrem body hororu, trpí lehkou předvídatelností i sveřepou obranou proti logice (po prvním krevním rozboru by Signe putovala na akutní příjem psychiatrie). Pokud přistoupíte na tvůrčí hru, užijete si černohumornou jízdu do nitra bortící se osobnosti, která v závěru prolne vlastní myšlenkové pochody s realitou natolik důmyslně, že vyklizené místnosti i skupinovou seanci přijmete s nemalou úlevou.

plagát

The Last of Us - Napospas (2023) (epizóda) 

Spoiler alert: Explicitnost hry v hrané verzi nahradila komornost, a já si toho nemůžu nabažit. Celý díl je jedna velká holčičí paráda, která by krásně fungovala v jakémkoliv gender módu, protože vám najedou vzpomínky na vlastní rande, kdy se ošíváte, odhodláváte, až to nakonec přijde a vy se zatajeným dechem čekáte. A když coby divák dojdete k nevyhnutelnému, je konec. Poprvé mě od tvůrců mrzí, že nešli dál, že tu Elliinu bolest nechávají divákovi dozrát v hlavě, ale nepřenesou ji na něj komplet. Mohla to být nekompromisní minuta uragánu emocí, takhle jenom zoufám na propálenou příležitostí.

plagát

The Last of Us - Rodina (2023) (epizóda) 

Režijní masterclass, bez ironie. Aneb kterak bosenská režisérka ceněných festivalových dramat vyrukovala s jednou z (prozatím) nejlepších epizod áčkového seriálu. Má to úplně jiný feeling než předchozí díly, kamera jde víc do detailů, plně využívá sněžných scenérií, herci jsou tlumení a strohé dialogy nechávají bublat emoce po pokličkou nerudných obličejů. Když to pak vytryskne (dílna, dětský pokoj), sesype se to na diváka jak lavina. Intenzivní a vyčerpávající zážitek v nejlepším slova smyslu.

plagát

The Last of Us - Vydržet a přežít (2023) (epizóda) 

Na emoce to brnká stejně účinně, jako Gustavo na kytaru, což stvrzuje tvůrčí záměr, vézt se na (překvapivě) komorní vlně, která ty divácky vděčné „velké“ momenty přináší spíše nečekaně a na chvíli, protože je třeba před nimi utéct. Což samozřejmě cením na max, ale nepopírám, že kdyby rozběsněný Bloater řádil ještě o chvíli déle, neměl bych námitek.

plagát

The Last of Us - Drž mě za ruku (2023) (epizóda) 

Vlastně mě udivuje ten hlad okolo, lačnící po akci a děsu, a mimoděk tak stvrzuje všechny zkazky o toxicitě herní komunity. Seriál se postupně vymaňuje z okovů předlohy, jde si vlastními cestami, jen si prstem na mapě hlídá směr. Pedro s Bellou už se v tom zaparkovali jak starý pickup ve výloze bistra. Očekávání padla, už nejsem divák, ale čistý „cargo“, který tihle dva vzali s sebou.

plagát

The Last of Us - Long Long Time (2023) (epizóda) 

Chce to velkou tvůrčí odvahu, nasadit ve třetině série spin-off epizodu, která děj nikam moc neposune, krátký úsek z předlohy natáhne na 80 minut, a stihne nasrat fanoušky originálu i nově příchozí. Je to splněný sen každého liberála a přitom to v sobě nemá kapku woke ideologie. Je to jenom neskonale smutný příběh dvou postarších chlápků, kteří si vytvořili vlastní svět rozumu, příčetnosti a lásky v protipólu toho, co se dělo za plotem. Když Ellie čte Billův dopis, je nad slunce jasnější, že v tomhle mykologickém marasmu platí pro každého jednotlivého člověka, že je vlastně „last of us“.

Ovládací panel
23. naj používateľ Česko
1 813 bodov