Hodiny naděje

Filmů s válečnou thematikou byla již natočena početná řada. Bylo tak tomu i v polské produkci. Přlchází-li dnes, po desíti letech od onoho otřesného údobí, na plátna kin nový film s touto thematikou, je tu již předpoklad, Se časový odstup umožnil tvůrcům větší soustředěnost a hlubší pohled. A v tom splňuje film Jana Rybkowského „Hodiny naděje", datovaného již blížícím se příchodem svobody, plné očekávání uměleckého ztvárněni a silného projevu. Tak se nám jeví dílo jako celek a tak nalézáme sílu i jednotlivých scén. Ve filmu je však množství osob, které kromě hlavních představitelů jsou nositeli děje. Nemůžeme je proto zařadit jako postavy, pomáhající dokreslení, nýbrž je na nich úkol objasnění celé šíře a souvislosti dané situace. I když pro mnohé z těchto postav nebylo možno ve filmu věnovat dostatek místa, který by vyžadoval charakterisační vykreslení, postačily režisérovi často jen letmé záběry, ve kterých dal těmto postavám vyjádřit charakteristické a typické projevy jejich povah, že rázem působí svou přesvědčivostí a životností. Je tomu tak především u postav záporných. Hrdinové děje mají totiž na plné rozehrání dostatek místa a je nutno říci, že i ten je tak účelně rozložen, aby mohl divák přijmout jejich projevy jako logický důsledek jejich bytí, jejich boje. Jestliže je toto vše zásluhou režiséra, ztvárňujícího námět Jerzy Pomianowského, jestliže hovoříme o hereckých výkonech, pak je nutno sem také zařadit kameramana Wladyslawa Forberta, který byl vydatným pomocníkem režisérova záměru. Filmový přehled 34/1955 (08.10.2009)

Poměrně nudný a chaotický válečný film z konce 2.sv.války. Celý film zachránila až závěrečná 20ti minutovka, jinak je to nuda. (24.05.2013)