Do kin vstupuje nový dokumentární snímek Ten, co slaví každý den. Celovečerní film režiséra a kameramana Martina Vrbického shrnuje život bikera Michala Marošiho, který díky horským kolům unikl volání temných sil a dotáhl to až na mistra Evropy. Marošiho divokou jízdu přibližují v osobních výpovědích snowboardistka Eva Adamczyková, biker Tomáš Slavík a další hosté.  Ten, který slaví každý den je ostrou osobní výpovědí o jednom z nejextrémnějších českých sportovců Michalu Marošim. „Snažím se žít život tak, abych mohl každý den na jeho konci oslavit,” vysvětluje biker, který své představě o životě obětoval úplně všechno.  Tahoun, srdcař bez přetvářky, sportovec i pařič, ale především jezdec, který nikdy neměl strach. Od prvních pádů přes úspěch na Red Bull Rampage, rodinné štěstí, vítězství ve světovém poháru až po dobrodružství osamělého vlka hledajícího svobodu a životní pravdu, měl Michal Maroši vždycky co říct. Jeho příběh shrnuje strhující celovečerní dokumentární film režiséra Martina Vrbického.  „Michal žije život naplno. Není to typický sportovec. To není člověk, který jde ráno běhat a pak si jde dát vločky s jáhlovou kaší. Jde se vykoupat do brutálně ledové vody ne proto, že by to mělo posílit imunitu, ale protože mu to přijde jako intenzivní zážitek. Jede závod a přestože může přijít o vítězství, udělá před cílem trik, protože chce pobavit diváky,” popisuje autor filmu Martin Vrbický. Film je pro všechny, kteří zažili divoké devadesátky i roky po začátku milénia a chtějí si je připomenout, i ty, kteří je nezažili a chtějí se dozvědět, jaké to tenkrát bylo. Do kin jde v distribuci Aerofilms 18. dubna 2024, kdy má také svou oficiální premiéru v pražském kině Bio Oko. Více o filmu, promítání v českých městech i Michalovi Marošim na www.tencoslavikazdyden.cz. (viac)

Sedmý film dinosauří série se hýbe kupředu raptořím tempem. Mnoho času totiž nezbývá, premiéra filmu, jehož údajný název má být Jurské město, je pořád stanovena na klasický letní blockbusterový slot 2. července 2025, takže pokud se kamery nerozjedou nejpozději na podzim letošního roku, studio Universal Pictures by pravděpodobně čekaly drahé odklady. Režisér Gareth Edwards (Stvořitel, Rogue One: Star Wars Story), jenž převzal otěže po Davidu Leitchovi (John Wick), tak bude mít plné ruce práce s tím, aby film včas dokončil. K tomu bude samozřejmě potřebovat schopné herce. Nedávné zvěsti se ukázaly jako pravdivé a své herecké umění tak filmu propůjčí hvězda největší velikosti Scarlett Johansson (Manželská historie). A nejspíš už se našel i její mužský protějšek.   Kolem hlavní role totiž dle serveru Deadline krouží herec Jonathan Bailey. Ten zatím k velkým projektům přičichl jen z dálky, jeho doposud největším zářezem je seriál z dílny Netflixu Bridgertonovi. Jde tak o nepříliš známé jméno, které může s hvězdnou ScarJo tvořit zajímavý kontrast. Oficiální to zatím není, stejně tak jako další zvěsti o potenciálním obsazení dinosauřího spektáklu. Jedna z rolí totiž byla údajně nabídnuta Devu Patelovi (Milionář z chatrče). Ten v současnosti brázdí kina se svým režijním debutem Opičí muž, v němž ukázal, že by bezpochyby dokázal dát na hubu i dinosaurovi. Mezi další nepotvrzené informace pak patří ta, že jedné z mužských rolí se chopí i čerstvý oscarový nominant Colman Domingo (Rustin). Na jakékoliv potvrzení ze strany studia si ještě musíme počkat, skvadra ale aspoň na papíře vypadá zajímavě.   Víme také to, že by mělo jít o jakýsi reboot, což v praxi znamená nejspíš jen to, že se nevrátí žádné postavy z předcházejících šesti filmů a naváže se zcela novým příběhem. Opět se můžeme opřít pouze o fámy, které tvrdí, že ten by se měl točit okolo dinosaurů ve velkých světových metropolích. Jiné fámy po internetu kolující zase uvádí, že se na dinosaury podíváme optikou hororového žánru. Producentský dohled pak bude jistě mít na starosti otec série Steven Spielberg s Frankem Marshallem. Tak uvidíme, kam nás příběh z pera Davida Koeppa (Mission: Impossible, Ztracený svět: Jurský park) zanese. Film to nebude mít lehké, ve stejném měsíci se totiž v kinech o přízeň diváků utká i s novým Supermanem od Jamese Gunna (Strážci galaxie: Volume 3) a marveláckou Fantastickou čtyřkou, což jsou snad nejambicióznější filmy příštího roku. Příští červenec nás tedy jistě čekají blockbusterové žně. (viac)

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu AFO Univerzity Palackého v Olomouci. Tento svátek filmu a vědy se koná od 23. do 28. dubna 2024 a akreditace je zdarma. „Programem budeme reflektovat různé způsoby, jak paměť a uchovávání informací ovlivňuje náš svět a jaký je vztah paměti a vědění. Bude nás zajímat jak lidská paměť z hlediska ukládání informací a jednotlivých vzpomínek, tak i paměť technologická - tedy evoluce různých technologií, které si člověk za svou historii vyvinul, aby na ně mohl svou vlastní paměť delegovat. Od vzniku písma po neuronové sítě,“ nastínil záměr hlavní dramaturg sekce Paměť Zdeněk Rychtera. Paměti bude věnována celá jedna hlavní sekce filmových projekcí, přednášek a například podcastů, nicméně téma bude organicky proplouvat napříč ostatními nesoutěžními sekcemi. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka. V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života, jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA. Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého “stroje času” – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel  AFO Ondřej Kazík. Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik režisérek Caroline Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík. Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy. Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií. V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci. Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor. Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. AFO každý rok přichází s novou vizuální identitou, která souzní s hlavním tématem. Letos se kreativní tým snažil uchopit paměť a do svého týmu  “pozval” umělou inteligenci. Psí posádka dohlíží a naviguje astronauty na Měsíci. Vizuál vychází z retro estetiky a typografie evokuje zlatou éru zábavních parků. Festival se stane jedinečným místem v prostoru a čase, s vlastními pravidly, které čeká, až ho návštěvníci zaplní zážitky. Více informací na webu festivalu. (viac)