Peter Schickele

Peter Schickele je americký parodista, hudební skladatel, klavírista a fagotista. Hudbě se věnuje od mládí, jako teenager působil se svým mladším bratrem Davidem v kapele Jerky Jems and His Balmy Brothers. Studoval na Swarthmore College v Pensylvánii, kde se stal vůbec prvním studentem, který absolvoval v oboru hudby. Poté studoval kompozici na Juilliard School v New Yorku. Koncem šedesátých let působil v kapele The Open Window, s níž například nahrál hudbu k avantgardnímu divadelnímu představení „Oh! Calcutta!“ (1969). V šedesátých letech také psal orchestrální aranžmá pro folkovou zpěvačku Joan Baez.

Proslavil se hlavně díky smyšlené postavě hudebního skladatele pojmenované P. D. Q. Bach (PDQ = pretty damned quick). Svého Bacha označuje za „zapomenutého syna“ rodu Bachových (nejznámější je Johann Sebastian Bach). Ve skladbách P. D. Q. Bacha kombinuje orchestrální hudbu s bitonální a parodickými prvky. Za nahrávky P. D. Q. Bacha získal Schickele v letech 1990 až 1993 čtyřikrát po sobě cenu Grammy za nejlepší komediální album. Schickelova tvorba pod jménem P. D. Q. Bach do značné míry zastiňuje jeho ostatní, vážně míněnou tvorbu. Přesto je autorem více než stovky samostatných skladeb pro symfonické orchestry, sbory i komorní soubory. Také je autorem hudby k několika filmů, z nichž nejznámější je Silent Running (1972) s Brucem Dernem v hlavní roli.

Jeho dvě děti, Karla a Matthew, jsou oba také hudebníky. V devadesátých letech hráli v kapele Beekeeper (v níž s nimi hrál český bubeník Jan Jakub Kotík).

A. "WernerDMZ" M.