Do historie české populární hudby vstoupil Jaromír Vomáčka především jako autor dodnes známé vánoční písně Vánoce, vánoce přicházejí (1962), v té době skládal také dobově populární hity pro řadu zpěváků, uplatnil se i jako autor hudby k filmům. Narodil se v Dašicích poblíž Pardubic, základní vzdělání získal v Lomnici nad Popelkou, poté vystudoval gymnázium v Nové Pace. Jeho otec Josef Vomáčka (1897-1957) pracoval jako účetní; Jaromír od dětství projevoval hudební talent, který v něm podporovala teta Květa Petrušková, učitelka hudby. Jako student hrál Jaromír Vomáčka v kavárenské kapele, po maturitě v roce 1941 působil jako korepetitor v pardubickém divadle.
Se svými hudebními zájmy narazil u otce, který jej po válce přiměl ke studiu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jaromír Vomáčka ale školu opustil po dvou semestrech, naopak se přihlásil na konzervatoř, kde studoval skladbu a dirigování, později si vzdělání doplnil soukromými hodinami u skladatele Vítězslava Nováka. Vojenskou službu absolvoval u Posádkové hudby v Praze, poté se – opět proti vůli rodičů – oženil s Valérií Rottovou (taktéž rodačkou z Dašic), s níž měl tři syny.
Co se týče hudebních nástrojů, Jaromír Vomáčka hrál hlavně na klavír, ovládal ale také hru na housle, trubku a harmoniku. Od počátku padesátých let se hudbou živil profesionálně i jako skladatel, s komponováním ostatně koketoval již za studií. Mimo jiné spoluzakládal Divadlo Na zábradlí, od roku 1958 působil v Laterně Magice. Mezitím skládal a psal scénáře koncertních programů pro zpěváka Rudolfa Cortése, později napsal řadu hitů pro Milana Chladila (Volání divokých husí) i jeho pěveckou partnerku Yvettu Simonovou (Zhasněte lampióny). Skládal také vážnou hudbu a mimo jiné zkomponoval i jednu operetu (Hrdinové na zámečku, 1955).
Právě spolupráce s Yvettou Simonovou překročila rámec profesionality, oba odešli od svých manželských partnerů a po sedmi letech společného života se nakonec i vzali (a později rozvedli). Mezitím Jaromír Vomáčka navázal spolupráci také s filmem, častěji komponoval pro krátké snímky, svou hudbou ale přispěl k veselohře KOMEDIE S KLIKOU (1964), kde také zazněl jeho nejslavnější hit Vánoce, vánoce přicházejí. Později složil hudbu k povídkovému snímku KAŽDÝ MLADÝ MUŽ (1965) nebo ke kriminální komedii PŘÍSNĚ TAJNÉ PREMIÉRY (1967). Kromě toho nadále skládal i pro zpěváky mladší generace, jako byli Eva Pilarová (Zastavte čas, 1965) nebo Václav Neckář (Lékořice, 1966).
V roce 1968 napsal hudbu k písni Dobře míněná rada, známější spíše pod názvem Běž domů, Ivane. Právě tento song se znelíbil nově nastupující vládnoucí garnituře a na začátku normalizace měl Jaromír Vomáčka ztížené možnosti uplatnění. Jako autor hudby je nicméně podepsán ještě pod několika málo díly z tvorby tehdejší Československé televize (KAM SLUNCE NECHODÍ, 1971; O LÍNÉM HONZOVI, 1977). Jaromír Vomáčka prodělal dva infarkty, tomu třetímu podlehl; zemřel v Praze 7. července 1978 ve věku 55 let.
Pavel "argenson" Vlach
