The Intended jsem si pustila v rámci sjíždění Fieldovy filmografie a musím říci, že je to dost zvláštní film, velmi tísnivý, takřka depresivní, plný zvrácených a nezdravých vztahů, pochopitelně kromě vztahu obou hlavních hrdinů, kteří jsou ještě možná s některými domorodci jedinými normálními osobami v osadě. Následující komentář bude SPOILER, v němž převyprávím kromě úplného závěru obsah filmu, který konec konců chybí i ve zdejším popisu, a z něhož si ti z Vás, kteří nehodlají či se obávají film shlédnout, mohou udělat obrázek. Děj začíná příjezdem mladého zeměměřiče Hamishe a jeho o poznání starší, již kdysi vdané, snoubenky Sáry do obchodní stanice ztracené kdesi uprostřed deštného pralesa v Malajsii. Hlavní pár se velmi miluje, byť hrdinka nedokáže zapomenout na předchozího partnera, a oba doufají, že za pár měsíců v džungli si vydělají dost peněz na společné živobytí. Netuší ovšem, že se dostali do pasti. Stanice je vedena bezohlednou vdovou Mrs. Jones, tvrdou podnikatelkou a již od pohledu nebezpečnou ženou, zbytek osazenstva tvoří její duševně vyšinutý a jí ovládaný syn William, který trpí pocitem nedostatku lásky a je od počátku přitahován k Sáře, dále je tu její hrubiánský synovec v podání nám dobře známého inspektora Jappa z Poirota, vyčerpaný starý kněz, stará slabá chůva Irina bezmězně milující Williama jako poslední přeživší dítě a sloužící mu k ruce dokonce i v jeho sexuálních potřebách, mladý místní tlumočník a příslušníci domorodého kmene, na jejichž ochotě ke spolupráci v obchodu se slonovinou závisí ekonomická situace a de facto samotná existence stanice. Opustit osadu přitom není možné, neboť jediná cesta je po řece, jejíž koryto se znovu naplní až za pár měsíců v období dešťů. Poté, co Mrs. Jones zamítne Williamovi vytouženou cestu do civilizace a zároveň se chystá stanici odkázat svému synovci místo svému synovi, probudí se v dosud ušlapovaném Williamovi nenávist a skrytá agrese a svou matku zavraždí, respektive umučí, protože ve snaze hodit její smrt na domorodce ji nechá svázanou v lese zabít mravenci. Kněz, který pozná pravdu, následně spálí všechny peníze, celé Williamovo dědictví, takže mladý pár, aniž by to tušil, již nemá naději na jakýkoli výdělek. Krizi završí ukončení spolupráce ze strany domorodců. William jako nový šéf stanice přesto donutí mladého muže dokončit průzkumné práce v pralese, což jej téměř stojí život. Irina mezitím prozradí Sáře, že William nemá již žádné peníze, zároveň ukradne Sáře zálohu, kterou snoubenci dostali, a slíbí jí veškeré své úspory výměnou za to, že potěší Williama, který dle jejích slov ještě nikdy nebyl se ženou. Sára nejprve odmítne, ale posléze nabídku přijme výměnou za záchranu Hamishova života. KONEC SPOILERU. Jak jsem již řekla, snímek je dosti ponurý, zároveň poněkud dlouhý bez výraznějšího spádu (až jsem si říkala, zda není natočen podle nějaké knihy), jakkoli pomalé vyprávění svým způsobem pomáhá vyvolat v divákovi pocit onoho nekonečného mnohaměsíčního čekání na odchod. Přes svou délku zároveň tak nějak nedovolí divákovi neshlédnout jej až do konce. Atmosféra je dobrá, divák se celou dobu obává nadcházejícího zločinu a přitom ví, že přijde, má strach o hlavní hrdiny, vlhko a dusno, špína i hmyz, vše je hmatatelné. Herecké výkony všech zúčastněných jsou vynikající a naprosto uvěřitelné, z hereckého hlediska šlo zejména pro hlavní herečku (a zároveň spoluautorku scénáře) vystavenou mezním situacím, ale konečně i pro ostatní aktéry, jistě o zajímavou příležitost. Zejména osobnosti Mrs. Jones a Williama vyvolávají strach a odpor, ač nejde o horor, v jeho případě pak i jistý soucit. Uvítala bych jednoznačnější (třeba i jen díky drobnému detailu jako pohled, dotek či úsměv) konec, který se mi zdál po tom všem poněkud useklý. Možná, že i název filmu v sobě jistou nejednoznačnost skrývá, intended odkazuje na snoubenku, nevěstu, kteréžto slovo zde i opakovaně zazní, zároveň jde o něco úmyslného, záměrného, a o úmyslech a záměrech je vlastně celý tento film. Co jsem v něm postrádala, byla podrobnější informace o předchozím životě mileneckého páru, snad i u některých dalších postav by nebyl na škodu. Za sebe hodnotím The Intended spíše jako průměr, žádná strhující záležitost, která by člověka nadchla, ačkoli jde o snímek, na který asi nezapomenu. Zároveň jde ovšem o počin, který netoužím nijak zvlášť vidět znovu.
()
(menej)(viac)
The Intended jsem si pustila v rámci sjíždění Fieldovy filmografie a musím říci, že je to dost zvláštní film, velmi tísnivý, takřka depresivní, plný zvrácených a nezdravých vztahů, pochopitelně kromě vztahu obou hlavních hrdinů, kteří jsou ještě možná s některými domorodci jedinými normálními osobami v osadě. Následující komentář bude SPOILER, v němž převyprávím kromě úplného závěru obsah filmu, který konec konců chybí i ve zdejším popisu, a z něhož si ti z Vás, kteří nehodlají či se obávají film shlédnout, mohou udělat obrázek. Děj začíná příjezdem mladého zeměměřiče Hamishe a jeho o poznání starší, již kdysi vdané, snoubenky Sáry do obchodní stanice ztracené kdesi uprostřed deštného pralesa v Malajsii. Hlavní pár se velmi miluje, byť hrdinka nedokáže zapomenout na předchozího partnera, a oba doufají, že za pár měsíců v džungli si vydělají dost peněz na společné živobytí. Netuší ovšem, že se dostali do pasti. Stanice je vedena bezohlednou vdovou Mrs. Jones, tvrdou podnikatelkou a již od pohledu nebezpečnou ženou, zbytek osazenstva tvoří její duševně vyšinutý a jí ovládaný syn William, který trpí pocitem nedostatku lásky a je od počátku přitahován k Sáře, dále je tu její hrubiánský synovec v podání nám dobře známého inspektora Jappa z Poirota, vyčerpaný starý kněz, stará slabá chůva Irina bezmězně milující Williama jako poslední přeživší dítě a sloužící mu k ruce dokonce i v jeho sexuálních potřebách, mladý místní tlumočník a příslušníci domorodého kmene, na jejichž ochotě ke spolupráci v obchodu se slonovinou závisí ekonomická situace a de facto samotná existence stanice. Opustit osadu přitom není možné, neboť jediná cesta je po řece, jejíž koryto se znovu naplní až za pár měsíců v období dešťů. Poté, co Mrs. Jones zamítne Williamovi vytouženou cestu do civilizace a zároveň se chystá stanici odkázat svému synovci místo svému synovi, probudí se v dosud ušlapovaném Williamovi nenávist a skrytá agrese a svou matku zavraždí, respektive umučí, protože ve snaze hodit její smrt na domorodce ji nechá svázanou v lese zabít mravenci. Kněz, který pozná pravdu, následně spálí všechny peníze, celé Williamovo dědictví, takže mladý pár, aniž by to tušil, již nemá naději na jakýkoli výdělek. Krizi završí ukončení spolupráce ze strany domorodců. William jako nový šéf stanice přesto donutí mladého muže dokončit průzkumné práce v pralese, což jej téměř stojí život. Irina mezitím prozradí Sáře, že William nemá již žádné peníze, zároveň ukradne Sáře zálohu, kterou snoubenci dostali, a slíbí jí veškeré své úspory výměnou za to, že potěší Williama, který dle jejích slov ještě nikdy nebyl se ženou. Sára nejprve odmítne, ale posléze nabídku přijme výměnou za záchranu Hamishova života. KONEC SPOILERU. Jak jsem již řekla, snímek je dosti ponurý, zároveň poněkud dlouhý bez výraznějšího spádu (až jsem si říkala, zda není natočen podle nějaké knihy), jakkoli pomalé vyprávění svým způsobem pomáhá vyvolat v divákovi pocit onoho nekonečného mnohaměsíčního čekání na odchod. Přes svou délku zároveň tak nějak nedovolí divákovi neshlédnout jej až do konce. Atmosféra je dobrá, divák se celou dobu obává nadcházejícího zločinu a přitom ví, že přijde, má strach o hlavní hrdiny, vlhko a dusno, špína i hmyz, vše je hmatatelné. Herecké výkony všech zúčastněných jsou vynikající a naprosto uvěřitelné, z hereckého hlediska šlo zejména pro hlavní herečku (a zároveň spoluautorku scénáře) vystavenou mezním situacím, ale konečně i pro ostatní aktéry, jistě o zajímavou příležitost. Zejména osobnosti Mrs. Jones a Williama vyvolávají strach a odpor, ač nejde o horor, v jeho případě pak i jistý soucit. Uvítala bych jednoznačnější (třeba i jen díky drobnému detailu jako pohled, dotek či úsměv) konec, který se mi zdál po tom všem poněkud useklý. Možná, že i název filmu v sobě jistou nejednoznačnost skrývá, intended odkazuje na snoubenku, nevěstu, kteréžto slovo zde i opakovaně zazní, zároveň jde o něco úmyslného, záměrného, a o úmyslech a záměrech je vlastně celý tento film. Co jsem v něm postrádala, byla podrobnější informace o předchozím životě mileneckého páru, snad i u některých dalších postav by nebyl na škodu. Za sebe hodnotím The Intended spíše jako průměr, žádná strhující záležitost, která by člověka nadchla, ačkoli jde o snímek, na který asi nezapomenu. Zároveň jde ovšem o počin, který netoužím nijak zvlášť vidět znovu. () (menej) (viac)