Tyranovo srdce anebo Boccaccio v Uhrách
A zsarnok szíve, avagy Boccaccio Magyarországon
The Tyrant's Heart
Réžia:
Miklós JancsóKamera:
János KendeHrajú:
Teresa Ann Savoy, László Gálffi, József Madaras, Ninetto Davoli, László Márkus, Géza D. Hegedűs, György Cserhalmi, Miklós Köllő, Gábor Dóra, Mihály Csikós (viac)Obsahy(1)
Bolognský herec Filippo sprevádza svojho mladého maďarského priateľa Gašpara Guthyho a jeho spoločnosť do maďarského šľachtického sídla, v ktorom chcú Gašpara ako posledného žijúceho mužského potomka aristokratického rodu korunovať za kráľa. Cestou sa Filippo neustále sťažuje, že úspešný herec sa stane iba z toho, kto nehovorí pravdu.
Pre Gašpara je domáce prostredie stiesňujúce a cudzie a mnohým udalostiam, ktorých svedkom sa stane, nerozumie. Jeho strýko Karol dočasne pôsobí na pozícii patriacej Gašparovmu otcovi, o smrti ktorého kolujú po dvore podozrivé príbehy. Tajomstvá sprevádzajú aj Gašparovu matku, s ktorou sa nemôže stretnúť, pretože je vraj ťažko chorá. Zlé jazyky však hovoria, že lady sa pravidelne kúpe v krvi získanej z tiel mladých dievčat, ktorá jej pomáha zostať večne mladou a príťažlivou v Karolových očiach. Filippo upozorňuje Gašpara, aby neveril všetkému, čo vidí a počuje. Mladík sa však do pavučiny právd a lží zamotáva čoraz viac a neustále kladie otázky každému vo svojom okolí. Postupne si začína uvedomovať, že sa stal obeťou zákerných intríg a podvodov...
(Incantator)
Recenzie (12)
Uhrančivý Jancsóův film, neustálý přepracovávající sebe samotného. Tříští mizanscénu na síť propojených prostorů, ve které všechno může být vším, pracuje s množstvím plánů, nediegetické postavy jsou vzápětí diegetickými (tanečníci v trikotech), jakákoliv spolehlivá narativní informace se vzápětí může ukázat jako zcela nespolehlivá, postavy brechtovsky zpochybňují sebe samotné jako postavy a stávají se herci, kteří se vzápětí zase stávají jinými postavami... Říci, že v tom filmu se coby literární inspirace setkávají Boccacio, Shakespeare i Stern, by bylo zoufale nedostačující. Mimořádně vzrušující zážitek a film, který mě snad jako úplně první přesvědčil, že může vzniknout dokonalá syntéza divadla i filmu, aniž by jedna ze složek dominovala a druhá byla ochuzena. ()
Následné popírá předcházející, aby bylo opět popřeno; skutečnost je hrou na skutečnost, která je hrou... Je divák součástí reality nebo fikce, nebo vůbec neexistuje... Je někde pevná půda nebo je vše jen horká voda maďarských termálek... Jsou v tomto prostředí slova jako svoboda, pravda, láska, moc, vůbec myslitelné pojmy... Uskutečnil Jancsó dokonale boccacciovskou vizi ukojené lascivity nebo ji definitivně popřel?... Ve filmové literatuře najdeme samozřejmě spoustu aluzí, nikde však komplexně zpracovaný diskurs – jako by čekal právě na Jancsa. ()
Estetika lidského těla je hlavní esencí Jancsóva Boccaccia v Uhrách. Film hrající si na divadlo, nebo naopak? Každopádně ale mistrným způsobem předváděné dlouhé kamerové jízdy zachycující zneklidňující proměny postav, jejich tanečně přesné pohyby prostorem a spousta mystifikace. Herci hrající divadlo pro další postavy, postavy přiznávající svou roli herce a mystifikátora. Hledání pravdy na rozpohybované divadelní točně. Důkaz toho, jak divadelní prostředky dokážou krásně posloužit i pro filmové účely. Nejsilnější zážitek z celého snímku je pro mě bezesporu samotné finále. Přiznání fikce, kompliment divákovi s peřím a záhy zhatěná nabytá svoboda celého hereckého ansámblu. ()
...pro mne první setkání s Jancsóem - mimořádná, fascinující podívaná vypovídající o skepsi při hledání pravdy. Theatrum mundi deset let před Greenawayovým Dítětem z Maconu. Vynikající je nápad s kruhovým prostorem ateliéru, který umožňuje takřka neustálou jízdu kamery: zatímco se před námi odehrává děj, v němž například jedna postava umírá, herec po zmizení ze záběru jednoduše přejde do nové přestavby za kamerou a pokračuje v hraní jiné situace, v jiném kostýmu, v jiné postavě. ()
Poutavé vyprávění vizáží připomínající divadelní adaptace typu Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, příběh o Čachtické paní a do určité míry i Pasoliniho filmy (nejen názvem). Příběh se odvinuje na několika úrovních, z nichž každá následující postupně popírá své předchůdce, hlavní hrdina je pasivní a snadno ovlivnitelný a smrt je vždy jen jevištní akt. ()
Reklama