Catherine Rich

Francouzská herečka Catherine Rich je již řadu let především uznávanou divadelní umělkyní, ve filmu se objevuje jen výjimečně, často ale hrála v televizi. Narodila se v Paříži jako Catherine Renaudin a do světa umění začala pronikat až po sňatku s hercem Claudem Richem (*1929), za nějž se provdala v roce 1959.  Po svatbě se jim narodily dvě dcery, mladší z nich, Delphine Rich (*1961), je dnes taktéž herečkou.

Se svým skutečným manželem Claudem Richem vytvořila Catherine manželský pár v Mockyho komedii PŘÁTELÉ KOPRETINY (Les compagnons de la marguerite, 1967), což byl její debut před kamerou, v titulcích ale tehdy byla uvedena jako Catherine Darcy. Poté začala spolupracovat s televizí, další vedlejší role vytvořila v thrilleru ČAS K UMÍRÁNÍ (Le temps du mourir, 1970) nebo v rodinném dramatu JDI ZA MÁMOU, TÁTA PRACUJE (Va voir maman, papa travaille, 1978). V televizi tehdy dostala velkou příležitost jako královna Johana Burgundská v historickém seriálu PROKLETÍ KRÁLOVÉ (Les rois maudits, 1972-1973). Dobové kostýmy ostatně oblékala i později v různých televizních filmech.

Divadlo začala hrát až počátkem sedmdesátých let, nejčastěji účinkovala na scéně Théâtre de Montparnasse. V Comédie des Champs Elysées hrála s manželem Claudem v jeho vlastní hře Le Zouave (1975), vystupovala také na legendárním festivalu v Avignonu, kde například v roce 1979 hrála v Audienci a Vernisáži od Václava Havla. Velkým úspěchem pro ni byla úprava Zweigovy knihy Čtyřiadvacet hodin ze života jedné ženy (Théâtre de Poche Montparnasse, 1990), triumfovala také jako Dáma od Maxima v roce 1991 v Théâtre Marigny. V televizi se znovu zviditelnila seriálem BURZIÁNI (Les grandes familles, 1989), s manželem i dcerou Delphine se setkala v televizním dramatu TVÁŘÍ V TVÁŘ PRAVDĚ (La vérité en face, 1993).

O významu Catherine Rich jako divadelní herečky nejlépe vypovídá fakt, že v letech 1989-2004 byla celkem sedmkrát nominována na prestižní Molièrovu cenu. Pětkrát to bylo za vedlejší role, nakonec získala nominace i za kreace v hlavních ženských postavách ve hrách Muž přístupný náhodám (Théâtre de l’Atelier, 2001) a Senátor Fox (Théâtre de la Porte Saint Martin, 2004). V roce 2001 absolvovala turné po Francii i v zámoří s představením Skleněný zvěřinec od Tennessee Williamse. Před kamerou se znovu sešla s manželem v příběhu z první světové války KAPITÁN CONAN (Capitaine Conan, 1996), zatím naposledy se objevila v komedii BANCS PUBLICS (2009).

Pavel "argenson" Vlach