Obsahy(1)
Dnešní Pohádka pro pamětníky se odehrává v dalekém Norsku. Král měl sedm synů, šest se vypravilo do světa a nejmladší Popeláček zůstal doma. Když se bratři dlouho nevraceli, poprosil Popeláček otce, aby se mohl vypravit do světa za nimi. Cestou potkal havrana, kterého nakrmil a havran mu slíbil pomoc, až to bude potřebovat. Pak zachránil v jezírku lososa, i ten slíbil Popeláčkovi pomoc v nouzi. Nakonec nakrmil hladového soba a i ten mu dal slib. Popeláček doputoval k obrovi, který věznil jeho bratry a potkal tam krásnou princeznu. Vysvobodit ji i bratry z moci obra mu pomohla sama princezna i zvířátka… (Česká televize)
(viac)Recenzie (5)
Zapomenutá stará černobílá pohádka, která dneska po více jak 50 letech působí už příšerným dojmem. Je to takový starý televizní bizár hodný tak ochotnického divadla. Obra hraje Oldřich Velen, který je stejně vysoký jako princezna Štěpánka Haničincová. Je jen o hodně silnější, ale jinak vypadá spíše jako takový podsaditý chasník nebo loupežník. Nejhorší jsou ovšem na tom ty chudé kulisy. V prázdném pokoji stojí osamocený trůn a vedle něj je postaven svícen. V jiné scéně zase Jan Přeučil v prázdném pokoji má uměle vyrobený potůček, ve kterém si povídá s umělou rybou. [34. hodnocení, 5. komentář, 38%] ()
Ono co chcete uhrát se třemi herci, dvěma stromky, dvěma loutkami a jednou papundeklovou scénou, že? A tak Velen hraje krále, hlas loutkových postaviček i obra, Štěpánka vypravěčku a princeznu, o šesti bratrech a jejich nevěstách se jen mluví, ale nikdy nejsou vidět, stejně tak o prahu, kde má být srdce. Přeučil vždy jen baletně přejde od jedné dekorace ke druhé a buď pronese nějaké moudro, nebo jako že krmí ptáka, jako že vytahuje něco z vody a tak. V rámci dané stopáže je to odvyprávěno hodně nahonem, dnes bychom řekli rychloposuvem. Na rok 1969 je to vážně hodně podceněné finančně, výpravou, vším. ()
Ještě by se dal pominout motiv pohádky, který se samozřejmě tak často opakuje. Mladík pomůže třem zvířátkům a oni mu naoplátku taky pomůžou, až to nejvíc potřebuje. Jenže vše je napěchováno do slabé čtvrt hodinky, tudíž se na všechno strašně spěchá. Kulisy jsou totálně odbyté. Za hrdinou klidně vidíme prázdnou bílou zeď. Totéž platí o jednotlivých zvířatech. Naopak část s obrovým srdcem je zase rozvláčná a po chvíli si už člověk říká: "Tak už to srdce najdi a znič, vždyť to trvá věčnost. Prvoplánovost z toho stříká na všechny strany. ()
Z cyklu Norské pohádky. ()
"Čichám, čichám člověčinu !!" Neskutečná šmíra.. Norské pohádky pro otrlé.. ()
Reklama