Star Wars: Vízie

Když dva dělají totéž, není to totéž. Vůbec nemám nic proti úmyslu svěřit SW do rukou animátorů z Nipponu, jelikož oběma světům z celého srdce fandím, ale není úplně šťastný počin jej rozdat 7 různým studiím s nevyrovnanou pověstí a filosofií. Někteří náhled do světa v předaleké galaxii přijali s vhodným respektem a vznešeným údělem vytvořit důstojnou alegorii, někteří by si z toho dělali jen šprťouchlata, které tato značka nezaslouží, že, Science Saru (a Ti na potvoru mají 2 díly?)? Nevyváženost utěšuje krátká stopáž, sem tam dobré nápady, ale hodně zamrzí sotva minutové souboje, které k Hvězdným válkám patří jak písek k Anakinovi. Potěšily mě díly "The Duel" (surová černobílá kresba skvěle adresuje japonskou komornost), "Lop and Ocho" (ne, furry svět nežeru, ale konekce k rodinným hodnotám a nejlepší souboj série, to beru!), "The Ninth Jedi" (typická Starwarsárna se vším všudy) a hlavně krásně atmosférická "The Village Bride" (výborný audiovizuál doprovázený Penkinovou hudbou, s příjemnou dávkou emocí, lidskostí, Jedi aurou a jejich odměřeným přístupem). Spousta dílů by si zasloužila pokračování, většina ať klidně shoří, pár mě výsostně pobavilo, ale celkově se vším všudy je to průměrná jednohubka na propršené dopoledne. (28.09.2021)

Cítil jsem se jak zklamaná a memlá Amidala, když cápek při kontrole světelného meče odvětil, že to je jen mikrofón a mně úsměv začal antiklimaticky opadávat: "On to ale je světelný meč, že? On to ale je světelný meč, že?!" (28.09.2021)