Ono
Pahanhautoja
Ruva
Hatching
Réžia:
Hanna BergholmScenár:
Ilja RautsiKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Stein Berge SvendsenHrajú:
Jani Volanen, Sophia Heikkilä, Reino Nordin, Saija Lentonen, Stella Leppikorpi, Miroslava Agejeva, Hertta Nieminen, Jonna Aaltonen, Hertta Karén (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Dvanásťročná gymnazistka Tinja sa zúfalo snaží zapáčiť svojej matke posadnutej rodinnými obrázkami, ktorej populárny blog "Krása všedných dní" predstavuje idylickú existenciu jej rodiny ako stelesnenie dokonalosti života na predmestí. Jedného dňa nájde Tinja v lese zraneného vtáčika, prinesie jeho zvláštne vajíčko domov, uloží ho do svojej postele a stará sa oň, kým sa nevyliahne. Tvor, ktorý sa vyliahne, sa stane jej najbližším priateľom a živou nočnou morou a uvrhne Tinju, žijúcu pod dokonalou škrupinou, do zvrátenej reality, ktorú jej matka odmieta vidieť. Ono je fascinujúcim portrétom povahy materinského inštinktu, keď sa Tinja snaží vyrovnať so svojou naozajstnou citovou náklonnosťou ku svojej novej grotesknej a krvilačnej rodine a zároveň je konfrontovaná so svojím rozpadajúcim sa vzťahom s vlastnou náročnou matkou. (Film Europe)
(viac)Recenzie (81)
Dokonalá fínska rodinka: Neverná manželka, posadnutá gymnastickými úspechmi svojej dcéry a svojim blogom o šťastnej rodine, fotrík zúfalec, rozmaznaný synáčik, ktorého by som nakopal už po úvodných minútach, prerastená prepelica živiaca sa ľudskými zvratkami, prípadne sem tam odhryzne psovi hlavu, aby sa nepovedalo, a dcérenka outsiderka, ktorá sa o ten zázrak stará, aby mala aspoň nejakú „kamarátku“. Milenec s deckom bol asi jediný, kto sa vo filme choval ako tak racionálne. Na nedostatok originality sa rozhodne divák sťažovať nemôže, niečo tak divné a súčasne absurdné tu už dlho nebolo. Dokonca sa príbeh rozvinie úplne fantazmagorickým smerom, ale kreativite sa medze nekladú a počet súčasných kvalitných body hororov by sa dal narátať na prstoch jednej ruky. Takže - výborné masky, zopár nechutností s trochou toho slizu, solídne herecké výkony (matka by to u mňa vyhrala), napínavá koncovka a veľké uznanie režisérke za dostatok bizarných nápadov. Takéto horory beriem všetkými desiatimi. ()
Hezký finský hororový bizárek, který pro mě minimálně o půlhvězdu sráží ta sekvence, v níž monstrum vypadá jako vypelichaná zmutovaná slepice. Tahle část nebourává jinak seriózně pojatou hororovou podívanou, je to takový záchvěv temně pohádkové / fantasy estetiky, který mi ke zbytku filmu prostě neštymuje. 7/10 ()
║Rozpočet EUR3,954,376║ Tržby USA $182,925║ Tržby Celosvetovo $508,211▐ Tak trochu to tím fínom uletelo medzi prstami. Nefungovalo to. /40%/ ()
Komornější (skříňovější, ha-ha) variace na epickou Nachtmahr. Holčička/y top, ale aby na konci zůstaly dejchat dvě zrůdy, kterým přál každý zdravě názorově ukotvený jedinec zdech už od prvních vteřin, to nemožno za(okrouhlovat na) 4*. ()
Trapné psychologické drama o vylíhnutém ptáčkovi. Zabil jsem 86 minut času ze svého života s takovou debilní sračkou :-( ()
Občas jsou vstupní faktory v dětství takové, že z toho nic než zrůda fakt nevyroste. ()
Slušný Monster/Body Horor z Finska! V zahraničí se jedná o druhý nejchválenější horor roku ( Společně s X film startuje na solidních 68%) a je to slušné a pro Finsko rozhodně zásadní horor, který přinesl trochu svěžího vítru a originality do subžánru Body Horor. Film se soustředí na mladou gymnastku, která chce za každou cenu potěšit svou matku a dostat se na soutěž, ale jakmile zabije v lesích havrana a ukradne mu vejce, tak se brzy vylíhne hodně bizární monster-ptáček, který se postupně začne proměnovat v něco ještě bizárnějšího. Za chválu stojí skvělé praktické efekty a masky, jedna šokující scéna s pejskem a jedna nečekaná v závěru, potěší i herecké výkony ( matka-dcera) zbytek postav moc nezaujme, jsou buď nudní nebo nezajímaví a tempo je spíš klidnější, ale je to dost bizární a znepokojivé na to, aby si to udrželo divákovou pozornost. Náladově a typově podobné filmu Ich seh, Ich seh, akorát okořeněné Monster/Body žánrovkou.Příběh 3/5. Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 3/5, Zábavnost 3/5 Hudba 4/5, Vizuál-Masky 4/5, Atmosféra 3/5, Napětí 2/5, Emoce 2/5, Herci 4/5. 7/10. ()
Body horor Ono dá vzpomenout na rané Cronenbergoy „tělesné filmy“ jako Mláďata nebo Moucha, ale stejně tak i na Spielbergova E. T. Mimozemšťana. Snímek o dospívání, hledání sebe sama v rodině, která na protagonistku klade nemalé nároky, v surrealistických metaforách zpřítomňuje pubertální motiv revolty vůči autoritám. ()
Doppelgänger ptáče dál doskáče.. Kombinace body horroru a rodinného dramatu, při kterém to první zaujme neopeřeným výtvorem animatronického topmodeláře Gustava Hoegena a to druhé zasazením do prostředí jak z učebnice Soderberghovy chladné sterility. Motiv rodičů upřednostňujících umělý perfekcionalismus často přes sociální sítě před někdy nedokonalými, ale zato pravými city mimo záznam a jejich dětí, které hledají způsob, jak se s tím vypořádat, se tím táhne jako tenká nit a přiznávám se, že jsem očekával mnohem abstraktnější konec, než to, co se z toho vylíhlo.. ()
Zaujímavá, originálna myšlienka o znovuzrodenom Ja, no ten Bohumilov pštros pôsobil viac vtipne, než hororovo, pričom príliš seriózne sa táto ugrofínčina asi vnímať nemôže. Priemer .. ()
Pod povrchem cítím cosi opeřené a temné. Když mi už při prvních záběrech začne být divně, tak vím. A Pahanhautoja tento pocit vrchovatě naplnila. Až natolik, že... jsem hodinu seděla nad komentářem jako skandinávská vrána na vejcích. ()
Bizarní příběh z Finska (ano, Finové jsou fakt divní) o skvělé rodině, jejíž matka se přes svůj blog stará o to, aby o ní věděl celý dosažitelný svět. Úsměv! Na film se dá dívat dvěma způsoby - fantaskní příběh o dívce, co si opatří bytost, když už nemůže mít žádného zvířecího mazlíčka a na kamarádky nemá čas, nebo jako na alegorii, kdy onen tvor je jen temným já mladé dívčiny. Mně je vcelku jedno, co tím chtěl básník říci, anžto se mi líbí obě možnosti. Dokonalá rodina má samozřejmě pod nablýskanou šlupkou hnilobu a rozklad. Jedna z nejděsivějších scén je ta, kdy matka otevřeně říká Tinje o svém milenci, jak je šťastná, že konečně může někoho milovat a že se spolu k němu vydají na víkend. Samozřejmě dojde i na hororové scénky, byť napadení kamarádky je ponecháno na fantazii diváka, který uvidí až výsledek. Pokud by se někdo pozastavil nad svérázným krmením bytosti, pak si stačí vzpomenout, jak ptáci krmí svá mláďata... Pro vikingy měl havran nebývalý význam, nevím však, zda i pro Finy. Předpokládám, že když část Finska bývala v sepětí se Švédskem, tak to mají možná podobně. U vikingů ale zabít havrana znamenalo jistou smrt (byli to poslové Odina). Velice zdařilá je triková stránka spolu s maskami. Tu pátou hvězdu dávám za skvělý konec. ()
Že se to líbilo Havranovi chápu. ()
Roztomilé pofinštěné Del Torovské psychologování. Krátká scénka kdy máma hledá obludu ve skříni (poprvé) je hilarious a závěr až překvapivě strašidelný. Spoko. ()
Pôsobivý psychologický horor s netradičným námetom. Hlavná hrdinka je sympatická a vzťahy s rodinou skvelo vykreslené. ()
A mě tahle finská bizarnost bavila. U tohoto filmu lze pochopit rozporuplný hodnocení. Záleží totiž na každým divákovi jak k filmu přistoupí a co od něho bude očekávat. Slabší 4 hvězdy. ()
"Když ptáčka trénují, pěkně mu spílají. Přemet, salto, hop a hop, místo lásky ptačí zob." Jestli tohle byl horor, tak já jsem kolibřík. Metrákový :-). Opeřené drama, když už. Funkční ptákovina o disfunkční rodině a o rodičovské projekci vlastních nesplněných snů do svých dětí, vyzobaná do dokonalosti přelétavou a slávychtivou mámou, lapenou v sociálních sítích. Už od příletu vrány ("Mami, pustíme ji?" "Podej mi ji..." KŘUP! "A teď ji odnes, do BIO odpadu.") jsem věděl, že v téhle voliéře, resp. zlaté kleci, bych v dětství hnízdit fakt nechtěl. Bráška, co jen blbě vejrá, jak sůva z nudlí, špačkuje na rodiče, popř. jako sup vyhrabává mršinu sousedovic pejska, maminka sobecká harpyje a tatínek blboun nejapný, čeleď submisivní, parožím flegmaticky potřásající. Labutěnka (ta vzadu) Tinja coby bulimická neopeřená maminka, zvracející holátku do zobáčku natrávený ptačí zob. A úplně všude ty příšerné ❄ květované ❄ tapety! Njn, v takové rodince, copak se asi tak z holčičky mohlo vyklubat? R.I.P. plyšový méďa, v jehož útrobách vajíčko tak prospívalo. Čtyři mávnutí zlomeným křídlem. ()
Prišlo mi to ako mix raného Petera Jacksona a Titánu. Hustý film. ()
Zo začiatku to vyzerá, ako keby nakrútil Švankmajer vlastnú verziu E.T. Nedlho po začiatku je však jasné, o čom celé Ono je a bude aj do svojho celkom očakávateľného záveru. Čo ale vôbec nie je výčitka, takto spracovanú tematiku vzťahu matky a dcéry (a dospievania vo všeobecnosti) som ešte nevidel a "ono" aj celkové spracovanie je do detailov premyslené. Kvázi utopické predmestie ako v Nožnicovorukom Edwardovi a hneď je jasné, že tu niečo, či skôr všetko, smrdí. Je to síce v prvom rade dráma, ale štylistické prostriedky spadajú bez diskusie pod horor. ()
Až na tu nesympatickou rodinku, které jsem přál, ať jim ten pták vyklove oči, to šlo. Alespoň ten její milenec, byl normální, pohodovej chlap. Bizarní určitě, originální taky, pár chutných momentů, ale mám s těmi čistě severskými Horory už dlouhodobě problém a nemůžu jim přijít prostě na chuť. Ten jejich styl, povaha, ta atmosféra, nevím. Každopádně, Pahanhautoja je celkem úlet a asi se vyplatí na to podívat. (74. hodnocení) ()
Súvisiace novinky
Severská přehlídka SCANDI začne už ve středu!
Už tuto středu odstartuje přehlídka toho nejaktuálnějšího z kinematografie severu: SCANDI 2023. Odehraje se mezi 18. a 25. lednem, představí snímky ze všech zemí Skandinávie a v programu ji bude mít… (viac)