Smolný pich aneb Pitomý porno

Smolný pich definitivně potvrzuje, že vedle Miguela Gomese dnes evropská, nebo dokonce možná světová kinematografie nemá jiného dalšího autorského režiséra, který by byl natolik poťouchle hravý, provokativní, nepředvídatelný, a přitom důsledně politický, jako Radu Jude. Jeho poslední ztopořený prostředníček určený všem vyznavačům ortodoxního vyprávění a konzervativní ideologie není bůhvíjak honosný, esteticky promyšlený artefakt. Je to spontánní skrumáž pozorovatelského cinema verité, godardovské asociativní abecedy a divadelní soudničky s ultra komiksovým finále, na něž by se v Marvelu a DC nezmohli, ani kdyby kolektivně popili ayahuascu. Přijde mi super, že tady během korony vznikne společensky relevantní film, který je feminističtější a zároveň sexuálně explicitnější než cokoli z velkovýroby všech západních woke industrií. Přitom to fakt není žádný zázrak, ale kope solidně. (27.04.2021)

No tak jo, tenhle exkurz do pestrobarevně nevkusné, vulgární a sexistické Bukurešti, do svérázného glosáře rumunských dějin, kde to smrdělo častým nacionalismem a rasismem, a do pokrytecké společnosti rodičovského sdružení, které se rozhodne odsoudit jednu pornpančelku, mě sice hodně bavilo, ale vedle toho taky zasáhlo. Často se to pohybovalo v absurdních a satirických výšinách! A přiznám se, než jsem detekovala jazyk a místo, chvilku mi to dalo, byl to můj první rumunský filmový počin. (29.09.2023)

Tenhle film možná vyhrál Berlinale, ale já bych ho nikomu nedoporučila. Je totiž mírně řečeno natočený velmi nekonvenčním způsobem. Hlavní hrdinka, oblíbená středoškolská učitelka, natočí se svým manželem erotické video, které se ale bohužel dostane na veřejnost. Mladou ženu tedy čeká "soud" s rodiči svých žáků o její další působení na škole... Video tvoří prolog k filmu, na který navazují tři části. V té první naše hrdinka prochází ulicemi Bukurešti a divák má možnost nahlédnout do života v současném Rumunsku - jedná se asi o jeden z prvních filmů, kde jsou roušky a povinné rozestupy běžnou součástí života všech postav. Druhá část pro mě byla nejméně stravitelná - nemá totiž žádný děj a zdánlivě nesouvisí s příběhem, je totiž jakýmsi výkladovým slovníkem k různým aspektům lidské historie a biologie člověka. Ve třetí části konečně dochází k zásadnímu jednání učitelky s rodiči, jeho vyvrcholení ale kazí tři stylizované závěry. Shrnutí: Art jako blázen, který rozhodně není pro každého. Pro mě tedy rozhodně ne. (22.08.2021)

Musím přiznat, že poprvé mě Radu Jude, lítý to tupitel všech forem předsudků a projevů lidské malosti, trochu zklamal - tu čtvrtou hvězdičku jsem nakonec "vylovil" v prvé řadě díky tomu, že ústy Petry Nesvačilové se jazykem evropského filmu (navzdory tomu, že Judeovy filmy "traktují" rumunskou zkušenost, tím, že tepou tmářství se přihlašují k programu osvícenství, což je evropský projekt zakládající naše moderní společenství, překračující národní státy) stává i čeština; btw. taktéž se mi líbí, jak si film udělal z vnějších omezení produkce, covidových restrikcí, výhodu. ___ "Smolný pich" dle mého skromného soudu selhává v tom, že spolu jeho jednotlivé části nekomunikují, místo toho, aby se spojily a utvořily nezapomenutelné (integrované, organické) dílo, tak celek filmu rozmělňují a rozkližují. Konkrétně: první, dokumentárně laděná část mně naznačuje, že bych měl tento film brát setsakramentsky vážně, že hloupost ve všech svých projevech rozleptává společnost, že nic není nebezpečnější, že hloupost a nic než hloupost je matkou veškeré mravní a materiální bídy; a pak přijde část třetí, karnevalová, přepjatě parodická, která výchozí situaci převrací, staví na hlavu, naznačuje, že je legitimní (možná dokonce nutné?) číst tento film jako žert, jako absurdní vtip, nevinnou výstřednost páně režiséra. A teď si, diváku, vyber! Neznat, čemu se Radu Jude ve své tvorbě věnuje, co ho asi trápí a jak pracuje s humorem, odcházel bych rozpolcen, a film bych pravděpodobně odmítl jakožto něco, co neví, co a jak chce říci. 70 % [dafilms] (07.11.2023)

Řešilo se porno ale spíš se mělo řešit kdo prezentoval soukromí učitelky na internetu.Co si kdo dělá za dveřmi svého soukromí je jeho věc.Připomnělo mi to záběry jednoho známého člověka u nás když se ho potřebovali politicky zbavit a překřížit mu cestu do Vatikánu.Zveřejnili soukromí pořízené z nějakého asi dronu .....A ti kdo tak vehementně odsuzovali učitelku měli asi sami máslo na hlavě..Tak to totiž v drtivé většině bývá.Naše houno nesmrdí! Prostě internet je nebezpečný a manipulativní. (04.03.2023)