Hromino

♫ Tonari no Totoro, To-to-ro... To-to-ro, To-toro... –– Tak pan Mijazaki se zas předvedl. V dobrém smyslu, pochopitelně. Naservíroval mi před ňufec šestaosmdesátiminutový koktejl plný filmového optimismu, skvělých nápadů, sympatických postav a opět boží hudby Joe Hisaišiho (The Path of Wind je snad nejhranější skladbou v mém mobilu). Kdo by si Totora nebo třeba takový kočkobus nezamiloval? Netuším... a musím se podepsat pod komentář Galadriel, ta to skvěle vystihla.

Vítejte v lesním salónu demence! Otevřeno nonstop, naši adresu raději nechtějte vědět. Nabízíme plejádu přehrávajících hereček v čele s Luckou, která vám svým vystoupením ráda zpříjemní pobyt. Náš pasák Zdenda zrovna sehnal výhodné a laciné studio, kde po nás za pronájem moc nechcou, takže se tu dá dobře kšeftovat. Podařilo se mu také sehnat sice trochu amatérské lidi, jejichž výkony jsou sice dle některých prachbídné, ale jsou to kecy. Gigolové taky zrovna nevykouzlili ty nejlepší efekty a možná vám to u nás bude připadat fakt laciné, ale to se pletete. Bude to vodvaz. Cestou k nám se totiž ještě můžete zastavit na motorestu u jistého Honzy P., kde vás rovněž příjemně pohostí a jelikož je to velký srandista, extrémně vás pobaví vás svými řečmi a vystupováním (on sice tvrdí, že to schválně nedělá, ale nevěřte mu!). No a šmankote, málem bych zapomněla na naši bordelmamá, samotnou paní Valerii, která je sice pokročilého věku a na velikosti tělesa jí nezáleží, páč bez brejlí stejně nic nevidí, ale je tak neuvěřitelně milá a ochotná, až se vám z ní udělá zaručeně blbě. Takže to by bylo všecko, fajn, už se těšíme na nové zákazníky! ♥ Zavolej!

Teď jsem si všiml, že jsem ke všem potterovským filmům napsal svůj komentář - teda kromě tohoto. Rovnou to přiznám - Tajemná komnata a Ohnivý pohár jsou mé nejméně oblíbené díly z celé série. Zatímco čtvrtý díl se mi nelíbil především po stránce scenáristické a režijní, druhý díl mi naopak po stránce scénáře až tolik nevadí. Tady ještě typické klovesoviny nedosahují takových "vrcholů", jako od třetího dílu výše, ale faktorů je tady více. V prvé řadě: problém v Radcliffovi. V prvním filmu se daly jeho nepřítomné (jedna známá by to nazvala přímo zhulené) výrazy docela tolerovat, přece jen za sebou měl jen minimální zkušenost a dalo se sázet na jakýs takýs dojem očarování, kdy herec Harryho má nepřítomné výrazy právě proto, jak nesmírně úžasný a nezvyklý pro něj ten kouzelnický svět je. Tady už mu to ale neodpustím, místy to jeho herectví vypadalo fakt mizerně. Za druhé: stopáž. Kdyby se jednalo o složitý příběh, kdy je prostě tak velká stopáž nutná, pak dobře. Ale to zrovna tenhle díl není. Třeba právě čtverka by si pár minut navíc a status nejdelšího dílu zasloužila určitě právem, jen škoda, že se tomu tak nestalo. Za třetí: efekty a gradace. Scény s rarachy, baziliškem nebo návštěvou Aragoga - mohlo to být pro trikaře určitě zajímavé vytvořit, ale v konečném důsledku mi připadaly až zbytečně dlouhé nebo trochu přepísknuté, obzvlášť závěr s baziliškem. A že bych se dočkal nějakých nových, neotřelých melodií od mého oblíbeného Williamse? Tentokrát ne, škoda. Ani od režiséra jsme se oproti minulému filmu nějakých nových prvků nedočkali, vlastně je to jen první díl s o něco lepšími triky, a to je tak všechno. Kdyby se všechny tyhle nedostatky odstranily, mohl z toho být film lepší než jednička, ale jelikož se kromě triků k lepšímu neposunulo nic, nemůžu dát více než 3*.

Důkaz toho, že filmy od Ghibli nezávisí jen na jednom režisérovi, jak se někteří mylně domnívají. Mijazaki si tentokrát jenom dopřál pozici spoluscenáristy a výkonného producenta a je jasné, že to režisér velmi obstojně zvládl i bez Mijazakiho tajtrlíkování za zadkem. Adaptace knižního dílka ze západu se povedla na výbornou, škoda jen toho soundtracku, který zněl až moc disneyovsky a do anime mi to zrovna moc nepasovalo. Arrietty je sympatické děvče, svět "borrowers" byl krásně zpracován a celkově se na to koukalo opravdu hezky. Opravdu doporučuji!

Tohle je učebnicový příklad toho, co vznikne, když se dají dohromady vizionářský režisér a nadaný scenárista, jejichž hlavy přímo přetékají originálními nápady, spolu s talentovanými herci pracujících s gestikulací na špičkové úrovni, jimž jejich role sednou jako ušité na míru, a když k tomu přidáme i ty nádherné lokace, inteligentní humor, výborně zvolenou hudbu a parádní příběh, který vás donutí nehnutě hltat i závěrečné titulky, máme z toho zaděláno na jeden z nejlepších českých filmů od doby revoluce. –– Edit: Omlouvám se, omylem jsem si spletl profil filmu, tento koment jsem chtěl napsat k Pelíškům. Huh, ještě teď se stydím a mou tvář polévá stud. *červená se*

Zhovadilost. Zajímavě natočená zhovadilost s výtečným Dafoem a Charlotte o ukecaných liškách, nesmrtelných ptácích, ženské ulevující si ze své deprese mlácením hlavou o prkno od hajzlu a chlapovi, který ji utěšuje tím, že ji povalí ihned do postele a zašuká si s ní. Samozřejmě po filmu, kde se netrhají genitálie, neštěkne ani pes (by the way, liška taky) a Lars von Trier to moc dobře věděl, proto nás chtěl potěšit a dopřál nám tu možnost si takovou scénu vychutnat. A aby naše libido dokonale vybičoval, naservíroval nám hned na začátek pětiminutovou černobílou scénu, kterak Jeho úd zajíždí do Její svatyně, jejich děcko se sebevražednými sklony mezitím vypadává z okna a to všechno doprovázeno hlasitými chorály a natočeno zpomalenými záběry. No řekněte, nevypadá to lákavě? Ano, pro někoho možná, ale pro člověka jako jsem já, který má z mluvících lišek a z ničení záchodových prkýnek panickou hrůzu, to prostě na víc jak tři hvězdy bejt nemůže, ach jo.

A to jsem myslel, že lepší (nebo aspoň stejně dobrý) kousek o drogách od dob Requiem za sen už jen tak někde neuvidím. Danny Boyle mě naštěstí vyvedl z omylu a byť jsem byl před zhlédnutím filmu trochu skeptický z toho, zda Ewan McGregor zvládne zahrát uveřitelně roli feťáka, film mě utvrdil v tom, že jsem se mýlil hned dvakrát. Čtyřiadevadesát minut uběhlo jako nic, všechny postavy mě do příběhu skvěle pohltily, vyzdvihovaná hudba je opravdu parádní a hned několik scén se mi zapsalo hluboko do paměti. Momentálně mě nenapadá jediný herec nebo herečka, jimž bych jejich postavy neuvěřil (Spud a Franco těžce vládnou), protože tohle mě dostalo snad jako žádný jiný film v poslední době. Jasná pětihvězda a doteď nemůžu uvěřit, že stejný scenárista dokázal o několik let později sepsat tak strašný scénář k Probuzení tmy...

Jan Kraus si vytvořil klona... bez koulí, s vlasy, s nabroušenou angličtinou a jiným názvem, ale stejně ženiálního, jako je on sám! Nebo... že by si Ellen DeGeneres vytvořila klona, odřízla mu koule, oholila hlavu, naučila česky a odeslala jej k nám? Toť otázka stejně záludná, jak ta se slepicí a vejcem, a proto za to nestojí to dále zde rozepisovat. Už jen za samotnou Ellen je to 5*, ale pokud k tomu připočteme i zajímavé hosty, šlo by to i na víc hvězd, ale... 5* je maximum, tož je tu vpálím a jdu si pustit nějaký další její výstup.

Koneckonců, proč ne? Slibné jméno J. J. Abramse, od něhož se mi líbil už Star Trek, a také řádně vypečený trailer, při jehož sledování na velkém plátně jsem cítil, že mám husí kůži - to u mě dalo vzklíčit docela velkým očekáváním u tohoto snímku. A celkový dojem? Jo, povedlo se to. Čekal jsem sice o trošku větší pecku, než jsem nakonec dostal, ale za zklamání se to rozhodně považovat nedá, když mi po zhlédnutí snímku a závěrečných titulcích doprovázených ELO prostě vyskočil na ksichtě úsměv a já cítil, že jsem spokojenej. Film opravdu ve velkém naplnil moje očekávání - protagonisté dětských rolí odvedli skvělou práci (Elle překonává svou sestrou nejen v šukéznosti o několik sáhů, Joel Courtney může mít podle mě dobrou budoucnost ve filmový branži), tajemno a napětí by se dokonce i s nožem od vietnamských přátel daly velmi dobře krájet a ve výsledku mi to přišlo jako povedený bratříček Signs (jenom bez náboženského podtextu), ale s hrozně (ale fakt hrozně!) klišovitým závěrem. To mě z filmu jako jediné doopravdy zklamalo: konec byl fakt klišé nejklišovatější, že až takový podraz bych od Abramse fakt nečekal! Hajzlík jeden vychcaný! Celou dobu mě udržovat v napětí, jak to celé skončí, a ono ouha... tak trestuhodně promrhaný konec, jaj! Strhávám tedy jednu hvězdu, ale jinak vcelku spokojenost. 4* a těším se na další Abramsovy projekty.

Hodnotit tohle a původní GITS je jako hodnotit původní a remasterovanou verzi staré trilogie Star Wars - trochu nesmysl. Identické filmy, rozdílné audiovizuální zpracování - ale hodnotí se to tu jako dva samostatné filmy. Za těchto podmínek samozřejmě musím dát plný počet, protože GITS je trochu taková moje... no, srdeční záležitost. :)