Cena zlata

Svým druhým autorským snímkem Cena zlata přibližuje Géza Bereményi na základě vzpomínek na svého dědečka události maďarské historie mezi léty 1945-1956, jak se odehrály na budapešťském Telekiho náměstí, místě čilého obchodního ruchu. Film podává barvitý obraz doby prostřednictvím osudů rodiny drobného obchodníka Sándora Monoriho, "kmotra“ trhovecké mafie, který jako jedinou životní jistotu uznává moc zlata. Zlato je pro něho univerzální zbraní, zárukou nezávislosti i prostředkem manipulace s lidmi. Muž ctí pouze kupecká pravidla hry, jež hájí někdy i brutálním způsobem. Zlatou cihlou dokonce přinutí doktora zachránit před téměř jistou smrtí vnuka, k němuž citově velmi přilnul. Monori sice disponuje velkým jměním, ale není lichvářem ani skrblíkem. Spekuluje, ale nekrade; dbá o svoji prestiž na trhu, ale netouží po moci. S utužováním Rákosiho diktatury slábne podnikatelská činnost Monoriho, který na trhu ztrácí půdu pod nohama i vliv v usurpované rodině.
Portrét muže, jemuž se stala víra v absolutní sílu zlata tragicky osudnou, pojímá Bereményi jako působivé podobenství i jako dramaticky gradovanou moralitu. Celkové deprimující vyznění filmu podtrhuje rovněž expresívní kamera Sándora Kardose a strhující herecké výkony, zvláště Károlye Eperjese v titulní roli. Herec za svůj výkon obdržel cenu na XXI. přehlídce maďarského filmu v Budapešti 1989, samotný film tam získal Hlavní cenu a G. Bereményi Cenu za scénář. (Filmový přehled)