Ochranca

Můj komentář by se víceméně skládal z opakování postřehů, které jsem napsal k prvním epizodám. Ve zkratce: ohavně manipulativní sviňárna. (24.10.2022)

Prozatím velmi smíšené pocity. V každém případě téma a forma, kteréžto obé je o několik pater výš než běžná seriálová produkce. Ale ke zpracování a obsahu mám dost výhrad. A to za prvé: seriál, který i dle některých dialogů jako by chtěl zápolit se stereotypy, zároveň na stereotypy velmi sází (většina zpodobněných učitelek vypadá jak přestárlé zapšklé řeholnice, ministr je novinářská karikatura politika). Za druhé: některé dialogy působí příliš angažovaně a nepřirozeně. Za třetí: Nemůžu si pomoct, ale přese všechno mi to vyzněním přijde jako by nepřímo byla viněna sama učitelka, přičemž musím říct, že jsem se s tím případem trochu seznámil (i já byl mezi těmi, co podpořili její dceru) a nemám za to, že by její skutečný vzor zpodobnili věrně. Za čtvrté, dále epizoda vyznívá spíš do "systémového selhání", což je taková obezlička, zde v tom smyslu, že kdyby byl systém na škole správný, ze žáků by se grázli nestali. Za sebe říkám, že sebelepší "systém" grázla nezadrží sám o sobě. Abych parafrázoval Obecnou školu, "třída, která přivede svou učitelku do hrobu, se prostě bít musí." Za páté: je vyloženě pokrytecké od ČT dělat mravní soudy nad "bulvárem", jako by sama měla obzvláštní kredibilitu (právě v tom "vynechávání části pravdy" jsou docela mistři), a zároveň se futrovat Jílkovou, jejíž Máte slovo by se spíš mělo jmenovat "přijďte se vyřvat". To je pořad, kde se přesně cílí na emoce, zkratky, dojmy, jen aby se lidi hádali na úrovni čtvrté cenové, i když jsou to třeba jinak slušňáci. Jak řekl Werich: "hádáte-li se pět minut s blbcem, hádají se dva blbci." Takže já nevím, jak hodnotit. Zatím asi jen toto slovní hodnocení v pololetí a uvidíme na konci školního roku. (06.09.2021)

Stejný pocit jako po prvním díle, to jest smíšený. Tentokrát největší rozpor mezi potenciálem a provedením vidím v tom, že ty nejdůležitější aspekty, pokud se do scénáře dostaly, jsou spíš řečené než zobrazené, zejména v závěrečném ombudsmanově dialogu s náměstkem. Tam padlo hodně věcí, které by potřebovaly vyplynout z děje než být jen slovně "odprezentované", např. že vedle něj jsou další lidé, kterým na kvalitě jejich práce záleží (ta scéna s botami na stromě na konci na to byla trochu málo). Dál mi vadí, že seriál si někdy trochu moc ulehčuje práci. Zde například tak, že "ochránce" má prakticky ihned autoritu mezi chovanci, když na ně jednou zvýší hlas, snadno pachatele rozmluví a dostane se ke klíčové informaci, která objasní motiv a poměry na místě, či úkoluje policii. Dobře, ministerstvo za zády je silný argument, ale dovedu si velmi dobře představit podobný příběh, kde se naopak ministerský poskok bude plést zkušeným vyšetřovatelům do práce svými naivními představami zvenčí. Nebo jak je tam Vaculík zanechán bez peněz a prostředků, to byla trochu fraška, ale asi spíš další zkratka, jak hlavní postavu dostat rychle do prostředí ústavu. Nejvíc bych se ale chtěl zeptat, co se vlastně mělo v konkrétním případě stát jinak, ne jen obecný odkaz na "čekání na systémové řešení". Když ta vychovatelka na konci říká "chápete, že my se jich bojíme", já to docela chápu, ale moje "systémové řešení" by asi tvůrci seriálu neocenili... :) Mám za to, že než se někdo začne k podobným věcem vyjadřovat, měl by si to na místě vyzkoušet. Ne den, dva, ale třeba rok. Asi jsem přespříliš kritický, ale to je tím, že kde cítím potenciál, mám vyšší požadavky než jinde. Hodnotit stále nebudu, i jednotlivé díly asi oznámkuju až v souvislosti s celkem. Edit: Upřímně po přečtení dalších informací o pozadí případu mi jeho seriálové zpracování začíná připadat jako kompletní demagogie. Vypadá to, že to, co jsem mírně cítil minule, nebylo náhodné. Dost mě to vede k tomu seriál ihned hodit do odpadu, protože přesně tuhle manipulaci jsem tak trochu čekal. Ale ještě uvidím. (13.09.2021)

Myslím, že už vím, kde se asi rozcházím s autory seriálu v pohledu na věc. Pozice seriálu dle mého do značné míry stojí na předpokladu, že člověk je tabula rasa a teprve okolí jej formuje. Proto to zaměření na "systémová řešení", ministerstvo, zásahy škol, tedy vnější prostředí. Zkrátka "Should we blame the government? Or blame society? Or should we blame the images on TV". :) Potíž je, že člověk tabula rasa není a to, jestli vyrůstá s matkou samoživitelkou není až tak významný faktor jako jakými geny je vybaven. Jak už tu zaznělo, jsou lidé ze špatného sociálního zázemí, kterým to nebrání něčeho dosáhnout. Mám známé, co vyrůstali většinu života jen s matkou, která nebyla kdovíjak bohatá, přesto vystudovali a jak se říká "něco z nich je".  Pochopitelně pak jsou zase ti, kterým dobré finanční podmínky a zázemí naopak nezajistí nic, protože na nic osobnostně nemají. Stran tohoto dílu, inkluze má smysl pro děti, které jsou k tomu vybavené intelektově a svými sociálními schopnostmi. Pak je jedno, jestli jsou třeba na vozíčku, když dokážou ovládat učivo a fungovat v kolektivu. Když tohle nezvládnou, můžou být sebezdravější a chytřejší a "originálnější", ale do normální školy nepatří. P. S. Jak píše kolega honajz, Martha Issová hraje pořád to samé (hlavně proto, že hrát něco jiného než sebe samou prostě neumí). (20.09.2021)

Propojovat pomocí závěrečných dovětků skutečnou situaci s vlastním vymyšleným příběhem, abych dostal obraz jaký chci a mohl kázat věci které chci, považuju za demagogii nejhrubšího zrna. A jak se přitom seriál tváří svatouškovsky. asi mi s tímhle projektem došel dech. Prakticky od začátku jsem cítil tohle tlačení do určité pozice, ale teď to překonalo míru únosnosti. Teď už se jen rozhodnu, jestli vytrvám ještě další epizodu a naflákám odpady i předchozím, nebo to udělám hned. P. S. Scéna s kytkou mě rozesmála. To si vyloženě představuju tu tvůrčí práci za tím: "Hele, musíme jí tam nechat rozmlátit tu kytku vztekle v autě, abysme jako ukázali, že i ta zdánlivě tvrdá a odmítavá žena má city a že ona sice může každého posílat do hajzlu na potkání, ale ve skutečnosti touží po tom být milována." Jo. Jako Vogon. (01.10.2021)

Epizoda sama o sobě by nebyla špatná, kdybych z toho necítil, že tvůrci vlastně od nepohodlného tématu neudělali takový cimrmanovský krok stranou a místo hlubšího věnování se nepohodlnému tématu (Romové a jejich (ne)vzdělatelnost, prohřešky, které jsou podemokraticku přisouzeny oběma stranám) do trochu jiného žánru (pátrání po kameře, po zdroji videa). Už vlastně podruhé. Vzhledem k tématu je to trochu projev zbabělosti. (10.10.2021)