Ivan Renč

Ivan Renč je synem českého básníka Václava Renče (18. 11. 1911 – 30. 4. 1973), představitele spirituálního proudu české literatury. Vystudoval kameru na FAMU a od roku 1961 začal pracovat jako asistent v Krátkém filmu Praha při tvorbě kreslených a loutkových filmů, od roku 1965 i jako režisér. Koncem šedesátých let se zařadil k tvůrcům, kteří ve své filmové fantazii těžili z konfrontace snu a reality. Ve svých filmech často využíval kombinaci hraného a animovaného filmu.

Mezi jeho nejznámější animované filmy patří Strážce majáku (1967), Město smutku (1968), Snídejte v trávě (1969), Velbloudí nápady (1975), Daliborka (1978), Houpačka (1984), Labyrint srdce (1992). Za film Loutka, přítel člověka byl oceněn Zlatým medvědem na Berlinale 1982. Režíroval celovečerní hraný film Hlídač (1970) s Jiřím Hrzánem v hlavní roli. Film byl krátce po uvedení v kinech uložen do trezoru.

Od poloviny sedmdesátých let začal rovněž působit v televizi, kde se mu stala hlavní pracovní náplní tvorba večerníčkových seriálů. Lze uvést Dobrodružství Péti Světošlápka (1978), Koulelo se jablíčko (1989), Rok se skřítkem Vítkem (1990), Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky (1997), Štuclinka a Zachumlánek (1999) a další.

Je také autorem knížek pro děti, které začal psát po roce 1990. Na několika z nich spolupracoval se Zdeňkou Krejčovou. Knihy mají většinou biblické a historické náměty.

V roce 1960 hrál hlavní roli ve studentském filmu Jana Němce Sousto o vězni z koncentračního tábora na konci druhé světové války.

Je otcem herce a režiséra Filipa Renče, jeho sestrou je spisovatelka a básnířka Zuzana Nováková (nar. 1943).

zdeněk "curil" bořil