Václav Cílek

Náš nejznámější český geolog a klimatolog, filosof, esejista a spisovatel, překladatel taoistických a zenových textů a v neposlední řadě také člověk, který obeznamuje veřejnost a šíří poznatky vědy.

Václav Cílek se narodil pátý listopadový den roku 1955 v brněnské čtvrti Židenice. Jeho otec je rovněž geologem. O pět let později se ovšem s rodinou přestěhoval do Prahy. Po dokončení základní školní docházky studoval mj. anglicko-svahilskou střední školu v Tanzánii, jelikož jeho otec tam nějaký čas působil, nakonec ale vystudoval příbramskou hornickou průmyslovou školu. Poté chtěl zůstat na šachtě v Příbrami, po dohodě s rodiči ovšem odchází studovat do Prahy Přírodovědeckou fakultu UK obor geologie radioaktivních ložisek. Na vojně to mj. dotáhl na pomocného kuchaře v mobilní kuchyni.

Od roku 1980 začíná pracovat v Hornickém ústavu Akademie věd ČR, kde pracuje dodnes. Nejprve se zabýval uranovými ložisky a výzkumem měsíčních hornin. V roce 1990 po četných organizačních a administrativních změnách byl znovu vytvořen Geologický ústav ČSAV, kde se začíná Václav Cílek naplno věnovat klimatickým oscilacím (střídáním) a změnám prostředí v nejmladší geologické minulosti. V letech 1994 – 2001 pracoval na částečný úvazek v Centru teoretických studií.

Od roku 1995 střídavě učí na několika českých a amerických univerzitách. Na Univerzitě Karlově vede kurzy, které se věnují vývoji české krajiny a různým interakcím neboli vzájemnému působení dvou nebo více činitelů mezi přírodou a civilizací. V roce 2004 se stává ředitelem Geologického ústavu AV ČR. Poměrně často pořádá přednášky, ve kterých se zabývá různými tématy přes biopaliva a ropě všeobecně, krajině a podzemí, klimatu, povodním a suchu či egyptskými knihami. Velmi zajímavé jsou i jeho vycházky do přírody a povídaní o dané lokalitě.

Napsal velkou řádku článků, které se týkají podzemních prostor a jejich ochraně. Společně s dalšími kolegy prolézal mohutné pařížské podzemí, působil v neapolském podzemí ale i v obrovském, padesát kilometrů dlouhém bludišti podzemních pevností v britském Bathu.

Václav Cílek publikoval již více než 350 odborných článků, zhruba 400 esejí, publikuje mj. i v časopisech Vesmír a Respekt nebo v Hospodářských novinách a spolupracoval na více než 30 knižních titulech mj. společně s významným českým přírodovědcem Vojenem Ložkem na knihách “Střední Čechy : Příroda, člověk, krajina“ (2003) a “Vstoupit do krajiny – O přírodě a paměti Středních Čech“ (2004). Společně s dalšími čtyřmi autory sepsal knihu věnující se krajině v historické perspektivě ale ne z hlediska člověka a přírody ale z hlediska krajiny “Krajina a revoluce“ (2005).

U nakladatelství Zlatý kůň mu vyšly mj. knihy “Svět v podzemí“ (1995), “Podzemní Praha“ (1995) a “Zlatý Kůň“ (2000). Jeho vlastní tvorba se zabývá především popularizací vědy, klimatologií a prostředím, české krajině a mj. i jejími technickými památkami, přírodě a civilizaci ale i jiným směrům literatury jako např. oborem, který studuje vznik a vývoj náboženského myšlení i různých náboženství neboli religionistikou, filozofií, teologií ale i výtvarným uměním či hudbě všech žánrů. V roce 1997 sepsal koláže textů, reflexí různých příběhů a překladů úryvků a básní pod názvem “Píseň pro odcházející duši“.

U vydavatelství Dokořán mu vyšly i další dvě podobné knížky s názvy “Deset obrazů krocení býka“ (2004) a “Mrtvá kočka“ (2007). První kniha je jakýmsi překladem čínského buddhistického textu ze 12. století, druhá kniha je sbírkou zenových říkadel, básniček a překážek, kde autor hledal inspiraci v zenových sbírkách Mummonkan, Hekiganroku a Shoyoroku či v knihách D. T. Suzukiho, E. Herrigela. Spolupodílel se jako hlavní autor na knize “Střední Brdy“, jejíž třítisícový náklad byl velmi rychle rozebrán. Na knize se podíleli mj. i Vojen Ložek, Jan Čáka, Tomáš Durdík či Ivan Dejmal. Kniha vyšla v Příbrami nákladem Ministerstva zemědělství ČR v roce 2005.

Velmi ceněné jsou ovšem jeho knihy “Krajiny vnitřní a vnější“ (2002) a “Makom, kniha míst“ (2004). Knihy se staly literární senzací a sám autor dostal cenu Toma Stopparda za rok 2004. Krajiny vnitřní a vnější byly mj. i nejlepší českou nonfiction roku 2002 a v anketě Lidových novin Kniha roku obsadil titul celkově šesté místo. Nynější ministr životního prostředí Martin Bursík udělil Václavu Cílkovi : Cenu ministra životního prostředí za rok 2006 za výrazný přínos k popularizaci české vědy. Další kniha “Tichý břeh světa“ vydaná v roce 2005 se věnuje mj. proměnám města Dobříše a dočteme se něco i o industriálním zajíci, který se věnuje Kladnu. Autorkou sta fotek se stala Hana Rysová.

V roce 2006 vyšla kniha plná esejů o klimatu a o společnosti a katastrofách “Tsunami je stále s námi“ inspirovaná přírodní katastrofou, která koncem prosince roku 2004 zasáhla velkou část asijského kontinentu a později i ostrovy v Indickém oceánu. O rok později vychází kniha, věnující se historii, současnosti i budoucnosti jedné z mnoha nejdůležitějších surovin, kterou je ropa, kniha s názvem “Nejistý plamen“ je doplněna performancí Tomáše Rullera. Na knize spolupracoval i fyzik Martin Kašík a získala nominaci v soutěži PETROLawards 07 v 3. kategorii: Odborná a publikační činnost.. Svou nominaci s velkým počtem hlasů proměnila ve vítězství, byla oceněna odbornou porotou a zvítězila ve veřejném hlasování.

V roce 2007 vyšla i kniha “Borgesův svět“ jenž byla nominována na cenu Magnesia Litera 2008. V březnu roku 2008 vychází knížka “Můj tučňák: Divné básně“. Václav Cílek vybral méně známé a často nedostupné verše Vítězslava Nezvala pro naše potěšení i potěchu. Nejnovější počin Václava Cílka byl vydán v listopadu 2008. Kniha s názvem “Dýchat s ptáky“ navazuje na “Krajiny vnitřní a vnější“ a “Makom, kniha míst“. Autor se zde opět zabývá krajinou a místy, klimatem a životním prostředím.

Na obrazovkách České televize měl vlastní desetidílný pořad PODZEMNÍ ČECHY (2000). V jednotlivých dílech jsme se mohli seznámit s podzemními prostory českých, moravských a slezských měst, bohatstvími a podzemními ložisky, které nám naše území dopřálo či dopřává, různými podzemními lomy, šachtami a doly. Mohli jsme se dozvědět něco o účelech vojenského podzemí, o pražském podzemí či nahlédnout do podzemních sběračů veškerých inženýrských sítí neboli kolektorů a dozvědět se i něco o dalších věcech či stavbách, které jsou ukryty pod povrchem naší vlasti.

Pan Cílek byl hostem mnoha pořadů České televize mj. NA PLOVÁRNĚ, POSEZENÍ S JANEM BURIANEM, KRÁSNÝ ZTRÁTY, DETEKTOR, PŘIDEJ SE – díl o skalních městech, nebo hostem Milana Uhdeho a Jana Konvalinky v pořadu ČAJ PRO TŘETÍHO. Slyšet jsme mohli i jeho SVÁTEČNÍ SLOVO. Jako průvodce nás provázel třemi dokumenty režisérky Ljuby Václavové: PUTOVÁNÍ STARÝMI CESTAMI (2005), ALEJE JAKO SOUČÁST NAŠÍ KRAJINY (2007) a nejnověji v dokumentu KAMENY V ČESKÉ KRAJINĚ (2008). Václava Cílka můžeme velmi často slyšet i v Českém rozhlase a se svojí ženou má dvě dcery, jedna z nich se jmenuje Kristýna.

Zdeněk "Stocki" Blažek