Stalag 17

Stereotyp amerických válečných filmů o hloupém nepříteli mě už vážně unavuje. Vzhledem k tomu, že tento film je i komedie, odpustím mu pohled do zajateckého tábora jako do místa plného pohody, žertíků a možná špetky nudy. Hledání špicla z řad vězňů je celkem napínavé, až na zjištění hodná geniálního detektiva odhalujícího pachatele z kávové sedliny, především zjištění pravého jména zavání již eskamotérstvím. Snímek, ač místy značně naivní, je velmi dobře zahrán a pokud se člověk povznese nad některé nesmysly, je i poměrně zábavný. (27.09.2019)

Je niekoľko filmov, pri hodnotení ktorých sa diametrálne rozchádzam s väčšinou. A nemám s tým žiaden problém. Nezvyknem sa vyjadrovať k hodnoteniam iných, iba ich beriem na vedomie, prípadne sa pokúšam zistiť prečo došlo k takým rozdielom medzi mnou a ostatnými. Videl som Kráľa krysu, videl som Veľký útek, videl som viacero filmov Billyho Wildera, ktorého mám dokonca vo svojej Top 10 režisérov. Nič z toho ma však neprinúti k tomu, aby som Stalag 17 považoval aspoň za priemerný film. Považujem ho za nepodarok, ktorý nemal byť nakrútený. Trpí všetkými neduhmi, ktoré sú prítomné vo väčšine amerických filmov z obdobia II. svetovej vojny a trpí nimi chronicky. Každý režisér má právo nakrútiť okrem vynikajúcich a nezabudnuteľných diel aj filmy, ktoré sa mu nepodarili. Billy Wilder toto právo využil a ja mu to nemám za zlé. Za zlé by som považoval iba to, ak by som sa pri prezentácii vlastného názoru na tento film zháčil a začal uvažovať, či som niečomu neporozumel, niečo prehliadol a pod. Som príliš zodpovedný na to, aby som znásilňoval svoj názor a za odmenu sa mohol cítiť bezpečne vo väčšine. (18.06.2018)

,,STALAG JE NĚMECKY VÁLEČNÝ ZAJATECKÝ TÁBOR. V NAŠEM TÁBOŘE NÁS BYLO ASI 630. VŠICHNI OD AMERICKÉHO LETECTVA …“ /// Předně podotýkám, že by se dalo diskutovat, jak moc je to válečnej film. Na druhou stranu, proč by v zajateckým táboře nemohlo bejt víc vtipně než hnusně. Takže uniformy tady jsou, i ty německý, každej pokus o útěk je spravedlivě potrestanej … a že má náckovskej dozorce furt dobrou náladu a s chlapci šprýmuje – inu, jinej kraj, jinej mrav. (Jen to neříkejte těm v Tichomoří.) Barák pro 75 chlapů a hlavní zápletkou je práskač. Taková je to dramatická veselohra s pěkným (dramatickým, vojenským…) závěrem. Soráč, čekal jsem trochu něco jinýho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se natočit reklamu na zajateckej tábor. 2.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (21.10.2013)

Střízlivě řečeno, měl jsem si radši znovu pustit Byt. Můj oblíbený režisér exceloval napříč mnoha žánry a tady si stanovil velice ambiciózní cíl - natočit veselohru ze zajateckého tábora, aby se přitom neztratila sílu výpovědi. Což o to, Švandrlík, respektive Zdeněk Sirový a Roberto Benigni mi ukázali, že podobný námět zpracovat jde a výsledek může být skvělý v obou rovinách. Tady ale nefunguje ani jedna. Kousky které Američané provádějí nebohým Němcům skoro sklouzávají do parodie. Za to by je každý nacistický velitel s trochou sebeúcty dávno poslal do kárného tábora. Naproti tomu dramatická linie je dlouho nezřetelná a pořádně projevila se až skoro na konci. Alespoň Holden zahrál jak je jeho standard, čili výborně. Takže nakonec s odřenýma ušima za tři. (13.08.2013)

Groteska popisující život amerických vojáků už dlouho držených v německém zajateckém táboře. Zpracovat takový motiv jako grotesku, která diváka dokáže i rozesmát, chce odvahu, zkušenost a sebejistotu. Tohle všechno Billy Wilder měl a dokázal ze sebe vydat maximum. S odstupem let od války, ale stále s patrnou touhou zúčtovat s nácky, mísí absurdní komedii s psychologickým dramatem i tragédií a dělá to mistrovsky. Příběh je vyprávěný s nadsázkou – i když zajatecké tábory pro Američany měly v reálu úplně jiný režim než koncentráky, přece jen by se k nim Němci nechovali až tak familiárně. Tahle hra je ale přípustná, protože psychika dlouhodobě vězněných vojáků nutně musela hledat aspoň vnitřní cesty úniku a pohlížet na celou situaci jako na grotesku je docela dobrá terapie. To ale nebrání tomu, aby se mezi scénami pojatými jako skeče neobjevovaly i takové, které zamrazí. _____ Zdánlivě neatraktivní námět o sedmdesáti mužích zavřených v jednom baráku uprostřed rozbahněného lágru se pomalu rozjíždí přes seznamování se s charaktery, aby získal náboj ve chvíli, kdy začne pátrání po udavači z jejich vlastních řad. Snímek je stále údernější a překvapivý obrat v závěru mu ještě dodá na síle. Závěrečná hláška Zvířete (skvělý Robert Strauss – toho Oscara, na kterého byl nominovaný, měl dostat) má údernost dobře vedeného pravého háku. ____ Mám pocit, jakoby každý zúčastněný bral film jako osobní záležitost, a proto odevzdal svůj nejlepší výkon. Vtipné dialogy, pohybová komika, jednoduchý a přesto působivý příběh. Hudební stránka, která si pohrává s motivem lidové písničky a dokáže ji vypointovat od majestátní podkresové hudby, přes řachandu, na kterou se tančí při oslavách Vánoc, až k závěrečnému vítěznému hvízdání. A samozřejmě, famózní William Holden v roli kšeftaře-solitéra, jehož charakter je dlouho nečitelný, a který svým záměrným odstupem a uzavřeností způsobí, že si spolu s jeho spoluvězni i diváci až teprve po závěrečných titulcích začínají uvědomovat, jaký typ chlapa to byl. (17.07.2015)