Hwaelos

Ve světle Wire musí člověk vážně uvažovat, že všem těm CSI kriminálkám sníží hodnocení aspoň o hvězdu.

Přiznejme si, celé kouzlo seriálu spočívá na bedrech Hugha Laurieho a černozrnných hláškách. Právě proto, dá-li bůh, jednou zapomenu, že existují další série po dvojce. Aktualizace: Nakonec jsem se k seriálu vrátil a dobře jsem udělal. Od páté série se začíná kvalita rychle zvedat a začátkem šesté série dosáhne příběhového vrcholu. Je dobré si uvědomit, že House je seriálem, který se nesleduje kvůli ději z dílu na díl, proto byly epizody s milionářem Voglerem (2. série), šíleným pořádkumilovným poldou, co chtěl dostat House za mříže (3. série) a umírající mrchou Amber (4. série) spíš utrpením, protože na úkor příběhu ubývalo humoru. Právě šestá série, kdy si House odsedí odvykačku a na konci začne chodit s Cuddyovou, ale ukázala, že jde vystavět silný příběh, aniž bychom přišli o vtipné kreace Hugha Laurieho.

Sherlock je dokonalou syntézou britského a moderního amerického seriálu. Po britském způsobu dbá na atmosféru a cynický humor. Americký styl současných kriminálek přebírá dynamickými švenky kamery (i v klidových pasážích), rychlou fokusí a využíváním vysvětlujících titulků, které zprostředkovávají myšlení hrdiny, který je chytřejší, než divák. Už první epizoda dává tušit, že tvůrci dokázali najít optimální tempo vyprávění. Expozice a seznámení s postavami (a postav navzájem) je velmi krátká, takže nenudí, ale zároveň ryze účelná a splňující požadavky uvěřitelnosti. Na seriálech jako je CSI mě začalo po čase neuvěřitelně vytáčet, že jejich postavy nejsou živé. Jsou to figurky, které pronášejí jeden společný monolog. Při řešení případu jedna postava položí otázku (na kterou zná odpověď, ale nezná ji divák) a druhá nahlas vysloví myšlenku prvního. Watson není na stejné myšlenkové rovině jako jeho kolega, což mu dává logický důvod se ptát a hlavně oba mají vlastní život, vlastní smysl pro humor a nejsou zaměnitelní, což činí oba zajímavými. Škoda jen, že první tři díly nejsou kvalitativně vyrovnané. Studie v růžové je velmi zábavná, druhý díl padá do šedivého kriminálního průměru a trojka nedává divákovi ani chvilku na vydechnutí, ačkoli na úkor toho zapomíná na fórky mezi hlavními představiteli. Jsem zvědav na pokračování. ___ Po druhé sérii je jasno. Sherlock je nejprogresivnějším seriálem současnosti a definuje i to, jak by měly vypadat moderní filmové kriminálky. Začíná to vypadat, že experimenty, na něž si netroufají filmoví tvůrci, se přesouvají o oblasti televizní tvorby.

Zatím to nejvtipnější, co jsem kdy na televizní obrazovce viděl. Ani po druhé sérii neztrácí BBT dech. Shaldon je můj hrdina.

Ty krávo. Teď po dokoukání 30. dílu z toho mám hlavu jak rozbušku. Ale popořádku. To, co na první ochutnání vypadá jako tuctová kriminálka, se zvrhne v něco zcela neočekávaného. Resp. očekávaného od Davida Lynche. Mix mystiky, surrealismu, detektivky, komedie a pastiše na seriálovou produkci zasazený do prostředí maloměsta jako vystřiženého z Alenky za zrcadlem. Frost a Lynch servírují obrovské množství bizarních postav, z nichž každá řeší něco jiného, ale vesměs se nakonec ukáže, že všechny střípky zapadají do stejného obrazu. Jenže hádanky vyvstávají stále nové. Abyste předešli zklamání, raději řeknu, že poslední díl toho vlastně tolik neuzavírá. Vypadá to, jako by se režisér plánoval do Twin Peaks ještě vrátit. Není totiž jasné, jak to dopadlo po výbuchu s Audrey, co způsobí návrat paměti Nadine, jak dopadne Leovo sólo s pavouky, jakou roli sehrála Jocelyn atd. Nejsem si jistý, jestli náhodou seriál neměl pokračovat a nebyl stopnut kvůli rozhodnutí studia. Tak nějak to na mě působí. Bylo by toho ještě tolik, co okomentovat, ale asi si to musím nejprve srovnat v hlavě... Každopádně, pokud chcete zjistit, co v seriálovém světě předcházelo Lost, koukněte na Twin Peaks.

Po první sérii: Misfits jsou neodolatelní. Porušují asi všechna tabu teenagerských seriálů. Hrdinové jsou mladí, otravní, sprostí delikventi, kteří nemají ambice a většinu času myslí na sex. Během prvních šesti dílů zavraždí tři lidi. Své nabyté superschopnosti používají ke šmírování a - opět - sexu. Pokud je vůbec dokáží kontrolovat... Ale i pro tohle všechno jsou neskutečně vtipní a hlavně opravdoví a lidští. Pozoruhodné na seriálu je, že se odehrává stále ve stejných neutěšených kulisách malé části londýnského předměstí. Jakoby svět Misfits existoval jenom na vymezeném prostoru. Jsem zvědavý, jestli je tahle hra s toposem záměrná nebo ne. To asi ukáží další série. V každém případě chválím výběr herců, kteří nejsou v žádném případě zrovna modelové a perfektně pasují do svých rolí. Hudba v seriálu nemá chybu a především vás musí nadchnout londýnské akcenty, které v některých případech (Kelly) mění oxfordskou angličtinu, na kterou jsme jako diváci zvyklí, v prapodivnou směs neartikulovaných samohlásek.

Rozhodně jeden z nejlepších seriálů vůbec. Přerod hlavní postavy je natolik skvěle vykreslený, že máte většinu doby chuť mu držet palce a jít ho udat současně. Co ale dělá z Breaking Bad opravdovou první ligu je vedle scénáře práce s kamerou, tempem vyprávění a chronotopem. Prospektivy, které otvírají velkou část dílů, aby diváka navnadily na to, co se stane dál nebo ironické otvíráky (s mexickou kapelou ad.) se staly jakýmsi trademarkem seriálu.

Tak tohle je velká divočina: náladou mix Stand by me a West side story se stylovými prvky moderní pohádky, kung-fu filmů a gansterek 70. let. Vypráví se o počátcích hip-hopové kultury v newyorkském Bronxu, okolo hraje naplno klasické disko a funk a celý to má retro vizuál Baze Luhrmanna. Srdcovka.