Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti. CIZINEC se poněkud vymyká Viscontiho tvorbě, která alespoň v šedesátých letech směřovala k výpravným epickým dílům jako GEPARD nebo SMRT V BENÁTKÁCH. Adaptace Camusova románu naopak nabídla civilní vhled do života muže, jenž typické vlastnosti „správného“ mužského hrdiny postrádá. Meursault je nevyrovnaný, neurotický, izolovaný od okolí a často se jen pasivně zmítá v přicházejících událostech. Za jeho činy lze domýšlet řadu motivací. Co bylo nakonec skutečnou pohnutkou ke spáchání vraždy? Do titulních rolí obsadil Visconti tehdejší hvězdy evropského filmu Marcella Mastroianniho (nahradil původně zamýšleného Alaina Delona) a Annu Karinu. (ČSFD)

(viac)

Recenzie (52)

Jordan 

všetky recenzie používateľa

1. Marcello Mastroianni; 2. Výprava a kamera - kostýmy, vyprahnutá piesočná pláž pozvoľna prechádza do nekonečného mora, neďaleko ostré a nehostinné skaly a na rozhraní mora a piesku, pod spaľujúcim slnkom, plážový dom + súdny proces - skazené divadlo manipulácie, deklamácie moci, kafkovský proces; 3. dokonale verná adaptácia dokonalej existenciálnej novely; ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Netknutý čítaním Camusovej predlohy hodnotím len jej filmovú adaptáciu. Slnkom vyprahnutá krajina, v nej muž, apaticky reflektujúci udalosti a ľudí navôkol. Malátny postoj možno plynie z celkovej únavy spôsobenej žeravým kotúčom na oblohe, ktorého oslepenie, ako neskôr vysvetľuje, bolo popudom k zločinu. Súd ale hodnotí a skúma najmä hrdinovo chabé vtiahnutie sa k veciam i vzťahom a spoločensky nevhodný postoj k inštitúcii rodiny a cirkvi. Tieto z hľadiska súdu priťažujúce faktory vedú k fatálnemu rozsudku. Použité filmové postupy pôsobia trochu zastarane (približovačky), fyzické strety nezvládnuto, lokácie (možno zámerne) stroho. Obrazová opulentnosť Viscontiho vrcholných diel sa nekoná. Striedme dávkovanie zaujímavých výjavov a zameranie na Mastroinaniho postavu či výrazy tváre trochu otravovali, no atmosféru osamotenia a kafkovského odcudzenia sa zachovať podarilo. 60%. ()

LiVentura 

všetky recenzie používateľa

Velice slušné drámko a na motivy slavného díla světové literatury....musím pochválit......no prostě Visconti a Mastroianni, když ne Fellini, tak oni...:-) O muži, který jakoby byl cizincem ve žhavé italské společnosti, jakoby jej nechapali a oni skutečně nechápou.! ()

paascha 

všetky recenzie používateľa

Zfilmovat Camuse je jako zfilmovat Kafku, tzn. nemožné. Existenciální drama se převážně odehrává uvnitř, tudíž jediné správné pojetí je pantomima, která je zase příliš komediální na tak vážné věci. Film je jinak dobrý, má spád a napětí, ale Cizinec je to úplně jiný:-)) ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Camusa som nečítal, Viscontiho nepoznám, herecké majstrovstvo Marcella Mastroianniho a krásu Anny Kariny ticho obdivujem. Film podľa mňa dokázal vystihnúť zamýšľanú neambicióznosť a stagnáciu Meursaultovho života, vplietajúceho sa do absurdného kafkovského systému, veľmi verne. Malátna bezdejovosť dokonale odráža pusté vnútro jeho telesnej schránky. Spaľujúce žeravé slnko, odumierajúca zem, absentujúci cit a ničota všade navôkol. Visconti pracuje s priestorom ako plátnom na maľovanie obrazov vnútornej krajiny. Mastroianni je naopak jeho mramorovou sochou, do ktorej tesá bezvýraznú kamennú tvár. Meursault dýcha, Meursault je, Meursault chodí, Meursault pracuje, Meursault hovorí, Meursault flirtuje, Meursault spí, Meursault pochováva, Meursault vraždí. Prečo? To nevie nikto. Možno za to môže slnko. Možno je to prirodzenosť, ukrytá hlboko v ňom, a práve preto nič nepociťuje. Antonioniovská vyprázdnenosť postmoderného veku (možno milovať bez lásky?) tu dostihuje hlavného hrdinu obklopeného spoločnosťou, ktorá v konkrétnych situáciách vyžaduje konkrétne emócie. Skrýva sa však pravda v neúprosnej dikcii civilizácie, prekrúcajúcej pohodlným využívaním nesúvisiacich faktov obraz (ne)hrdinu? Odpoveď musíme nájsť sami. Šlo to však ešte pôsobivejšie, výtvarne a scénicky premyslenejšie, režijne o niečo koncentrovanejšie (na pár miestach som mal pocit, že Viscontimu dochádza dych, ale napokon sa vždy vzopäl a dotiahol to). 80% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Viscontiho mám hodně rád, a Mastroianniho ještě víc, ale zde mi to bohužel nesedlo. Nemyslím si úplně, že je to nejvhodnější látka pro zfilmování. Ten film mě vůbec nebavil, musel jsem se do něj docela nutit, a jeho délka mi kvůli tomu subjektivně přišla nekonečná. V některých detailech je to zajímavé, ale jako k celku jsem si k tomu cestu nenašel, a Arthur Meursault pro mě zůstal stejnou záhadou, jakou představoval i pro své okolí, ta jeho apatie mi jednoduše přišla hrozná, nešlo se - a hlavně jsem pak už ani nechtěl - v něm vyznat, a už pár dní poté, co jsem to viděl, rychle zapomínám, o co tam vlastně šlo, takže pustit si tenhle film se v mém případě rovnalo spíše ztrátě času, bohužel. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Nechci srovnávat nesrovnatelné, tedy literární předlohu a film. Mohu pouze konstatovat, že film ani náhodou nedokázal zapracovat s emocemi jako kniha. Cizinec má velmi pomalý start, pokud ho budete vnímat jako krimidrama, jedná se o celkem průměrný film. Pouze závěr, kdy se hlavní hrdina blíží ke svému nevyhnutelnému konci, má obrovské napětí. Dvě třetiny filmu se Mastroianni jen tak fláká po plátně a nevzbuzuje ve mě prakticky žádné pocity. Tuto část mohu akceptovat pouze jako koukání na pěkného chlapa. A to je trochu málo. ()

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Hodne presná adaptácia, spolu so Snovou novelou jedna z najpresnejších, vrátane celých dialógov a bezchybne obsadených postáv. Akurát Mastroianni sa mi na toho úradníka moc nehodil, ale kto ja som, aby som kritizoval obsadenie Mastroianniho, že?! A má to atmosféru, ako všetky staré talianske filmy. Iba ten záver bol na papieri údernejší. Každopádne, ja mám od Camusa radšej Pád. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Oficiálne odo dneška môj najobľúbenejší Visconti. Absolútne netradičný, množstvo času totiž strávime v súdnej sieni. Film režisér rozelil na dve zhruba rovnako dlhé časti, atmosférou značne odlišné. Na Cudzincovi je myslím najzaujímavejšie vciťovanie sa do charakteru a myslenia hlavnej postavy, premýšľanie nad jeho argumentami a odpoveďami na otázky, ktoré by mali mať zdanlivo jednoduché odpovede. Nedoporučujem si čítať obsadenie, v druhej polovici sa nám predstavia dvaja slávni francúzski herci v menších, ale veľmi dôležitých úlohách. Ak Visconti nebol s filmom úplne spokojný, je to pre mňa takým malým dôkazom, že možno sú niekedy určité zásahy do tvorivej slobody režiséra- autora k prospechu veci. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Pro mě je tento film pouze neuspokojivým ztvárněním naprosto geniální knihy. Po přečtení knihy se ve mne držely pocity z ní ještě hodně dlouho. Po zhlédnutí filmu se ani náznak oněch pocitů nedostavil. Film vás nechá, nebo alespoň mě nechal, stejně chladným jako je samotný hrdina pan Mersault. Kniha má v tomto případě opravdu vysoký level a vzhledem k jejímu charakteru si ani nedovedu představit film, který by ji alespoň z části mohl konkurovat. Tohle jediné lze vzít jako polechčující okolnost. Herecky mi to přišlo maximálně průměrné. Technicky zastaralé. Hudebně odpudivé. * * dávám alespoň za striktní držení se děje, bohužel okleštěného o veškeré pocity vyvolané knihou. P.S. Film jsem scháněl dlouho, nakonec se mi dostalo verze nevalné kvality s německým dabingem a českými titulky. Možná i tohle mohlo sehrát na mém hodnocení zápornou roli. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Camusovu predlohu mám takmer 60 rokov z doby, keď vyšla v českom preklade spoločne s románom Pád. Pamätal som si z tej doby iba, že ten, kto neplače na pohrebe svojej matky, riskuje odsúdenie. Filmové spracovanie Cudzinca slávnym režisérom, ktorý doň obsadil celú plejádu známych hercov mi prinieslo iba pripomenutie knižnej predlohy. Možno ani nie sú k dispozícii prostriedky na adekvátne pretlmočenie predlohy do filmovej reči. Rozhodne za ne nemôžem považovať zbytočný voice over, ktorý pri zobrazení lesknúcej sa dlažby túto skutočnosť oznamuje divákom, ktorí si toho možno nevšimli. Pravdou ostáva, že poznám Viscontiho filmy, ktoré sa mu vydarili viac, než Cudzinec. ()

classic 

všetky recenzie používateľa

„Povedzme, že zrovna tentoraz bolo na vine slnko, ktoré teda úplne oslepilo nášho ústredného protagonistu, ktorý tým pádom i nechtiac smrteľne postrelil akéhosi nenávideného Araba...” • Skrátka, akýsi »naturalizovaný Alžírčan«, podľa všetkého pôvodne Francúz: Arthur Mersault, žijúci v Alžírsku, a pracujúci v úradníckom prostredí, a či momentálne teraz i čeliaci úmrtiu svojej matky, z ktorého si v podstate ani nič extra zvlášť nerobí; trebárs absolútne neprejavoval žiadny smútok, alebo dokonca by sa dalo podotknúť, že na jej pohrebe ani neplakal, za to ale s priateľkou Máriou prežíval hneď naprosto vrúcny vzťah, aspoň to tak spočiatku i vyzeralo, že by sa zo vzťahu mohlo čosi napokon vykryštalizovať, čo by smerovalo k uzavretiu sobáša? • Nie, to ani zatiaľ nebolo v pláne, nakoľko protagonista mal kompletne rozdielne starosti, než pomýšľať nad potenciálnym ovrabčením sa, keďže sa pomaličky zaplietal do čím ďalej, do tým väčších, intrígových pavučín, z ktorých by sa nemusel vôbec vymotať, a to snáď už len z toho prostého hľadiska, že sa tesne predtým spoznal aj s istým pasákom [Raymondom], ktorý mu privodil takú konkrétnu situáciu, à la: Mňa sa to [potom už] netýka, vskutku je to iba Tvoj problém, môžeš si za to sám, a pritom ak by sa dajme tomu ani nenechal nahovoriť na úvodné napísanie daného listu, od ktorého sa následne odvíjali i ďalšie podstatné súvislosti, tak si veru mohol žiť [s]pokojný život so svojou frajerkou, keď by sa mohli kľudne vyvaľovať na alžírskej pláži; proste maximálne relaxovať... • Taliansky režisér: L. Visconti v ďalšej spolupráci s excelentným, talianskym hercom: M. Ma[e]stroiannim, ma spoľahlivo presvedčili o tom, že hlavná postava to určite nebude mať JEDNODUCHÉ, čo mi vzápätí jasne a stručne prezentovali i nasledovné zábery, v ktorých sa poriadne zamiesilo na krkolomné udalosti, ktoré ma čoraz viac znepokojovali, až to zašlo do krajného extrému. • Cudzinec síce nebol zlým titulom, ale autor ako by sa nevedel rozhodnúť, čomu mal vlastne venovať náležitejšiu pozornosť: A). smrti protagonistovej matky, ktorú neustále vyhadzoval na oči. B). súdnemu prelíčeniu a jeho následkov, a čo tomu všetko predchádzalo; takto jedno stále miešal s druhým, až to miestami bývalo neúnosné, rovnako, v akej nezávideniahodnej pozícii sa zrazu ocitol i hlavný aktér. • I napriek určitým výhradám z mojej strany, sa jednalo o pomerne dosť silné 3*. ()

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Mastroianni je ve své roli skvělý, obzvlášť v závěru, kdy jeho postava trčí ve vězení očekávaje popravu. Mám nicméně neodbytný dojem, že adaptace existenciálních knižních předloh, nemohou dopadnout nikdy moc uspokojivě (viz různé přepisy Kafky). Nemají k tomu prostě předpoklady, protože těžiště románového existencialismu je zkrátka hlavně ve filozofické bázi a režiséři mají pak dvě možnosti - buď myšlenkovou popisnost nekorespondující s filmovým médiem (které by mělo vyprávět především obrazem) nebo její opuštění (kde dochází k redukci na pouhé zobrazení děje). ()

Davered 

všetky recenzie používateľa

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem. ()

sta 

všetky recenzie používateľa

Camusova kniha je prostě dokonalá a Viscontimu se povedlo ve mně vyvolat totéž, co předloha. Proto se domnívám, že je to vážně dobrý film. Byť režijně to dnes vypadá trochu zastarale, přesto dávám 5*. ()

Toj 

všetky recenzie používateľa

Trochu zklamání.. Nejedná se o vyloženě špatný film, ale je to něco, co nemělo zřejmě vzniknout. Filmová podoba cizincovi dle mého názoru ubližuje. Navíc celý film je prostoupen ohromnou přehnaností ve vyjadřovacích prostředích ať už mluvíme o hereckých výkonech či filmové řeči. Přestože za tím může být jistý tvůrčí záměr, tak je to natolik specifický prvek, že to imho ubližuje samotné myšlence. Velmi zábavné jseou oba bojové střety s arabama, které dýchají ohromnou nepovedeností... ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Bylo mi jasné, že Marcello Mastroianni dovede zahrát snad kohokoli, u cizince Meursaulta a Snílka z Bílých nocí, jsem si přece jen nebyl tak jist. Dopadlo to ale dobře, Mastroianni umí zahrát kohokoli. Velký režisér tu ale zachází s hlavním hrdinou trochu jinak, než např. ve Smrti v Benátkách. Vlastně nedělá nic, než že se snaží dvojrozměrný list papíru pokrytý písmeny převést na dvojrozměrné plátno pokryté obrazy. A dělá tak dobře, protože uhnout není kam, všechny jiné cesty vedou do ztracena. Proč je ale Camusův román (či novela) tak vzácný, proč má téměř biblickou závažnost? Mersaultův příběh se nejspíš mohl stát mnohému z nás, jeho osud nás možná těsně minul, třeba jsme mu jen o vlásek unikli, možná jsme ho prožili v jiném životě nebo na nás ještě čeká. (Podobný dojem jsem měl při čtení novelky Herrmanna Hesseho: Pod kolem.) Hlavní zásadou existenčního myšlení je pravda, pravda o sobě a pro sebe. Kdo tvrdí: "Protože jsem neměl co říct, tak jsem mlčel," se již tím staví mimo společnost postavenou na elokvenci, používání slov na zmatení nebo zastrašení druhých, cizích. A společnost si to s ním vyřídí. Pravda nezvítězí, nezvítězí však ani lež; vítězem je prostřednost, přetvářka, překrucování atd., jiným slovem "smrt". Jedinec a společnost žijí v odlišných světech, které se jen málo dotýkají, pokud se však prolnou vlivem nějaké události (nemusí být fatální), pak je o tragedii postaráno... "Venku bylo zase nesnesitelně vedro. Slunce ho prudce bodlo do očí , až ho bolelo se dívat a hlava se mu závratně točila..." (Pozor! to není Camus ale Dostojevskij.) ()

Caminzind 

všetky recenzie používateľa

Komorní a tak trochu televizní zpracování Cizince (tuším, že svého času šel tento film do amerických kin pod názvem Sex s cizincem - to pro jeho větší atraktivitu), jaké jsem i očekával, neboť už samotný román k němu vybízí. A musím přiznat, že některé scény téměř dokonale odpovídaly mým imaginacím z četby. Atmosféra a prostředí rozpáleného pobřeží Alžírska a z toho plynoucí pocity únavy a dezorientace, které jsou pro Camuse důležitými (pseudo)faktory Mersaultova odcizení a existenciálního vědomí, přenesl Visconti věrně. Nescházejí rovněž podstatné myšlenky a pocity zachycené v monologu hlavního hrdiny, který je narativní reflexí jeho osobnosti a životního osudu. Na druhou stranu se na většinu (byť ne nezbytných) úvah nedostalo, což je vzhledem k omezeným možnostem filmového přepisu pochopitelné. A proto si říkám, zda-li by nestálo za to, adaptovat Cizince volněji, třeba i s delší stopáží, hlavně však s větším důrazem na psychologii Mersaultova nitra na úkor některých postranních událostí a vztahů, které sice dokreslují atmosféru odcizení, leč daly by se jistě formálními prostředky obejít. 82% ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Skoda, ze tento film objavil aj admin tej hnusnej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria, a uz tu komentuje. To smie, ako, s tym nemam problem. Problem mam s miestnym evidentne sexualne dezorientovanym Radkom, ktory je navyse fundom dalsieho sexualneho devianta menom Dyvyne. lebo dotycna osoba sa tvari, ze je neviemaky znalec a vidim to komentovat fakt kvalitne veci. A pozeram, doprdele, LiVentura sa zase prekonal, uz nepise komentare ... moc divne, pracudesne alebo "Nejak me to nevzalo" alebo hoci aj "Nepochopeno, pomerne jsem se ani nebavil" - no a teraz dokonca vyplodil suvisle suvetia, ktore nielen na seba logicky nadvazuju, ale ono cely komentar nasho slavneho LiVenturu dava dokonca aj uceleny zmysel! Kazdopadne jeden z tych lepsich Vischontiho filmov - natocil aj mnou doteraz nepochopeny Soumrak Bohu, ktory miestne vystudovane filmove teoretiky - elitari brutalne nadhodnocuju a este natocil aj Smrt v Benatkach. Fajny film na tema neschopnosti komunikacie a zbytocnej lahostajnosti voci svetu a voci okoliu. To Voci svetu som myslel tak, ze konkretne aky maju vztah ludia k povedzme vlade - a ono, ruku na prirodzenie, pardon, na srdce - to mi zase uletelo - je hodne nebezpecne ked vlada statu nevladne, bo ludia by si mohli vsimnut, ze vlady nie je treba. To som zase odbocil do politiky, a tu predsa komentujem film, takze s5 k filmu. Vyborna prva polka, vyborny Mastroianni aj s Ancou Karinou. Druha polka - a hlavne ta sudna pravnicka cast ma bavila uz podstane menej. Mna pravo nebavi, nejsem pravnik a vlastne pravu rozumiet ani nechcem. Jeden z najlepsich filmov Viscontiho, takze preto 88 % ()

Reklama

Reklama