Nejhorší člověk na světě
Verdens verste menneske
Julie (en 12 chapitres)
Världens värsta människa
Verdens værste menneske
The Worst Person in the World
The Worst Person in the World
The Worst Person in the World
The Worst Person in the World
Réžia:
Joachim TrierKamera:
Kasper TuxenHudba:
Ola FløttumHrajú:
Renate Reinsve, Anders Danielsen Lie, Herbert Nordrum, Maria Grazia Di Meo, Hans Olav Brenner, Deniz Kaya, Vidar Sandem, Olav Stubberud, Gisle Tveito (viac)Obsahy(1)
Čoskoro tridsaťročná Julie stále hľadá svoje miesto vo svete a experimentuje, zatiaľ čo jej starší priateľ Aksel by sa rád usadil a začal novú životnú etapu. Veci sa skomplikujú, keď zvedavá Julia prenikne na večierok, na ktorom stretne mladého a okúzľujúceho Eivinda… Film na pomedzí drámy a komédie rozpráva vtipne, pravdivo a s citom o vzťahoch a živote v čase, keď môžeme mať takmer nekonečné možnosti, a napriek tomu si pripadať ako najhorší človek na svete. (ASFK)
(viac)Recenzie (243)
Tak kdy už bude všechno správně a budu navždy šťastná. Hodně myšlenek, hodně pohledů na život, čistá hudba, ale možná pro mě trochu děsivý pohled, neboť se v tom trochu vidím. ()
Hlavní hrdinka mi v opozici ke spoustě zdejších komentářů připadala docela (seversky) vyrovnaná, čekala bych sen každýho chlapa, protože se přece skoro nikdy nenasírala, ani nevyšilovala, jen šla dál, když se jí chtělo (a zas je to špatně). Ok, uznavám, že Julie měla ten first world problem, že mohla vyniknout snad ve všem, a tak si nevybrala nic. Nebo prostě vybírala dlouho. Ani bych neřekla, že Joachim Trier je kdovíjak citlivý psycholog, nicméně dialogy byly inteligentní a filmařská řešení zábavná. A to mi v rámci podobného typu filmu stačilo.___Problém tohohle světa není ten, že by generace mileniálů byla nezodpovědná, ale že má vzory, od kterých se mohla učit, že monogamní vztahy dlouhodobě nefungujou, že člověk může dřít pro jednu firmu celej život a pak je nemilosrdně nahrazen, a že nezodpovědní mohou být pouze muži se svými krizemi středního věku, generační obměnou partnerek a opouštěním rodin, ale nikoli ženy. Je to jenom otázka perspektivy, samozřejmě, že když film natočí chlap po čtyřicítce, vzbudí sympatie především postava, do který se projektuje. Mě ale Aksel spíš sral. Musel - spoiler - chcípnout, aby vzbudil kýžený emoce a sympatie též v Julii. Citový vydírání jak prase. :) ()
Film ktorý ysto nebude Verbal pozerat a ani sa mu nečudujem, hnusný film a Renátka veľmi dobre zahrala fakt hnusnú ženskú ()
Ohledně dramatu - je to nuda. Komedie - za prvních 70 minut jeden vtip. A romantika? Pěkná holka se rozmýšlí mezi o 15 let starším chlápkem co vypadá a má charisma toho nepříjemného zástupce vedoucího z britské verze seriálu Office a chlápkem co vypadá a má charisma jako János Bán na steroidech. ()
Výborně napsaný film s realistickými dialogy a bohužel podle mě i myšlením hlavní postavy. Spoustu lidí prostě neví, co chce ()
nerozumiem tomu vysokému hodnoteniu, pre mňa to boli 2 hodiny neskutočnej nudy. a zaradiť tento film do žánru komédia? no vtipné tam nebolo nič ()
6/10 ()
Filmové řemeslo skvěle odvedeno a role dobře zahrané. Celá řada zajímavých postav, inteligentní, vtipné i originální nápady, sondička jak se možná žije norským třicátníkům. Ale celkově mě tohle věčné sebehledání moc nebavilo, i když souhlasím, že se člověk vlastně nějak hledá celý život. ()
Jestli má film věrně vyobrazit život a vnitřní svět mileniálů, tak už chápu proč mě dokonale minul. Ani trochu jsem nepochopil jednání a myšlení postav a už vůbec ne zvolený styl vyprávění, jenom jsem asi hodinu seděl a divil se, na co se to koukám. Komedii bych z popisu úplně vyškrtl, nečekal jsem romatickou stupidní řehtačku, ale komedie je, když se divák zasměje. Skandinávskou filmografii mám hodně rád, hlavně dánskou a alespoň mi došlo, jaká hloupost je takhle zobecňovat, protože od Joachima jsem viděl Oslo a Reprízu a obojí ten samý efekt, takže je to problém s Joachimem, ne "některými skandinávskými režiséry". Další film už si od něj nikdy nepustím. ()
Mezi třemi a čtyřmi. Film plný originálních a geniálně provedených nápadů (zastavený svět, drogový rauš, i třeba obyčejné přeostření kamery při východu slunce). Obrazově i zvukově podmanivé. Uvěřitelně napsané a zahrané postavy, některé dialogy jsou bezmála geniální, protože jsou tak lidské, kapitola "Nevěra" je pak rozkošně hravá a potměšilá, v člověku to prostě nechá dobrý pocit že "ano, tohle se může takhle stát". Bohužel ale zůstane i pocit, že tak jako Julie hledá své místo ve světě, tak i film o ní hledal to, čím vlastně chce být. Což na ploše dvou hodin ve druhé polovině vyvolává častější a častější pohledy k hodinkám, a to navzdory tomu, že řemeslo na plátně šlape celé dvě hodiny, až do úplného - bohužel poněkud rozpačitého - závěru. ()
"Pořád nějaké možná a kdyby. A aby aby. Nikdo neumí říct, co chtěl. Co by chtěl. Co by chtěl." Aby ste si nemysleli, drahí mileniáli, čo neviete čo od rozkoše, že ste výnimoční. Všetko tu už bolo. "Kdyby tady lidi víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát, možná by se i přestali opouštět. Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici." ()
Když o nějakém filmu někdo vám blízký prohlásí, že je to jeho oblíbený, nikdy se na něj nekouká snadno. V hlavě máte spoustu otázek, spoustu myšlenek a objektivita tak jde velmi rychle stranou. A takto jsem to měl s tímto filmem. Ještě těžší než sledování pak je psaní této recenze... Já vlastně nevím, co o tom mám napsat. Ten film je v mnoha ohledech pozoruhodný. Podle mě zejména v tom, že dokáže vyprávět naprosto tuctový příběh jako vystřížený z Ulice, ovšem dokáže jej vyprávět neuvěřitelně poutavě. Dokáže i obyčejné věci proměnit na zápletku psychologického dramatu s naprosto perfektně propracovanými postavami, které ještě podporuje výborné herecké obsazení. Renate Reinsve v hlavní roli hraje naprosto nádherně a bezvýhradně jí cokoliv uvěříte, budete ji litovat, milovat, nenávidět prostě cokoliv a je velmi dobře, že si to v Cannes uvědomili. Co se týče příběhu, i přesto, že je to v mnoha ohledech velmi poutavě natočené a nikdy tomu nespadne řetěz, mám pocit, že kdyby to bylo tak o půl hodinky kratší výrazně by to tomu prospělo. Celé by to dostalo správnou dynamiku a bylo by to o trošku více divácky vděčnější. A vím, že to nyní bude znít jako že si protiřečím, ale nebavila mě zejména ta pasáž s rakovinou, protože jsem měl pocit, že mě má autor za blbce a snaží se mě dojmout tím nejjednoduším způsobem. Na druhou stranu, nejspíš i díky těm zmíněným hereckým výkonům, tento levný trik na mě fungoval... Realistická kinematografie i realistické umění obecně, je poměrně starý žánr. Realismus je proto poměrně nudné sledovat a myslím, že právě pro to je nutné zejémna v kinematografii, která spojuje hned několik okruhů umění, jako je obraz, zvuk apod. hledat nové směry, jak tento upadající žánr pozvednout. Myslím, že podobně uvažoval i autor, když do jinak velmi realisticky nasnímaného filmu zařadil metaforické prvky které pro mě tento film výrazně pozdvihly z průměru do mistrovských výšin. Závěrem bych řekl asi toto: nechápu, jak mě mohla tato zálěžitost v době své premiéry uniknout. V několika směrěch je to určitě pozoruhodné dílo. Myslím ale, že to má i své mouchy, ovšem jistě se vyplatí sledovat i autorovu budoucí tvorbu, protože zde možná pokládá základy nového tvůrčího směru v realistické kinematografii a má nakročeno k tomu stát se legendou. ()
Letos to bylo v Cannes zpestřením, sice to bylo taky přinejmenším melancholické (depresivní), jako většina filmů co jsem viděla, ale zároveň to bylo hrozně svěží. Já nejsem beznadějný romantik a tento film byl přesně o té realitě, když se jím v dnešní době někdo jen pokusí být a jaký to má dopad,, proto mě to tak bavilo. Zároveň tam byla kritika pokrytectví dnešní společnosti a její problematiky jako takové, což se vždy cenní, už aby to prozření došlo i do Ameriky. Zasáhlo mě to asi jako Manželská historie (2019) akorát tady má člověk pocit naděje a nebylo to po většinu doby tak těžké (i když koncem se to vyvážilo). ()
Jak mi ten film vadí. Hrozně nesnáším hlavní postavu, která ač je krásná, inteligentní, naprosto pochopitelná a disponuje bezesporu přehršlí kladných vlastností, reprezentuje přesně to, co na dnešním světě nemám ráda. A reprezentuje to geniálně. Tu lehkou vrtkavost, nechuť a neschopnost něco vědět jistě a pro něco se rozhodnout, dospět, nebo zakotvit v neideálnu. Naopak dvojitá dávka emocí nemůže chybět, ta neuvěřitelná síla žít, cítit, touha poznávat a taky milovat, pokud nás to tedy zrovna nějak neomezuje. Vším jen procházíme, věčně nespokojení, věčně v pohybu, hledajíce tu nejlepší cestu skrz. Skrz co? Netuším přesně jakým způsobem se to povedlo, ale absolutně to sedí. ()
Nudný příběh o 30leté blbce, která neví, co chce. Strašně pomalé tempo až nuda, a chvílemi totální úchylnost až hnus. Bylo mi z toho na blití, hlavně z toho záběru, když si hlavní představitelka vytáhla zkrvavený tampon, a hodila ho po jiném muži a krví si namalovala obličej. Vůbec nechápu, co tento počin měl vlastně znamenat. ()
Skvělí, skvělí, skvělí herci - ani třikrát to říct nestačí k mému vyjádření toho, jak nadšená jsem z jejich výkonů byla! Věřila jsem jim každé slovo, usmívala se takovým tím nablblým úsměvem i brečela, a ano, věřím, že tento příběh by se reálně mohl odehrát a možná se každý den různým lidem po světě i děje. Pohlazení po duši, byť překlopení z komedie v drama v poslední třetině filmu mi moc nesedělo. A ano, nevím, jestli musíte být mileniál, abyste tento snímek ocenili - já jsem. ()
Ok, když jsem pozoroval závěrečné titulky, říkal jsem si, že tomu chybí katarze, na druhou stranu jsem to žral celou projekci, a tak jsem si říkal, že tomu dám 4 hvězdy, jenže pak jsem šel z kina a došlo mi to. Ten konec působí tak prázdně, protože to prázdné být má, a katarze mě nakopla jako osel. hned na to jsem byl vděčný za všechny radosti v životě a štěstí, která mě potkala. Ten film mi fakt mluví do duše, nechcete totiž skončit jako hlavní hrdinka, které není nic dobré. A ono to v závěru ani o tom neni, je to pohled na to, že si všichni občas přijdeme jako nejhorší člověk na světě. Není to pro každého, ale rozhodně forma i obsah mají, co povědět. ()
Opravdovy, nahoru dolu, jako v beznem zivote. ()
Hrozně otravná reklama všude na sociální síti. Když je to tak dokonalé, proč všechny tak otravovat. Z reklamy naprosto nesympatická herečka. ()
skvělý film, opravdu stojí za to vidět velmi dobrý výkon herečky v hlavní roli, filmu se daří poskytnout věrohodný vhled do různých pohledů na život a vztahy a přesto věrně sledovat život jedné postavy (s výjimkou jedné krátké kapitoly). Osobně jsem si ho moc užil :) ()
Súvisiace novinky
37. ceny Goya – výsledky
V sobotu 11. února byly předány výroční španělské filmové ceny Goya. Slavnostní ceremoniál proběhl v Andalusii ve městě Seville, kde se udělování cen uskutečnilo naposledy v roce 2019. Moderátory… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)
Nejlepší letošní filmy podle Baracka Obamy
Jako každý rok, i letos si bývalý americký prezident a zároveň obří filmový fanoušek Barack Obama sedl, aby sestavil své oblíbené kulturní žebříčky. Vedle knížek tak došlo pochopitelně i na filmovou… (viac)
Karlovarský festival startuje se Zátopkem
55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (viac)