Matrix

Rád bych si mírně zapolemizoval s názorem, ře Matrix je myšlenkově naprosto originální, a to i přesto, že ho považuji za zdařilý film. Myšlenku nepoznatelnosti reálného světa najdeme už před více než 2000 lety u Platóna v jeho podobenství o jeskyni. Dávno před vynálezem elektronického počítače ve snech autorů nereálné iluzorní světy zprostředkovávala magie a sny a ani zde hrdinové nevěděli, co je skutečné a co ne. S nástupem cyberpunku, který přímo propojoval mozek s počítači, byl už jen krůček k simulovaným realitám. Sám si vzpomínám na jednu starší povídku (bohužel už ne na název a autora), ve které je umělá realita prostředím pro dožití důchodců. Těla jim již dosloužila, ale oni žijí své životy v příjemném prostředí neskutečného světa. A oni o tom nevědí. Závěrečnou pointu prozrazovat nebudu. Rovněž Cronenbergův film Existenz ze stejného roku jako Matrix se zabývá virtuální realitou. V Existenz se jedná o počítačovou hru. V Existenz je IMHO myšlenka falešných realit rozvedena lépe, je zde více cítit uvědomění si principielní nerozpoznatelnosti falešné a skutečné reality než v Matrixu. Zatímco v Existenz je svět hry, metahry, metametahry, MetaMatrix neexistuje. Vzhledem k tomu, kam Matrix směřuje, je to pochopitelné, ale z tohoto hlediska je IMHO Existenz myšlenkově o krůček dál. Nicméně je třeba uznat, že v Matrixu je lépe ukázána možnost, že svět, ve kterém žijeme, není zcela skutečný. Z hlediska logiky důvodu samotné existence falešné reality si IMHO stojí lépe Existenz i výše zmíněná povídka. Virtuální domov důchodců či virtuální hra (ta zvláště) mi připadají veskrze reálné, zatímco zotročení lidí, aby se stali baterkami je z hlediska našeho světa poněkud energeticky nevýhodné. Jediná námitka by mohla být, že ve světě stojů platí jiná fyzika. Důvod je však nasnadě, v domově důchodců těžko stvoříte kulervoucí akci, ve hře zase neohromíte diváka tím, že jde o osud celého lidstva. I přes zmíněné nedostatky nepovažuji Existenz za lepší Matrixu. Důvodem je zábavnější akce, přitažlivější vizuální stránka, prostě forma. Holt mě víc osloví chladná nekompromisní Matrixovská drsňáckost než Cronenbergovy slizce čvachtavé fantazie. Zdrojem nápadů byl Matrixu i japonský anime film Ghost in the Shell. Jedno však Matrixu upřít nemohu, je to první film, který dokázal danou myšlenku předložit tak obrovskému množství lidí. (22.08.2007)

|| Scenár: The Wachowski brothers | Hudba: Don Davis | Produkcia: Joel Silver | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Village Roadshow Pictures, Silver Pictures, Groucho II Film Partnership | Rozpočet: 63 miliónov $ | Tržby: 463,517,383 $ || Červená pilulka, ktorá obsahuje všetké ingrediencie dokonalej filmovej záležitosti. 100% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (09.12.2006)

Jeden z posledních čistokrevných filmových kultů se nakonec ukazuje jako husarský kousek v dějinách queer kinematografie. Jak jinak nazvat osobní coming-outový projekt a emancipační GLBT pamflet zakuklený jako masově atraktivní blockbuster? Od důsledně androgynního castingu a kostýmů (Neo a Trinity de facto vypadají stejně) po samotné vyprávění o zevnějšku coby zakódované iluzi, světě přednastavených hodnot a boji za právo na svou pravou podstatu proti mechanickým a osobnosti zbaveným strážcům statu quo - řadu prvků v "Matrixu" lze vnímat jako metaforu k objevení, přiznání a realizování trans/gay/lesbo/bi identity. Připadá to někomu jako nadinterpretace? Co by k tomu asi řekl Lary, tedy vlastně řekla Lana Wachowski? (17.03.2012)

Vzpomínám si, že při premiéře Matrixu přišel kamarád s očima navrch hlavy a prohlásil, že viděl nejlepší film svého života. Koncem 90. let přinesl Matrix oživení na půdu skomírajícího žánru sci-fi, ani ne tak po obsahové stránce, jako spíš vizuálně, střihem a celkově stylem, který vyhovoval mladé generaci ovlivněné fenoménem počítačů a počítačových her. Vnesl do žánru dynamiku, akci a prvky kyberpunku, který v té době už dávno kraloval v literární oblasti sci-fi. Neoznačil bych Matrix za kyberpunkový film, na to mu schází propracovanost a myšlenková hloubka, kterou nahrazuje efektními střílečkami a zápasy v duchu východních bojových umění, stejně jako bombastickými triky. Souhlasil bych ale s komentářem Radka99, že to je film přelomový a stylotvorný, který hodně ovlivnil žánr, přinesl mu spoustu nových fanoušků a přiměl řadu následovatelů k napodobování. Další dvě pokračování bohužel nepotvrdily tvůrčí ambice, měly odfláklý scénář, mizerné dialogy a poškodily slibně zkonstruovaný alternativní svět. Matrix pro mě znamená film, který mě na první dojem vizuálně ohromil, ale už tehdy mi vadily plytké prvky laciných akčních filmů a jeho obraz s léty vybledl, nicméně čtvrtou slabší hvězdičku mu přece jen nechám. Musím ale říct, že by mi vyhovovalo, kdyby Wachowští šli méně snadnou cestou a natočili film založený na ryze kyberpunkovém a biologicko-technologickém stylu kombinujícím pohled H. R. Gigera a Williama Gibsona. Pár takových scén se sice ve filmu najde, viz Neovo procitnutí v elektrárenské buňce, ale je jich bohužel málo v porovnání s videoherními střílečkami. Celkový dojem: 70 %. (14.07.2011)

co je matrix? sen. skutečný svět vypadá jinak. stroje si nás pěstují. matrix je manipulace! dokuď bude existovat, lidstvo nebude svobodné. první díl má za úkol nás o tom přesvědčit. je na nás valena spousta informací nutných k pochopení příběhu. je třeba dávat pozor, ale to jde tak nějak samo. neskutečně nasnímané souboje, akční scény, kamera, efekty, zvuk, BARVA. můžete se kochat jeho krásou a promyšleností, nebo s ním bojovat. musíte ho pochopit! o tom je matrix. (01.05.2006)