Mauritánec: Denník z Guantánama

Hvězdou filmu a to zcela oprávněně, je Tahar Rahim. Jojo, ten stejnej týpek, co nedávno exceloval v seriálu Had. Tady je teda pro změnu obviněn z terorismu a přípravy 11. září, ale at´chceme nebo ne, v jeho rukou je to postava, které prostě držíme palce. Film má rytmus životopisnýho thrilleru směřujícího k soudnímu procesu, kterej se teda moc nepovedl, ale dozvědět se poštou, že po 14 letech v Guantánamu můžete jít domů, to se vyplatí. (21.04.2021)

V 37 minúte, po takom tom klasicky americkom rozhovore o dosiahnutí spravodlivosti so samotným Bohom po boku, som sa skoro dogrcal. Ako popravde, nie raz som sa počas sledovania tohto filmu ocitol na hrane myšlienok vypnúť ho, lebo toto pôsobí od úvodu tak neskutočne pro-americky, že človeka ako som Ja, doslova napínalo. Chvála “oného”, potom som sa tak nejak ukľudnil, začal som snímok vnímať z dvoch perspektív ktoré ponúka, a tak nejak sa preniesol cez ten prvotný nádych, ktorý ma spočiatku rezal za živa, aby som si následne uvedomil, že to vlastne bolo zámerom tvorcov, vyvolať takéto emócie. Od faktoru, vyobrazenia podmienok života väzňov po umiestnení do Guantánama, som očakával trošku drsnejšie varianty, keďže v minulosti uniklo niekoľko video záznamov, ako sa s týmito osobami zaobchádza, no na druhú stranu, toto je už tak či onak dostatočne snaživé vykresliť vlastnú krajinu a jej ideológiu, ako vníma spravodlivosť, a tak nebudem do onej zložky nijak mimoriadne rýpať. Čo sa samotného procesu týka, je to už taká klasika “Made in USA”, kedy honenie ÉG je ďaleko väčším problémom, ako priznanie si omylu či chyby. Nečudujem sa, že to dopadlo, no každopádne, okuliare a slúchadla dostal parádne. O tom potom .. (08.05.2021)

Jestli po mě film chce lítost a empatie, tak fajn, dostane je, ale až po tom co začne točit taky filmy o tom jak musí židé opuštět Francii, Británii protože už se tam díky nevinným islamistum necíti v bezpečí, taky bych rád, znal životy žen, kteří v západních zemí na sídlíštích, kde je většina dalších nevinných migráčů z islamských světů. No, ale prosím já jsem čekal něco podobnýho, takže to bych do hodnocení nakonec nepromítal, co ale musím a co mě fakt mrzí že jsem těšil na mnohem, mnohem větší stopáž scén Jodie Foster vs, Benedict Cumberbatch, při herecké kvalitě obou zmíněných by to byl divácký super zážitek, to se ale nestalo. Místo toho si film jede svou a opakovaně přehrává stále jednu písničku, takhle filmy nejdou dělat. (21.11.2021)

(6,5/10). Zpočátku se může zdát The Mauritanian jako táhlé a pomalé drama. Navíc se zaměřuje na 11. září - oblast tolikrát zmapovanou, že je obtížné diváka něčím překvapit. Proto byla pro mě první půlka filmu celkem utrpení. Rozhodně nedoporučuju se na to dívat večer. Musel jsem to totiž dokoukat následující dopoledne. Druhá půlka snímku je úplně jiný šálek kávy. Dokázala mě hned zase vtáhnout do děje a vidět dost krutou realitu. Když někdo jedná z nenávisti a schovává se za stát, tak to nikdy nemůže skončit dobře. Mě osobně druhá půlka snímku hodně zasáhla. Ať už se jedná o emotivní svědectví u soudu, mučicí technologie nebo autentické záběry. To bylo hrozně silné a zapůsobilo to na mě. Bohužel první půlka sráží celý film "pouze" do průměru. (09.12.2021)

„Mauritánčan” (Mauritánia je štát v západnej Afrike, pozn. recenzistu), Mohamedou Ould Slahi, bol podozrivým z účasti na sérii koordinovaných "teroristických útokov" z 11.09.2001, kvôli čomu bol dlhé roky zadržiavaný v internačnom tábore v kubánskom zálive Guantánamo, pričom o tom neskoršie napísal prvý a jediný "Denník z Guantánama" , a to i napriek tomu, že proti nemu nevzniesli ani jediné obvinenie ! Ako sa dozvedám, raz údajne tiež prijal hovor zo satelitného telefónu Usámu bin Ládina, vodcu organizácie al-Ká’ida, keď mu mal telefonovať bratanec. Vtedy "Yankeeovia" doslova šaleli, ako zmyslov zbavení, a tak i to mohol byť pre nich ten hlavný dôvod - rozpútať totálnu štvanicu, kedy na potenciálnych útočníkov, používali vskutku naprosto nehumánne metódy brutálne metodických vypočúvaní, čo si v podstate na vlastnej koži vyskúšal i sám Slahi, ktorého skrátka chceli vyšetrovatelia za každú cenu zlomiť, aby sa priznal k niečomu, čo neurobil, a používali na to mimochodom také divoké praktiky, až nad nimi normálne ostáva rozum stáť ! / Režisér "Posledného škótskeho kráľa" , Kevin MacDonald, to samozrejme vo formáte 4:3 i patrične priblížil, a to konkrétne v zaujímavých flashbackoch, aby si jednoducho úplne obyčajný divák dokázal predstaviť, čo ho čaká, akonáhle vstúpi na túto pokrivenú pôdu...?! To sú vôbec tie najviac dynamické sekvencie z celého filmu, ktorý inak nie je ničím, extra interesantným, totižto, väčšinou vychvaľujem, ako býva film kvalitne nakrútený, ale nebyť miestami naozaj strhujúcich "spätných záberov" , tak si myslím, že by percentá išli ešte smerom nadol, že ani obsadenie, na čele s Jodie Foster a Benedictom Cumberbatchom, by tieto rozpačité dojmy určite nezachránili. Niekdajší 'prorok' sa síce v tomto ansámbli príliš nestrácal, ale zase by som nepovedal, že by ma ohúril. Priemerný snímok, ktorý by si v konečnom dôsledku - zaslúžil asi oveľa lepšie spracovanie... ? PS: Nič nové pod slnkom, že v prehnitom americkom justičnom systéme, odsúdia aj takých "delikventov," trebárs Afroameričanov, ktorí tieto skutky nielenže nikdy v živote ani nespáchali, ale 30 rokov strávených vo väzení, im už asi nikto nevráti, však ? Mastné odškodné by mohlo rany na duši celkom dobre zahojiť, ale koľkí sa ho predsa nakoniec dočkajú... ? (25.04.2021)