Mrs. Miniver
Réžia:
William WylerKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Herbert StothartHrajú:
Greer Garson, Walter Pidgeon, Teresa Wright, Dame May Whitty, Reginald Owen, Henry Travers, Henry Wilcoxon, Christopher Severn, Clare Sandars, Brenda Forbes (viac)Obsahy(1)
Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Další oskarovka za mnou. Paní Miniverová je celkem obyčejný film. Sledujeme obyčejnou anglickou středostavovskou rodinu, která žije obyčejný život. Matka a otec před sebou vzájemně tají zbytečné nákupy, malé děti zlobí, starší syn se nejprve pohádá a potom zamiluje do vnučky místní lady, kterou zlobí obyčejný nádražák, co si dovolil s ní soutěžit při výstavě růží. A do života jim pomalu, ale jistě zasahuje válka - manžel se stává říčním dobrovolníkem, syn rukuje k letectvu, občas přijde nálet, občas silná scéna (německý voják, bunkr, závěr v kostele). Abych přiznal, celou dobu jsem čekal, že dojde k nějaké tragédii a když došlo, bylo to stejně nečekané. Paní Miniverová není strhujícím pětihvězdičkovým dramatem, je to celkem obyčejný film, ale v té obyčejnosti a autenticitě (natočeno v době, kdy nikdo netušil jak válka dopadne) má překvapivou sílu. Oskara celkem chápu. ()
Konecne genialny vojnovy film, Anglicanka napriek doliehajucej hroze WWII nadalej pestuje ruze, a snazi sa mat co najobycajnejsie dialogy- WWII je uz notoricky znama vec, vznikli 1000ce knih /kvalitna literatura/, 1000ce filmov /niektore i kulty nadcasove/ a snad miliony clankov. Takze radsej som bral tie obycajne dialogy, napokon Wyler mal pravdu, i pocas najbrutalnejsich bojov WWII jestvovali v Europe oazy kludu a pokoja - Portugalsko, island, Svedsko, z obcianskej vojny sa spamatavajuce Spanielsko uplne obisli boje 1939 - 45, ale aj Irsko bolo kludne a pohodove. S absolutnym hodnotenim nevaham . 100 % ()
Nádherné působivé Wylerovo lidské dílo, silně protiválečný snímek, který zároveň pozvedá a vyzdvihuje Anglickou povahu a jejich smysl pro povinnost. Konec jen podtrhuje nesmyslnost války a pomáhá morálce v boji za správnou věc. Garson je ve své roli skutečně skvělá, ostatně všechny postavy působí velice příjemně. Naprosto kouzelná je pak Teresa Wright, kterou jsem si ostatně jako v každém jejím filmu, zamiloval od první vteřiny. Více než zasloužený Oscar. ()
Kvalitní válečné melodrama. Účel a smysl takového filmu je jasný. Ukázat proměnu lidí v době války a dodat jim naději. Otázkou zůstává, zda je lepší tento koncept (zdánlivě obyčejná žena v domácnosti překvapivě obstojí v nejtěžších chvílích) nebo má větší apel film plný hvězd jako Follow the Boys nebo příběh ve stylu Holiday Inn. Každopádně se docela těším na pokračování The Miniver Story. ()
Jako (proti)válečné drama či oslava nezdolné ženské síly funguje Paní Miniverová výborně, ale jakmile dojde na propagandu (která z filmu místy doslova kape v koncentrátu - není se však čemu divit s přihlédnutím k době vzniku), jako bych koukal na dočista jiný snímek. Podstatně méně zajímavý, nutno dodat. Rozhodně stojí za podívání, což tehdy stvrdila i Americká akademie filmového umění a věd několika Oscary, včetně toho hlavního. ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (10)
- V roce 2009 byl film zařazen do Národního filmového registru jako kulturně, historicky a esteticky významný a určený k zachování na věné časy. (Terva)
- Během natáčení došlo k útoku na Pearl Harbor, scénář se přepisoval a aktualizoval a závěrečné kázání v poškozeném kostele psal Wyler spolu s Henrym Wilcoxonem, který představoval vikáře, až noc před natáčením. Jeho síla byla taková, že ho prezident Roosevelt nechal přeložit do mnoha jazyků, vytisknout a distribuovat spojencům. Dnes film samozřejmě působí dost sentimentálně, ve své době ovšem splnil svůj účel měrou vrchovatou. Přesto vůči němu Wyler později pociťoval jisté rozpaky. Bezprostředně po jeho dokončení totiž narukoval k letectvu a přímý kontakt s válečnou realitou ho přiměl k následující úvaze: „Film se otřel jen o povrch války. Nemyslím tím, že by byl špatný, byl jen neúplný.“ (Zdroj: Letní filmová škola)
- V roce 1943 byl snímek převeden také do rozhlasové podoby. (Terva)
Reklama