Maskovaná milenka

Z literární předlohy Vávra - mohl ovlivnit její výběr nebo mu byl dán filmovou společností - maximum. Naznačuje to i Marthův komentář citující dobovou reakci kritiky. Bez ohledu na dílčí slabiny patří MILENKA ve Vávrově tvorbě jednoznačně do nadprůměru a nadprůměrem je i v dobové produkci nejen české, ale i evropské. Poněkud divadelní ráz natáčení viditelně omezuje prostor pro projevení se protagonistů hereckého obsazení. Nejvíce na sebe upozorňují Ladislav Pešek a Jiřina Šejbalová; v nadprůměru se pohybuje - nikoliv náhodou, Vávra (29letý) z ní dostává maximum - i Lída Baarová. Jakkoliv MILENKA zůstává úrovní za DÍVKOU V MODRÉM, zachovává si svůj nezaměnitelný ráz a z poněkud unylého syžetu dostává maximum. Na juvenílii v každém případě je to až překvapivě dobrý zážitek. (31.01.2014)

Na Otakara Vávru dost povrchní film, ale vzhledem k době vzniku to chápu. Lidé tehdy potřebovali spíše rozptýlení než nějaké hluboké filozofické úvahy. Tato romantická komedie je naivní, průměrná a k jejímu sledování mě přiměla jen vzpomínka na Lídu Baarovou. Kdo má filmy pro pamětníky rád a s naivitou počítá, ten nebude sledování litovat. (15.03.2017)

Štěstí že si mladá šlechtična pro svůj ďábelský plán zvolila vojáčka, vybrat si prosťáčka z lidu, tulili by se k sobě už po pětadvaceti minutách a divák by se pak neměl čím bavit (i když…), ano, vskutku, filmaři na to bezděky kápli, jen „zelené mozky“ jsou natolik odstřihnuty od reality, že je možno je ošálit škraboškou! Ale zase nemůžu říct, že jsem v závěru nebyl dojat. Byl. Asi stárnu. 70% (04.12.2016)

Kostýmní sladká romance. Škádlivá, s dobou trýznění, sladkým opojením a všeobecným uspokojením. Výpravná a kameramanská stránka filmu je nadprůměrná. A jsou tam i technické lahůdky, jimiž jsem byl velice příjemně překvapen a nadšen. U sladkého příběhu může někdo zamačkávat slzičky, objevující se samovolně v koutcích. A to je také účel. Baronka Lenka Rossetti (Lída Baarová) je předobrazem emancipované feministky. Poznamenaná životní zkušeností a obdařená finanční a existencionální jistotou, používá muže pouze k dosažení svých vlastních plánů a cílů. Kapitán kavalerie Leon z Costy (zajímavý Gustav Nezval) se snaží odstranit svou osamělost. Je přitahován tajemnem, neznámem a nevědomím. Skutečnost je nahrazena představou, která se stává postupem času tíživější a nesnesitelnější. Z krásného snu se stává noční můra. Jeho snahy o odpor narážejí na jeho citlivou duši romantického snílka. Vynikající postavou je Leonův sluha Ferdinand (skvělý Ladislav Pešek). Kárá, hubuje, povaluje se, a přesto je oddaným zaměstnancem zamilovaného blázna. Z dalších rolí: důvěrnice baronky Lenky Evženie, hraběnka Angely (Jiřina Šejbalová), zamilovaná Lenčina komorná (Božena Šustrová), a plod pragmatického tahu, chtíče a lásky Leonka (Jana Konůpková). Film má výjimečné momenty a plní to, co má: zabaví. (26.11.2014)

První půlka je solidně rozehraná a překvapivě sympatická, navíc s dobrou zápletkou a sem tam příjemným vtipem. Byl jsem až překvapený, že mi něco tak vyloženě romantického sedí a to jsem ani nehleděl na jméno režiséra, od kterého bych automaticky měl očekávat nadprůměr. Bohužel s druhou polovinou se z toho stala hloupá červená knihovna, která nejen že se táhne, ale taky rezignuje na vše, co bylo na první půlce tak dobré. Filmařsky to rozhodně není špatné, ale je škoda, že ze scénáře nevzešlo něco víc (ačkoli záleží, kolik se to řídilo Balzacovou předlohou, kterou neznám). Zatím to nejslabší, co jsem od Vávry viděl. Jo, a Leon je neskutečný idiot a teprve v posledních 20 minutách se obzvlášť ukáže, jak moc velký idiot to je... Slabé 3* (31.10.2023)