Válečný tábor

U filipínských filmů s příběhy odehrávající se ve Vietnamské válce je především potřeba si hned na začátku zvyknout na fakt, že vietnamské bojovníky hrají Filipínci. A aby toho nebylo málo, žoldáky z americké strany asijského původu je samozřejmě hrají také. Takže si hlavně zapamatovat obličeje, aby v tom nebyl zmatek. Záminka na vyslání žoldáků do džungle je tedy dána. Najít ztraceného amerického kapitána Steinera s tajnými dokumenty po sestřelení letadla, kterým cestoval. To je však jen úvod. Celý koncept následujícího dění jakoby byl převzatý z amerického snímku „Lovec jelenů“ (1978). Zajatecký tábor a známá hra „Ruská ruleta“. No, i když u tohoto filipínského filmu ne tak doslova. Tady tvůrci Ruskou ruletu zaměnili za „Páku“, jak ji všichni známe. A to dokonce za páku doslova, neb se snaží skutečnou páku položit na soupeřovu stranu, a když se tak stane, natáhne se provázek, který zatáhne za spoušť pušky, a onoho soupeře zastřelí. Psychologická dějová avantýra tedy skutečně podobná jak u výše zmiňovaného amerického filmového předobrazu. Celý film však jen o tom není. Zpočátku postup žoldáků s nějakou tou přestřelkou, zajmutí, onen tábor, ze kterého se jim povede utéct a ve finále dlouhá přestřelka. Nebýt tradičního omšelého kýče, nemuselo by to být zase až tak špatné. Špatný úhel kamery často prozrazuje, jak jsou všichni během přestřelek u sebe blízko, a zatímco se Vietnamci nepřetržitou střelbou nemohou trefit, asijští Američané se trefí vždy na první dobrou. Ale co si budeme povídat. Když takovéto filmy vtrhly na počátku devadesátých let do videopůjčoven, hltali jsme je plnými doušky. A tak to i nadále berme jen jako průměrnou filipínskou akční videozábavu. (05.10.2022)