Hromino

Po třech letech na stejném místě a na filmu od stejného režiséra.

Málokdy se stává, že si nadšením koupím singl (zvláště u umělce, kterého skoro neznám), ale tady jsem po delší době neodolal.

Aneb druhý opening k Ao aši, které samotné je taktéž povedenou záležitostí, jejíž kvalita s každým dílem zraje jako víno.

Po téměř několikaleté pauze jsem si koupil nějakou otaku věc. A jakou že to? Nu, asi tu trochu ztlumím vášně některých čtenářů, ale jednalo se o prostý instantní česnekový rámen s příchutí tonkocu šóju ze supermarketu. Důvod koupě? Bylo to levné, NGE je fajn a mám zásadu si každý den koupit nebo ochutnat něco, co jsem ještě nikdy neměl. Je na výběr ještě z dalších čtyř příchutí, tak uvidíme, jestli mě to svou chutí uchvátí a dám jim opět vydělat.

Ano, stálo to za to!

… a teď jsem zas o něco chytřejší.

Hodiny na stěně napevno zavěšené

odbíjí tlumivě osudnou hodinu

žena mi přináší hranolky osmažené

za okny vidím růst voňavou bylinu

 

Pod vlivem hranolek poezii psát

šílence ledas by napadlo

stačí jen správné lidi znát

ptactvo mi vejce nakladlo

Smyčec natažen líně jak pes

rozechvěn v ladný, dlouhý tón

hlásí mi podobu počasí dnes

myšlenky obětí komfortních zón

 

Přichází večer a ztrácí se svit

napínám strunu a poslouchám

slunce o kuličky obrat jak Žid

světelné boty si nazouvám