George Cukor

„Vždy můžete dopadnout na vlastní nohy, když víte kde je zem.“

George Dewey Cukor se narodil v New Yorku židovským emigrantům z Maďarska. Už jako náctiletý byl blázen do divadla a často místo vyučování navštěvoval odpolední představení. Po maturitě (De Witt Clinton High School) v roce 1916 strávil rok u studentské armádní jednotky. Později získal práci jako asistent manažera divadelní společnosti města Chicaga. Po třech letech sbírání zkušeností založil v roce 1920 vlastní akciovou společnost v Rochesteru, kde působil sedm let. Poté se vrátil na Broadway. Pracoval zde s tak pozoruhodnými herečkami jako byly Ethel Barrymoreová, Dorothy Gishová, Estelle Winwoodová a Jeanne Eagelsová.

Když začal Hollywood v New Yorku nabírat talenty pro zvukový film, Cukor neváhal a v roce 1929 se odstěhoval na západní pobřeží. Pro Paramount Pictures nejprve vedl dialogy ve filmu RIVER OF ROMANCE (1929), následovalo slavné protiválečné drama NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (1930) v Universal Pictures. Spolurežíroval tři filmy pro Paramount než přišel jeho sólový debut - režie Tallulah Bankheadová v TARNISHED LADY (1931). Cukor z Paramountu odešel po soudním sporu, který se týkal jeho propuštění z práce na jednom z předchozích filmů společnosti, muzikálu ONE HOUR WITH YOU (1932). Odešel k Davidu O. Selznickovi do studií RKO (Radio-Keith-Orpheum), jednoho z pěti velkých studií Zlatého věku Hollywoodu.

Cukorova kariéra v RKO vzkvétala, režíroval zde sérii působivých filmů – WHAT PRICE HOLLYWOOD? (1932 ), ROZVODOVÁ ZÁLEŽITOST (1932), VEČEŘE O OSMÉ (1933), MALÉ ŽENY (1933), DAVID COPPERFIELD (1935), ROMEO A JULIE (1936), a DÁMA S KAMÉLIEMI (1937) s Gretou Garbo. Během této doby si získal reputaci co by režisér, který je schopen vést herečky ke skvělým výkonům a stal se známý jako „režisér žen“, což byla ovšem nálepka, které se vehementně bránil. Jedna z prvních hereček, kterou takto usměrňoval, byla herečka Katharine Hepburnová, debutující v dramatu ROZVODOVÁ ZÁLEŽITOST (1932) a jejíž vzhled a osobnost přivedly šéfy RKO do slepé uličky. Cukor s ní dokončil mnoho úspěšných filmů a stali se blízkými přáteli (jelikož nebyla přítomna předávání Oskarů v roce 1968, tak za ní sošku převzal on).

Cukor byl v roce 1937 povolán k režii později veleúspěšného romanticko-válečného dramatu JIH PROTI SEVERU (1939) v produkci Davida O. Selznicka a strávil dva roky přípravami a dlouhý čas věnoval práci s Vivien Leighovou a Olivií de Havilland. Cukor byl vyměněn po ani ne třech týdnech natáčení (neshody s producentem Selznickem), ale pokračoval dále v práci se jmenovanými herečkami.

„Jediný nápad Margaret Mitchellové ohledně obsazení pro film JIH PROTI SEVERU (1939) se týkal její oblíbené hvězdy do role Rhetta: Groucho Marx.“

S ohledem na výpověď původnímu režisérovi (Richard Thorpe), sehrál Cukor podobnou úlohu ve slavném ČARODĚJ ZE ZEMĚ OZ (1939). Ačkoli přišel pouze na dočasnou výpomoc, provedl nakonec klíčové změny, které ovlinily celkový dojem. Konkrétně dolaďoval make-up Judy Garlandové (zbavil ji např. původně zamýšlené blonďaté paruky), její šaty a vůbec projev - povzbuzoval ji například, aby se chovala přirozeněji, což se velkou měrou podepsalo na finálním úspěchu celého snímku. Dotvářel rovněž vzhled ostatních postav.

Následovaly filmy THE WOMEN (1939), populární snímek pozoruhodný tím, že v něm vystupují pouze ženy a PŘÍBĚH Z FILADELFIE (1940) s hvězdnou Katharine Hepburnovou. Režíroval také jinou ze svých oblíbených hereček, Gretu Garbo v jejím posledním filmu, v romantické komedii s Melvynem Douglasem TWO-FACED WOMAN (1941). „Garbo měla neobyčejné způsoby. Byla jedinečná - bytost, která se pro plátna už narodila. Dala si vždy velmi záležet, aby scéna vyšla tak, jak má. Měla předem nacvičený každý pohyb a naučila se každičkou slabiku dialogu přesně tak, jak byly napsány. Nikdy neimprovizovala a za to jsem ji obdivoval. Věděla kdy přestat, cítila to. Byla příliš inteligentní na to, aby se pokoušela k filmování vracet.“

Léta čtyřicátá byla dekádou Cukorových vzestupů i propadů. K těm druhým patřily TWO-FACED WOMEN, stejně jako HER CARDBOARD LOVER (1942 ) s Normou Shearerovou. Větší úspěch zaznamenal s thrillery TVÁŘ ŽENY (1941) s Joan Crawfordovou a PLYNOVÉ LAMPY (1944) s Ingrid Bergmanovou a Charlesem Boyerem, a s komedií ADAMOVO ŽEBRO (1949) s Katharine Hepburnovou a Spencerem Tracym.

Neúspěšně se pokoušel rozjet velký filmový projekt o spisovatelce Virginii Woolfové (v hlavní roli s Maggie Smithovou), naopak velmi úspěšná byla spolupráce právě s Katharine Hepburnovou, během 47 let ji režíroval v celkem deseti filmech: zmíněný debut ROZVODOVÁ ZÁLEŽITOST (1932), drama podle knižní předlohy LITTLE WOMEN (1933), spolu s Cary Grantem v komediích SYLVIA SCARLETT (1935) a HOLIDAY (1938), PŘÍBĚH Z FILADELFIE (1940) s Jamesem Stewartem, třikrát ji režíroval spolu se Spencerem Tracym – kriminální KEEPER OF THE FLAME (1942), komedie ADAMOVO ŽEBRO (1949) a PAT A MIKE (1952) a v televizních filmech LOVE AMONG THE RUINS (1975) a THE CORN IS GREEN (1979).

Cukorova pověst „hereckého“ režiséra pokračovala, když několika z nich pomohl k zisku ceny filmové Akademie: James Stewart získal Oskara za hlavní roli ve filmu PŘÍBĚH Z FILADELFIE , Ronald Colman stejně cenného za DVOJÍ ŽIVOT (1947) a Judy Hollidayová pro „Nejlepší herečku v hlavní roli“ za VČERA NAROZENÍ (1950 ). Časopisem Entertainment Weekly byl zvolen 18. největším režisérem všech dob, režíroval 21 různých herců v rolích, za které byli později nominováni na Oskara. Za svá předvedení v jeho filmech ho získali, mimo třech už uvedených, i Ingrid Bergmanová (Plynové lampy, hlavní role) a Rex Harrison (hlavní role v muzikálu My Fair lady).

V roce 1954 Cukor natočil svůj první barevný film, ZRODILA SE HVĚZDA, který rovněž znamenal velký návrat pro Judy Garlandovou. Režíroval i osudem pronásledovaný snímek SOMETHING´S GOT TO GIVE (1962). Natáčení nebylo lehké od samého počátku až do konce a Cukor byl také otevřeně zaujatý proti hlavní hvězdě filmu, Marilyn Monroe, nevycházeli spolu. Monroeová byla doma nalezena mrtvá jen několik měsíců po zahájení natáčení a film nebyl nikdy dokončen. O dva roky později obdržel konečně svého Oskara (a současně cenu BAFTA a Zlatý glóbus) i Cukor, bylo to za režii muzikálu s Audrey Hepburnovou MY FAIR LADY (1964).

„O Marilyn Monroe bylo napsáno mnoho svinstva. Nevím, snad existuje přesný psychiatrický termín pro její poruchu. Těžko se to říká, ale myslím, že byla naprosto šílená.“

V práci pokračoval až do pozdního věku, v roce 1975 získal cenu Emmy za skvělou režii televizního dramatu LOVE AMONG THE RUINS s Katharine Hepburnovou a Laurencem Olivierem. Poslední film režíroval v roce 1981 – bylo to drama BOHATÉ A SLAVNÉ (1981) s Jacqueline Bissetovou a Candice Bergenovou.

„Rádi byste si mysleli, jak jste originální, výrazní a neopakovatelní. Je překvapivé zjistit, jakou měrou kopírujete svoji rodinu, a jak, už od dětství, jste tvarováni a směrováni.“

V Hollywoodu bylo „veřejným tajemstvím“ že Cukor byl gay. Byl také známým bonvivánem; v hollywoodském raném období byl jeho dům místem pravidelných nedělních párty a jeho hosté věděli, že tam vždy najdou zajímavou společnost, dobré jídlo a skvělou atmosféru. Jeho přátelé pro něj znamenali opravdu mnoho, svůj dům měl zaplněný jejich fotografiemi. Pravidelnými návštěvníky jeho soaré byli Katharine Hepburnová a Spencer Tracy, Joan Crawfordová a Douglas Fairbanks junior, Lauren Bacallová a Humphrey Bogart, Marlene Dietrichová, Laurence Olivier a Vivien Leighová, Judy Garlandová, Norma Shearerová a řada dalších slavných jmen. George Cukor se dožil 83 let. Jeho hrob můžeme najít na Forest Lawn Memorial Park v kalifornském Glendale. Nemá pomník, místo je neoznačeno a veřejnosti nepřístupné. Vedle něj má podle své závěti hrob Frances Goldwynová, žena filmového magnáta Samuela Goldwyna. Důvodem byla neopětovaná dlouholetá láska

Marek "džanik" Janík