Oliver Stone

Oliver Stone je umělec, který se ostře vyhýbá typickým produktům hollywoodského světa. Píše, režíruje a produkuje velmi populární, ale taky hodně kontroverzní filmy, ve kterých se velmi často dotýká citlivých míst amerického národního cítění jako je vietnamský syndrom - ČETA, NAROZEN 4. ČERVENCE, prezidenti - NIXON, J. F. K. a nebo taky amerického fotbalu - VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ.

Narodil se 15. září 1946 v New Yorku. Jeho otec Lou byl synem židovského obchodníka. Sám se pak živil tím, že psal články novinové články zaměřené na ekonomiku. Jacqueline Stone, Oliverova matka byla přísná katolička pocházející z francouzské rodiny. Rodina Stoneů byla bohatá a žila na Manhattanu a později ve Stamfordu v Connecticutu. Oliverovi rodiče byli velmi angažováni ve společenských akcích, takže utratili poměrně velké peníze za chůvy. Když mu bylo pět vyrobil si sám malé loutkové představení pro svou sestřenici. Když mu bylo sedm začal psát povídky, za které mu jeho otec platil čtvrťák za každou a v devíti letech napsal devíti set stránkovou knihu o jeho rodině. Přihlásil se na Trinity School, elitní školu na severovýchodní straně Manhattanu a později se přihlásil na Hill School, připravnou akademii v Pottstownu, v Pensylvánii. Během prázdnin, které trávil u prarodičů ve Francii se mu rozvedli rodiče. Mladému Oliverovi bylo patnáct. Jeho otec se dostal do vekých finančních potíží, ale rozhodl se, že Oliverovi bude i nadále platit školné, ale ostatní věci si musí zaplatit on sám. To pro něj byla nečekaná událost a začal uvažovat o tom, že by se dal najat jako žoldák do Konga, ale tuto možnost brzy zavrhnul. Po absolvování školy se přihlásil na Yale odkud ale po roce odešel. Odjel učit etnické kmeny do Saigonu ve Vietnamu. V roce 1967 se přihlásil k bojové jednotce ve Vietnamu. Avšak brzy vystřízlivěl z prvotního nadšení, že bojuje za správnou věc. Po dvou týdnech ve službě jej přepadli příslušníci Vietcongu a zasáhli do krku, ale Stone přežil. Během pobytu ve Vietnamu ztratil smysl pro to co je dobré a co je správné. Všechny hrůzné zážitky Vietnamu pak přenesl do filmu ČETA. Byl oceněn Bronzovou hvězdou a Purpurovým srdcem za zranění.

Po návratu z Vietnamu se zapsal se New York University's Film School, kde se jeho prvním učitelem stal Martin Scorsese. Ten jej naučil jak správně využít svůj vztek, která v něm po návratu z Vietnamu sídlil. Ještě jako student natočil dva krátké filmy. Prvním byl LAST YEAR IN VIETNAM, příběh o vietnamském veteránovi, který se potuluje New Yorkem. Druhý se jmenoval MICHAEL AND MARIE a byl napodobeninou tehdejších gangsterských filmů. Po absolvování NYU, jako bakalář výtvarného umění, napsal 10 různých scénářů. Pracoval jako taxikář nebo poslíček jenom proto, aby se měl čím živit. Bez agenta, který by jej reprezentoval, mu dělalo značné potíže uplatnit své scénáře. Konečně roku 1973 od něj jedna kanadská produkční společnost odkoupila jeden z jeho scénářů. Jednalo se o hororový příběh o spisovateli fantasy, kterému do života vstoupí hrdinové jeho románů. Stoneovi byla nakonec nabídnuta i režije snímku a tak za 150 000 dolarů natočil snímek SEIZURE.

Ihned po dokončení SEIZURE upadl Stone do deziluze a frustrace. Začal pracovat ve sportovní filmové společnosti, kterou nenáviděl, zároveň však pokračoval v psaní scénářů. Během této doby napsal čtrnáct scénářu, z toho pět z nich bylo o Vietnamu. Všechny své osobní démony začal vkládat do slov a scénář nazval ČETA. Producenti scénář koupili, ale v této době se objevil jiný válečný film. Apokalypsa Francise Forda Coppoly byla silně protiválečnou podívanou a tak bylo natáčení ČETY uloženo k ledu. Studio Columbia Pictures však požádalo Stonea o napsání scénáře k filmu THE MIDNIGHT EXPRESS, který režíroval Alan Parker. Film o americkém studentovi Billym Hayesovi byl však tvrdě zkritizován. Hlavně Stoneův scénář. Tvrdá kritika mu však vynesla úspěch na poli komerčním a taky se mu dostalo ocenění v podobě Zlatého glóbusu a Oscara.

Po úspěchu The Midnight express se dal do psaní dalšího scénáře. Začal sepisovat memoár vietnamského veterána Rona Kovace. Scénář se jmenoval NAROZEN 4. ČERVENCE a hlavní roli v něm měl hrát Al Pacino. Všechno bylo připraveno, ale projekt nakonec ztroskotal na tom, že nebyly finance. V roce 1981 kontaktoval Stonea producent Edward Pressman, ze společnosti Orion Productions. Nabídnul mu napsání scénáře a režírování snímku RUKA. Film byl založen na románu Marca Brandella, který se jmenoval Lizard's tail, stál 6,5 milionu dolarů a hlavní roli si v něm zahrál Michael Caine. Příběh kreslíře, který při nehodě přijde o "kreslící" ruku, a později jej posedne myšlenka toho, že jeho ruka pronásleduje jeho nepřátele, byl sice pozitivně přijat kritikou, ale co do výdělku selhal. Producent Edward Pressman kontaktoval Stonea ještě jednou a to když chtěl, aby přepsal verzi scénáře BARBARA CONANA. Stone jej přepsal, ale režisér John Millius napsal vlastní třetí verzi scénáře. Stone načas odcestoval do Francie a po návratu přivezl konečný scénář, který byl nakonec zfilmován.

Začal být závislý na drogách a jeho život se stal jedním velkým flámem, ve kterém utápěl své myšlenky. Potřeboval nějaký únik. Odjel znovu do Paříže, kde začal pracovat na scénáři remaku filmu ZJIZVENÁ TVÁŘ. Klasickou kriminálku z roku 1932 předělal Stone na příběh Kubánce Tonyho Montany, který se snaží žít "Americký sen". Režie se ujal Brian de Palma. Filmu byla nejvíce vyčítána míra násilí, která se v něm objevila. Po tomto filmu však Stonea oslovil producent Dino de Laurentiis, který po něm chtěl aby napsal scénář k filmu YEAR OF DRAGON. Jako protislužbu mu slíbil pomoc při natáčení filmu ČETA. Příběh Year of dragon byl o New Yorském policistovi, který vyhlásí válku čínské mafii, obchodující s drogami. Film neměl zrovna příznivé recenze a navíc byl hojně bojkotován (hlavně ze strany čínských přistěhovalců, kteří film označili za rasistický). Film silně propadl a de Laurentiisovi se nepodařilo sehnat dostatečné prostředky na to, aby mohl zaplatit vznik ĆETY, takže její natáčení bylo opět zrušeno. Jeho další scénáristický počin EIGHT MILLION WAYS TO DIE se stal dalším propadákem.

Stone začal být frustrovaný tím, co bude dál se rozhodl nalepit si známku nezávislého scénáristy - režiséra. Své první téma našel, když pozoroval fotky svého přítele, které pořídil v občanské válce v El Salvadoru. Stone napsal scénář o fotografovi, který se ocitne v El Salvadoru během občanské války. Mnoho scénářů není vítano a Stone dlouho nemohl sehnat žádné finanční prostředky na natočení filmu. Rozhodl se, že vezmu hypotéku a do zástavy dal svůj dům. Zachránil jej až britský producent John Daly, jemuž nabídnul, že film zrežíruje bez nároku na honorář. Film se natáčel v Mexiku s rozpočtem 5 milionů dolarů a hlavní role si v něm zahráli James Woods s Jimem Belushim. Další obtíží se však stala distribuce filmu, protože bylo těžké sehnat někoho, kdo by byl ochotný film propagovat po celých Státech. Film se však znovu vrátil na scénu po úspěchu ČETY. David Halberstam, držitel Pulitzerovy ceny za zpravodajství z Vietnamu, prohlásil ČETU za "první realistický film o Vietnamu a jeden z nejlepších válečných filmů všech dob". První verzi scénáře napsal Stone v hluboké depresi a ve strachu z vlastní budoucnosti a existence. Scénář byl založen hlavně na osobních zkušenostech samotného Stonea z války. Film dlouho hledal producenta až jej našel ve společnosti Hemdale, které financovalo i jeho předchozí projekt SALVADOR. Studio Orion poskytlo 2 miliony dolarů na propagaci filmu v USA. V kinech se objevil v roce 1986 a hlavní role vytvořili Charlie Sheen, Willem Dafoe a Tom Berenger. Kritika film velebila. Vášnivé diskuse o něm se vedli i v politických kruzích. Všehovšudy byla ČETA označena jako nejhrubější film poslední doby. Výsledky však byly velmi sympatické. 136 milionů dolarů film vydělal jenom v Americe. Byl nominován na 8 Oscarů z čehož proměnil 4 nominace včetně té za nejlepší film.

Protože jeho otec pracoval na Wall Streetu, Stone vždy chtěl napsat scénář o jeho životním stylu. Během zkoumání tohoto života hledal spojistost mezi lidmi, kteří hledali napětí, rychlé bohatství nebo si prostě stanovovali vysoké cíle. Scénář WALL STREETU napsal společně se Stanleyem Weiserem. Do hlavní role obsadil Michaela Douglase jako makléře, který vrhá do světa korupce svého chráněnce Charlieho Sheena. Film natočil na Manhattanu. Po jeho uvedení se začaly objevovat hlasy, že film není dostatečně realistický, jak ze strany makléřů Wall Streetu tak i ze strany filmových kritiků. I přesto všechno se však film stal velmi populárním a Michael Douglas si nakonec odnesl Oscara pro nejlepšího herce. Další rok vytvořil film TALK RADIO, ve kterém se nechal inspirovat různými hostitely talk show. Ačkoliv první projekt filmu NAROZEN 4. ČERVENCE byl vytvořen již v 70-tých letech, tak k jeho realizaci došlo až v roce 1989. Místo Al Pacina si hlavní roli zahrál Tom Cruise. Ačkoliv mě film úplně jiný pohled na válku než ČETA, tak Stone kritizoval úplně to samé. 8 nominací na Oscara a čtyři proměněné nominace jsou dostatečným oceněním. Navíc jedna soška šla i do rukou samotného Stonea.

Během roku 1990 se věnoval látce smrti dvou osobností Ameriky. O tom jak vlastně zemřel John Fitzerald Kennedy a jak vypadala Warrenova zpráva o jeho smrti, rozebral ve filmu JFK. Svému oblíbenci Jimu Morrisonovi zase vzdal hold ve filmu THE DOORS. Ve filmu TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI zase ukázal jak média dokáží překroutit tragédii lidkého života v mediálně zábavnou podívanou. Film je myšlen jako satira bulváru, justice a zákonů a otvírá lidem oči, aby viděli, že ne všechno je tak dokonalé jak to na první pohled většinou vypadá. Dalšímu exprezidentovi se věnoval ve filmu NIXON. Podle kritiků však Stone nahlíží na věc, podobně jako v případě JFK, pouze ze svého pohledu a nedává větší prostor objektivnímu prostoru. Po filmu U-TURN se Seanem Pennem se obrátil na sportovní tematiku. Že zkaženost není jenom v politice ukazuje ve filmu VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ, kde si Al Pacino zahrál trenéra, kterému šlape na krk nejenom majitelka klubu Cameron Diaz, ale i tíha odpovědnosti za hráče, které vede. Hodně velkou kontoverzi si vysloužil snímek COMANDANTE, ve kterém Stone osobně navštívil jednoho z největších "nepřátel Ameriky" Fidela Castra a natočil o něm dokument. Castra vylíčil jako muže, kterého vedení státu zmáhá a že na tom být diktátorem není nic lehkého.

Nyní se opět dívá do historie. A to hodně daleké, protože natočil velkofilm o největším vojevůdci všech dob. ALEXANDR VELKIKÝ s Colinem Farrellem v hlavní roli je dlouze očekávaným projektem toliko kontroverzního režiséra, který natáčí politicky nekorektní, divácky poměrně úspěšné filmy, za kterými si stojí. Vysloužil si zástupy fanoušků i řady odpůrců. Ale o tom snad toto řemeslo je.

Jiří "Isherwood" Valášek