Vzpoura hraček

Vynikající pohádka! Poukazuje na tehdejší režim prostřednictvím hlavních tří subjektů, a to: Hračky, řezbář hrařek (rozuměj - dříve byly všechny hračky výhradně ze dřeva) a představitel zákona (nacista, fašista.. to fakt nevim - každopádně záporná postava :)). Řezbár si v poklidu tvoří své malé přátele, kteří mu za jeho lástku se kterou je tvoří naoplátku pomohou. Zničeho nic příjemnou atmosféru naruší náhlý vpád cizího zlouna, který bez logiky zaútočí na řezbáře. Zde je znázorněna nesmyslnost a nelogičnost chování vysoko postavených lidí za režimu ale také bezmocnost, protože řezbáři nezbyde jiná možnost než útěk. Nastává vzrušující část filmu, jak jednotlivé hračky ožívají a chystají vzpouru proti nezvanému hostu. Dávají hlavy dohromady a společnými silami použijí vše možné aby se zbavily přítomnosti zla. Tady vidím podobnost s příslovím, že "v jednotě je síla"... Samotná hračka by toho moc nezmohla, ale za podpory a snahy všech se to k naší radosti povede. Zdálo by se jako když filmek poukazuje na to že režim by se dal zbourat nasazením, chtivostí a spoluprácí všech lidí. Film končí šťastně potupným vyhnáním zmetka. Příběh je natolik jednoduchý že jej pochopí i malé děcko, jako jsem byl já, když jsme si na chalupě promítali tento krásný snímek ještě na 8mm promítačce. (27.01.2006)

Moc fajn nápad. Ještě, že tenhle milý filmeček vznikl až po válce. Jinak by to s jeho tvůrci asi nedopadlo zrovna dobře. Opravdu hezky natočeno. Ten gestapák pěkně reagoval na hračky a oživlé hračky zase na něho. Kvalitně odvedená práce s propojením skutečného herce a hraček. Závěrečná kanonáda neměla chybu. Dobře mu tak. Neměl škodit. (26.01.2017)

Vzpoura hraček je legendární groteskou plastické symbiózy hraného filmu s loutkovým. Účty krutosti válečného běsnění je moudřejší vystavovat se šarmantním nadhledem, což velkolepé galapředstavení fantazie Hermíny Týrlové (za režisérské spolupráce Františka Sádka) dokonale naplňuje. Výsměch poraženému světovému nepříteli je tu zdrojem všeobecné úlevy, Eduard Linkers byl ideálním představitelem všehoschopného úlisného nacisty a Jindřich Láznička se uzdravil svou úlohou hračkářského mistra Josefa Hoblíka. Zlo musí být po zásluze potrestáno a je celkem jedno, zda-li ty způsoby evokují něco hrdinského, nebo se dopřává prostor pro uličnickou duši hravé Hermíniny podstaty. Choreografická souhra prastarých a již dávno zapomenutých hraček je úchvatná, míra potrestání se nestává vulgaritou, ale vyznačuje se důvtipem, rozverností a radostí ze života. Rozkošné to pobavení při záslužném potrestání nacistické zlovůle. (19.09.2020)

Česk(oslovensk)á loutkohra byla vždycky na hodně dobré úrovni a Hermína Týrlová patřila vždycky k její špičce. Na tenhle krátký film jsem úplně náhodou narazil (škoda že) až dnes ráno. Prostě jsem zapl telku a zrovna to dávali. Mohl jsem se, vzhledem k roku výroby a lehce tehdy tendenční tématice, klidně ušklíbat, ale rychle by mě to přešlo. Ta loutkohra, veškeré triky, jsou jednoduše perfektní. Výborná práce, která mě hned pohltila a k mému překvapení mého dvouletého syna taky. Jsem rád, že jsem to viděl, i když s asi dost velkým zpožděním. Krásná práce. (03.11.2011)

Přestože jsem "křehká dívka", která nemá ráda násilí, chápu, že jsou situace, kdy je potřeba, příp. i nutnost se bránit. Tady se brání dřevěné hračky, protože se už prostě "nemohou dívat" na horlivého SSmana, střílejícího a kopajícího kolem sebe na kohokoliv a cokoliv, co vypadá jen trochu podezřele. Úžasná animace, úžasná fantazie, úžasná vzpoura... úžasný zážitek. Můj dík patří tvůrcům, uživateli sportovec, který mě na tento film upozornil, i všem, kteří tu doplnili informace o hlavním hereckém protagonistovi. Zajímavé komentáře: sportovec, Radek99, Ej Hlemýžď, Karlos80, Mahulik. (05.06.2013)