Kouř

Vcelku zdařila satira a nekonečně střeštěná komedie stočená až někom ke grotesknosti, plná záměrně přehrávajících herců a totálně psychoušských písní. Při tom všem šílenství kolem má ovšem kouř docela fajnový děj. Opomenout nelze ani značnou originalitu a tunu luxusních hlášek. Velmi příjemné překvapení, ale že bych stříkal blahem na všechny světové strany, to se zase říci nedá. [75 %] (31.10.2020)

Jeden z asi pěti českých fimů, který nadčasově reflektoval svou dobu v rámci zcela nekompromisní umělecké licence. (06.11.2011)

Divadlo Sklep Forever!!! - tohle je především film pro velké fanoušky tohoto divadelního spolku. Svérázný humor tohohle dílka ostatní jen těžko stráví. (18.05.2002)

Tohle je film, který má/měl obrovský potenciál stát se kultovním a kdoví proč se jím nestal (i když mě překvapuje, kolik lidí ho tu vidělo - čekala jsem něco hodně pod tisíc). Zajímavý pohled na život, zábavu a práci za komunismu, jeden z mála, který mi přišel přes svou absurditu značně opravdový (ač herci přehrávají, ač je to přemrštěné až hrůza, přijde mi to mnohem lepší než třeba vychvalované "Pupendo" nebo "A bude hůř") a především velmi zajímavě a na naše poměry i originálně vizuálně pojatý. No a pak samozřejme přijde Arnošt se svou diskotékou a začnou se psát dějiny. (01.02.2010)

Má to cenu, dát Vorlovu legendárnímu "muzikálu totalitního věku" šanci. A věřte, že samotný Kouř má taky cenu. A to říkám jako někdo, kdo z Vorlovy tvorby neviděl nic krom Pražské 5, a to z důvodu silného pocitu nesouznění s panem režisérem na základě pouhých ukázek (a různých útržků rozhovorů zejména s představiteli hlavních rolí) z jeho počinů jak kolem mě v čase svých premiér procházely. Tahle groteskní a místy naprosto dadaistická záležitost má v sobě hromadu zcela kultovních scén (Arnoštek z nich samozřejmě ční nejvýš), a funguje jako zcela svébytné umělecké dílo. A to u mě vizuálním konceptem, texty, atmosférou, castingem a hereckými výkony boduje až někde na úrovni 80%. (06.10.2018)

Vzhledem k četnosti výskytu na obrazovkách televize tak trochu pozapomenutá normalizační satira, která na to jde chytře skrz cestu ujeté grotesky, ve které jsou všechny šrouby dotaženy na maximum s takovou razancí, až z toho mrazí. Možná až moc. Plné hodnocení po dalším zhlédnutí, čemuž se vzhledem k porci smrtících hlášek až tolik bránit nebudu. (18.02.2010)

Divadlo Sklep miluju, nicméně tohle považuju za jeden z jejich slabších kousků (kterých je ale minimum). Na můj vkus snad až příliš pošmourná atmosféra (což ovšem koresponduje s názvem filmu), hudební složka filmu není nijak zvlášť úžasná a herci jsou přesvědčiví jen do určité míry. Nejvýraznější postavičkou je tak skutečně Arnošt. (30.08.2002)

Dlouhý léta jsem znal akorát tak Dýdžeje Arnoštka se svou diskotékou. Tedy do doby, než jsem si Kouř pustil v televizi. A jaký byl výsledek? Celý film je skoro stejně tak dobrý jako samotná scéna s Arnoštkem. Ta je totiž asi nejlepší scénou z českého filmu, co vůbec kdy kdo natočil. (11.09.2021)

Někde jsem četl, že nemáme film, který by bilancoval s normalizací. A co Kouř? Tenhle jedinečný "muzikál", který ve zhuštěném prostředí jednoho industriálního komplexu nabízí refexi snad všech podstatných složek totality! Škoda, že tenhle Vorlův film tolik zapadl, protože mezi záplavou dementních kapitalistických satir to byl po všech stránkách dotažený projekt, který bez obtíží zpracoval normalizační morálku i estetiku a do filmového života účinně převedl poetiku divadla Sklep. Zároveň Vorel s pronikavostí tak typickou pro mistry sarkasmu rozkryl v nadšeném sametově-revolučním kódu tehdy takřka opomíjené tóny falešného divadla a v průběhu natáčení je inkorporoval do scénáře. Nelze přehlédnout jasnozřivost filmového finále, ve kterém se staré mísí podle podivně harmonického scénáře s novým a svině si náhle nasazují škrabošky s lidskou tváří. Obrozený vzduch továrny tak pořád nese silný zápach totalitního kouře. Nepříjemně prozíravé vidění budoucnosti. Promiňte, ale vedle Kouře působí (prý) poselství Pupenda jako laciné pásmo humoru pro celou rodinu. Film, na který by se nemělo zapomínat. Film, který by se měl PŘIPOMÍNAT! (27.01.2004)

„Ahoj, ahoj, ahoj, tak jsme zase tady spolu jako každou středu, jako každý pátek. Je tady váš Arnošt se svou diskotékou. Ano ano ano a už je to tady, už to jede, už se to roztáčí. Je to fajn? Je to fajn. Je to fajn.“ Sklepáky mám ráda, ale nebýt v Kouři Arnoštek a jeho diskotéka, tak nevím, nevím..„Ale, ale, co to nevidí oko mé modravé. Ahoj kočko. Tak to dneska rozjedeme, tak to rozbalíme. “ A přestože by mě nikdy nenapadlo, že to přiznám, tak Šimone Cabane za Arnošta, vše ostatní odpuštěno :- ). S tebou to tady vážně jede „ Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový ..“ (03.08.2006)

Kdosi někde označoval Kouř jako rytmikál, myslím, že tenhle terminus technikus je přesný. Poetika Pražské pětky (POZOR, nezaměňovat pouze za Divadlo Sklep, jak to tu dělá většina uživatelů a uživatelek čsfd, Sklep byl pouze jedním z členů tohoto volného generačního uskupení a na Kouři se podílel spíše méně než více...) je tu vystižena skloubením recitačního umění (Recitační skupiny Vpřed), charakteristickým pro onu dobu, experimentálním výrazovým tancem (Baletní jednotka Křeč) a příznakových přehnaně patetických výrazových prostředků v dramatické tvorbě (Divadlo Sklep, Divadlo Vrata). V Kouři ovšem rytmický přednes hraničící s muzikálovými čísly dotáhli do skutečné dokonalosti a tenhle osobitý experiment až podivuhodně funguje. Nelze zapomínat, že základním prostředkem poetiky Pražské pětky byla hyperbola a v jejím rastru je vystavěn i Kouř. Když ji pak akceptujeme jako nutnou reakci na ,,umělecký" standard oné doby, můžeme lehce v Kouři spatřit skoro věrný rozměr zakonzervované reality 80. let. Chápejme metaforu továrny jako socialistického Československa, kde odstavili schopného Vaška do kotelny, jelikož vypracoval skvělý plán, jak danou polototalitní situaci změnit, a on nakonec z té kotelny v čele mírně masového hnutí vyjde a rázně dojde až na nejvyšší ředitelský post. Chápejme realitu továrny jako normalizační šeď 70. a 80. let, ve které se dalo buď schůzovat, chodit se ,,kulturně" vyžít na disko k Arnoštkovi, nebo hodně pít...a samozřejmě taky hodně a furt kouřit... Myslím, že Kouř je nedoceněným a polozapomenutým filmem reflektujícím skutečný stav věcí života v reálném socialismu. Takhle to tady tenkrát vypadalo. Bez nadsázky... Podobné filmy: Pražská pětka (05.01.2009)

Důkaz že český film se dá dělat originálně a jde to i nějak výtvarně provést. Pravda je, že Sklepáci jsou úchylové, ale jejich humor je mi fakt blízký a Arnoštek je prostě boží! (19.01.2007)

Pro mě jeden z nejlepších českých filmů. Nesmírně osobitý, se skvělým humorem a chytlavými písničkami (navzdory všeobecnému pobláznění božím Arnoštkem a jeho "Je to fajn" se mi pod kůži nejvíc dostalo "Hele kotě"). Ovšem je zarážející, jak moc je Arnoštkova písnička výstižná... "Máme se dneska fajn, je nám hej, přijel k nám pan diskžokej"... Lidem stačilo málo... (13.12.2007)

♥ Čtvrtňovo okurka ♥ (28.12.2009)

Přiznávám se, nepobral jsem ani náhodou. Nemám rád satiru, při které se mohutně přehrává a řve. Tady se k tomu přidávají rádoby vtipné jednoduché texty písní a chvilkové pokusy o depresi a pošmournou atmosféru. Nechápu zdejší hodnocení, víc než kdy jindy. (18.03.2006)

Jen jen málo českých filmů, o kterých bychom mohli říci, že jsou kultovní. Kouř takový jistě je. Spousta kultovních hlášek, kultovních postaviček a naprosto nejkultovnější Arnoštek, kterej je prostě faaaajn .... (12.08.2009)

Fajný, fajnový... ba přímo geniální film. Zcela souhlasím s Marigoldem: není příliš mnoho filmů, které se tak perfektně zhostily "reflexe snad všech podstatných složek totality". A že snad Sklepáci příliš tlačili na pilu? Nemyslím si; stačí se jen podívat na některé propagační/propagandistické materiály z tehdejší doby. Sklepáci prostě né vždy přejímají chování ze skutečného života; mnohdy čerpají spíše z toho, co nám bylo tolik prezentováno. Mrazivá a temná (nelynčujte mně: ale přímo Lynchovská) atmosféra + atmosféra plná strachu + pocit, že můžu dělat cokoliv (chlastat, chodit na Arnoštkovy diskošky), hlavně prostě jen neprudit + vypořádávání se s chybami minulosti + apatie = to vše je pro mně lepší výpověď o předrevoluční době, než kopa jiných. Shrnuto a podtrženo: Nemůžu jinak... geniální film si zaslouží nejvyšší hodnocení. (11.03.2005)

Na zadek jsem se z toho neposadil (beztak už jsem seděl). Nejdřív mi to přišlo zajímavé, ale postupně to na mě začalo působit poněkud monotónně. Je to v podstatě jeden trefný vtip opakovaný hodinu a půl pořád a pořád dokola. A když se ke konci nasazuje vážná tvář, vůbec to podle mě nefunguje. I když uznávám, že Arnoštek je prostě boží. 3 a 1/2 (21.04.2014)

Děsně se mi líbil Jan Slovák, skvělej konec. Určitě to má něco do sebe, jenomže já jaksi nemůžu přijít na to, co to je. Kdo to najde, zkuste mi to osvětlit! (12.07.2009)

Rádoby >filmové umění< se zbytky >sklepácké poetiky< na paměť osumdesátých let. Škoda, že T.V. nepochopil, že film není divadlo. No ale když už je tím rejžizérem, že... Zlaté střední tři hvězdičky jen z nostalgie... Jak říká :KevSpa:: "tohle je především film pro velké fanoušky tohoto divadelního spolku". Bohužel... (22.02.2006)