Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (2 767)

plagát

3 from Hell (2019) 

Důchodcovští hippie vrahouni bez motivace na útěku. Rob Zombie jim rozhodně fandí a rád jimi nechává masakrovat nevinné. Film má parádní rozjezd, ale nadšení postupně upadne. Druhé dějství (barák) ještě baví, ale poslední už je natahovaná a potenciálem prostředí a postav bezradně plýtvající bída. [Sitges FF]

plagát

4x4: SUV smrti (2019) 

S malým prostorem skvěle pracující thriller s nepředvídatelným a uvěřitelným vývojem. Hlavní postava se zde vlastním přičiněním dostane do nepohodlné situace, ale tři-krát-zaslouženě. Překvapivě divákovi za celou dobu nezačne lézt na nervy, ani ho nudit. Potrestání viníka a zvědavost, kam se situace vyvine, jsou zde motorem zábavy. Proto mě pak lehce sklamal závěr - od svěžího a odvážného šlágru jsem čekal více než jen poukázání na alarmující stav kriminality v Argentině s patetickým uzavřením. [Sitges FF]

plagát

Zabijak proti svojej vôli (2019) 

Zběsilá arkáda s vychytaným vizuálem, kvalitními vizuálními efekty, hmatatelnými postavami a zopár nečekanými zvraty, které u ní udrží i pozornost necílovkového diváka (t.j. mně). Nejenom přítomnost Radcliffa ji zvedá na téměř áčkovou úroveň, ale hlavně režisér, který má cit pro dynamiku vyprávění. Čekali byste, že to bude blbější. [Sitges FF]

plagát

Selvmordsturisten (2019) 

Lehce meditativní, seversky chladná úvaha jestli žít či nežít, když vás něco psychicky sundá, ale doma máte milovaného někoho. Atraktivní žánrová forma v potemnělých barvách s poměrně banálním, v nic zajímavé nerozvinutým a emocionálně odtažitým obsahem. [Sitges FF]

plagát

Joker (2019) 

A přesně pro tenhle temný rozměr a osudovou hloubku mám obecně DC postavy raději než ty pestrobarevné marvelácké. Philipsův Joker je stylově pojmuté, psychologicky kvalitně vedené a Phoenixem skvěle zahrané drama, uspokojivě vysvětlující zrod důležité komiksové postavy batmaního světa. Příčiny její prohlubující se úzkosti, vedoucí k naprosté rezignaci na víru v cokoliv dobré; i logické nalezení seberealizace v revolucionářském vedení odboje nespokojených proti vyšší společnosti. Film je skutečně popkulturní vezí Scorseseho Taxikáře, navíc výborně propojenou se zrodem Batmana - jak scenáristicky tak náladově, onou batmanovskou temnotou. Pátou hvězdu nedávám, protože mě vyvrcholení filmu nepřekvapilo ani nijak extra nenadchlo - předpokládal jsem ho a doufal, že nebude tím “největším”, co film nakonec přinese.

plagát

U Zlatej rukavičky (2019) 

Odvykačka od sexu, alkoholu a párků. A od bydlení v podkroví. Úmyslně až karikaturisticky odpudivá zážitkárna z horší hamburské čtvrti sedmdesátek minulého století, ze zahulených pajzlů plných výstavní lůzy, s šokující brutalitou a kreativní úchylností překračující meze i ty nejodvážnější kino produkce. Umělecký vklad pocítít až v posledním, dlouhém a pečlivě promyšleném záběru, zbytek je pouze alternativní zvrhlá zábava pro otrlé zvědavce, která má jakože reflektovat nějakou společnost v nějakém období. V tom sice film nejde brát vážně, ale že si ho zapamatujete na dlouho, že budete desítku scén z něj opakovaně vytahovat s kamarády u piva, a že ho dlouho nikdo netromfne, to si můžeme být jistí. Dokonce bych u něj čekal jisté zkultovnění. Počas a bezprostředně po shlédnutí max tři hvězdy, ale časem to roste na bizardní hodnotě a vábí k dalšímu shlédnutí. [Helsinki IFF]

plagát

Fabrika (2018) 

Bykov opět poukazue na zkorumpovanost Ruska, ale zároveň i na nezbytnost existence sociálních vrstev (protože jinak společnost prostě nemůže fungovat). A jak chce dát za pravdu více stranám, navíc sofistikovanou konstelací postav ale přitom polopatě (film je čistým mainstreamem), trochu mu to rozložení sympatií mezi hráče této vražedné hry ke konci zadrhává, a je pocitově zmatenější. Díky nepředvídatelnému vývoji a kvalitní formě je však jeho biják pořád vysoce “enjoyable”. [Helsinki IFF]

plagát

Vem, nebo nech být (2018) 

Překvapivě silné drama na to, co jediné se v něm děje (kluk vychovává sám dítě). Jednak pro otočení obvyklé role single matky na chlapa, což je méně častý případ, jednak pro sociální vypravěčskou schopnost režisérky, a taky pro chytře pojmuté vedlejšími postavy, které fungování otce s dítětem ovlyvňují. [Helsinki IFF]

plagát

Poissa (2019) 

Fantaskní námět s potenciálem. Pro drama a myšlenku, které chce vystavět a říct (rodina a potomci jsou to nejdůležitější, nechtějme od nich unikat) ale strašně chabě zužitkovaný. Levná produkce by mu přitom v případě chytřejšího a smyslupnějšího scénáře ani tak nevadila. [Helsinki IFF]

plagát

Aurora (2019) 

“Hezký film pro lidi” o nepravděpodobné lásce s překážkama (jak jinak), mezi problémovou, marnivou Finkou a hodným íránským přistěhovalcem (s dcekou). Klišé se srdcem a vtípkami kolem finských zvyklostí. [Helsinki IFF]