Hodiny zoufalství

Příběh starý jako sám svět, ale v úžasném a originálním provedení...Bogart uprchl spolu s dalšími dvěma muži z vězení a přechodně se usídlil v jednom americkém domku na předměsti Indianopolis. Zločinci ovšem netuší, že čtyřčlená rodinka, kterou teď drží jako rukojmí, jim dá pořádně zabrat. Fredric March je opravdová hlava rodiny a nenechá si od Bogarta nic líbit. Tak hustý a perfektní konec jsem snad ještě neviděla. (02.01.2006)

Uvod je masakrozne dobry a navnadi diviaka na vyborny film - fakt som si myslel, ze sa rozjede paradna podivana. Skoda, ze stred je jaxi utopeny v sedi a nevyraznom priemere - vyrazne sa ustupilo od krimi zapletky a do popredia sa dostali akesi pomaly az socialno -spolocenske peripetie obyvatelov domu. K tomu este kulisy nie su nic moc, uz som videl aj podstatne lepsie a dialogy casto sklznu do vatovo planych plkov. Wyler tymto trochu prestrelil. Ako jo, rezisersky je to na urovni, len filmu v strede akokeby doslo palivo /napady, invencia, tempo atd atd/. 65 % (18.02.2017)

Na svou dobu určitě výrazně nadprůměrný film, a to nejen ve svém žánru. Těží z profesionálního přístupu scénáristy i studia a z letitých zkušeností hvězdného Humphrey Bogarta, pro kterého byla účast na snímku jednou z posledních rolí. Svého ostříleného zločince zahrál přesvědčivě, ostatně i díky scénáři, který se snažil jít cestou v rámci možností realistického příběhu. Přesto nedám maximální hodnocení vzhledem k tomu, co dobře popsal uživatel Oskar. Ten film měl zkrátka větší potenciál a zatímco ve spoustě snímků toho hodně přebývá, tady mi naopak něco chybí, protože Hodiny zoufalství by mohly být mnohem zajímavější jako psychologicko-sociální drama než jako běžná kriminálka. Celkový dojem: 80 %. (29.03.2011)

Velice zajímavě rozehraná partie, banda vetřelců, tj. uprchlých trestanců, obsadí rodinný dům a celá familije začne fungovat mimo zajeté koleje.. Rukojmí s pistolí u hlavy moc možností nemá a gangsteři potřebují příliv financí na další útěk, čas společně strávený pod jednou střechou nebude jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.. Humphrey Bogart je bourák, dal toho grázla v kvalitě A+ a já musím smeknout, věřila jsem mu každé gesto, každý krok, každé rozhodnutí.. (01.02.2023)

Tři uprchlí trestanci s Bogartem v čele chtějí v domě spořádané rodiny Fredrica Marche přečkat dobu, než získají peníze k další fázi útěku... Film má výborný začátek. V elegantní zkratce představí všechny figury na výchozích pozicích šachovnice a navodí očekávání hitchcockovské kombinace melodramatu a krimi. Alfred Hitchcock by ale nikdy nedovolil, aby filmu v třetině došlo palivo a do konce se s tím deficitem potýkal, jako se to stalo Williamu Wylerovi. Nevím přesně, v kterém okamžiku, ale začal jsem mít dojem, že ten kriminální rámec není zdaleka tak zajímavý jako sociální konflikt, bublající pod povrchem. Humphrey Bogart a Fredric March teoreticky mohli jako děti sedět ve stejné školní lavici. Teď ale zosobňují dvě různé životní cesty, které z ní vedly. March se vydal tou "správnou", konvenční. Bogart vyrostl pro šibenici, což je snadné odsoudit, ale dobrodružný život ho naučil pohotovým reakcím a vytříbil jeho sociální inteligenci, kterou Marchova zlenivělá mysl postrádá. Momenty, kdy se ukazuje, že Bogart rozumí svým rukojmím lépe než jejich otec a manžel, měly IMHO větší dramatický potenciál než takové ty obligátní kriminální scény, které film upřednostňuje. Potenciál zpochybnit zdánlivě nenapadnutelně "správné" hodnoty, které obhajují pokrytectví a lhostejnost, prostřednictvím postavy, která o žádné hodnoty neusiluje. Ale nechci filmu podsouvat něco, o co mu snad ani nešlo. Chci jen vysvětlit mírnou rezervovanost svého hodnocení. Mezi chytrým začátkem a emotivním koncem (obé 100%) vidím pole problematické úrodnosti. 70% (01.03.2010)