Kamenný most

Drama, drama, pře-drama-tizováno. Ale jinak na Jaroslava Duška docela dobrý scénář. V roce 1967 (?) jsem v Mladém světě viděl fotku, na které na Karlově mostě hraje Hutka s Kalandrou. Od té doby je mi (a též oni) sympatický, a když jsem v Praze (stále méně), tak se po něm rád projdu. A také jsem si vzpomněl na Kamenného hosta (Tirso de Molina) z Kamenného mosta - samozřejmě Tomáš Hanák není ani v nejmenším Don Juan. Ale tak to má být, film by měl pohled rozšiřovat a ne ho zúžovat. Zde byl však široký možná příliš, a snad proto se Duch nezjevil: "My žijeme v Praze to je tam kde se jednou zjeví Duch sám" (jak dost nejapně říká Egon Bondy v docela pěkné písni Hlavsy a Vozaryho). (09.07.2019)

(Režisérský střih) Pekelná alko-ezo nuda. Nesympatický hlavní hrdina - umělec (klasicky nesnesitelný Tomáš Hanák) parazituje se svým fotrem na matce a chudák manželka se z toho musí vychrápávat s bohatým producentem. Vlastně to dokonale zachycuje příšernost devadesátek - úspěšní lidé se věnují vydělávání prachů a večírkům, neúspěšní lidé chlastají, tvrdí, že jejich deprese je svoboda umělcova a obyčejní lidi typu hrdinova matka to odskáčou, protože musí makat o přežití a přiživovat losery. Film kvalitně likviduje zbytečný vnitřní monolog hlavní postavy a rozdělení na mini kapitoly, nepomáhá ani zajímavá hudba, satira na Chytilovou nebo cameo Havla. Jedinou radost jsem pocítil při scénce, kde policajt Dušek seřve Hanáka s jeho milenkou, že jen chlastají, prcají a vraždí jeden druhého, ztříská Hanáka a pustí na couru vlčáka. (29.09.2020)

Marnost nad marnost. Tak neodbytně kvílí bezútěšný pražský umělec. Rozerván, rozčarován. Rozevlátý chodec bez cíle, tápavým krokem našlapuje vlastním životem. Seslanými múzami nezachycen. Přijal roli zdejší bohémy. Rozložené srdce duší i dušiček na místě, které stejně tak jako ráno i večer, oslňuje mystickou vyhlídkou, láká kejklířskou přehlídkou. Zbourat tíži zemské gravitace, stíhat lehkost bytí. Se zavázanýma očima magicky se toulat samospádem myšlenek. (12.02.2016)

Kterak se režisér utopil ve vlastní šťávě. Film je o to smutnější, že Vorel je mnohem obludnější a patetičtější právě v tom, co Pražskou pětkou a dalšími počiny tolik kritizoval. Kdyby z toho filmu udělal komedii a opřel se o svoji nejsilnější zbraň, groteskní nadsázku, oslovil by diváky mnohem víc. (26.09.2002)

Film je úžasné natočen. S Kouřem absolutně nejlepší Vorlův film... Poctiví depresivní snímek ze života člověka - uměleckého tvůrce užírajícího se sebou i okolím, což je přesně věc, na kterou lidé nejčastěji dojíždějí... Možná pár věcí bylo příliš osobních, ale těžko říci do jaké míry byly myšleny vážně. Nicméně koukalo se mi na to dobře a i hudba se tomu potetovanýmu šílenci velmi povedla :)) ....... 90%....... Ps.: Pro všehcny zarputilý kritiky DVD verze: Je udělaná velice dobře a komentář tomu dodává zase trochu jiný rozměr. Obě verze mají své pro a proti..., pokud vám to vadí, sežeňte si někde starou verzi a nebrečte!!! (20.06.2009)