Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti. CIZINEC se poněkud vymyká Viscontiho tvorbě, která alespoň v šedesátých letech směřovala k výpravným epickým dílům jako GEPARD nebo SMRT V BENÁTKÁCH. Adaptace Camusova románu naopak nabídla civilní vhled do života muže, jenž typické vlastnosti „správného“ mužského hrdiny postrádá. Meursault je nevyrovnaný, neurotický, izolovaný od okolí a často se jen pasivně zmítá v přicházejících událostech. Za jeho činy lze domýšlet řadu motivací. Co bylo nakonec skutečnou pohnutkou ke spáchání vraždy? Do titulních rolí obsadil Visconti tehdejší hvězdy evropského filmu Marcella Mastroianniho (nahradil původně zamýšleného Alaina Delona) a Annu Karinu. (ČSFD)

(viac)

Recenzie (48)

dr.horrible 

všetky recenzie užívateľa

Hodne presná adaptácia, spolu so Snovou novelou jedna z najpresnejších, vrátane celých dialógov a bezchybne obsadených postáv. Akurát Mastroianni sa mi na toho úradníka moc nehodil, ale kto ja som, aby som kritizoval obsadenie Mastroianniho, že?! A má to atmosféru, ako všetky staré talianske filmy. Iba ten záver bol na papieri údernejší. Každopádne, ja mám od Camusa radšej Pád. ()

Radko 

všetky recenzie užívateľa

Netknutý čítaním Camusovej predlohy hodnotím len jej filmovú adaptáciu. Slnkom vyprahnutá krajina, v nej muž, apaticky reflektujúci udalosti a ľudí navôkol. Malátny postoj možno plynie z celkovej únavy spôsobenej žeravým kotúčom na oblohe, ktorého oslepenie, ako neskôr vysvetľuje, bolo popudom k zločinu. Súd ale hodnotí a skúma najmä hrdinovo chabé vtiahnutie sa k veciam i vzťahom a spoločensky nevhodný postoj k inštitúcii rodiny a cirkvi. Tieto z hľadiska súdu priťažujúce faktory vedú k fatálnemu rozsudku. Použité filmové postupy pôsobia trochu zastarane (približovačky), fyzické strety nezvládnuto, lokácie (možno zámerne) stroho. Obrazová opulentnosť Viscontiho vrcholných diel sa nekoná. Striedme dávkovanie zaujímavých výjavov a zameranie na Mastroinaniho postavu či výrazy tváre trochu otravovali, no atmosféru osamotenia a kafkovského odcudzenia sa zachovať podarilo. 60%. ()

Reklama

Madsbender 

všetky recenzie užívateľa

Camusa som nečítal, Viscontiho nepoznám, herecké majstrovstvo Marcella Mastroianniho a krásu Anny Kariny ticho obdivujem. Film podľa mňa dokázal vystihnúť zamýšľanú neambicióznosť a stagnáciu Meursaultovho života, vplietajúceho sa do absurdného kafkovského systému, veľmi verne. Malátna bezdejovosť dokonale odráža pusté vnútro jeho telesnej schránky. Spaľujúce žeravé slnko, odumierajúca zem, absentujúci cit a ničota všade navôkol. Visconti pracuje s priestorom ako plátnom na maľovanie obrazov vnútornej krajiny. Mastroianni je naopak jeho mramorovou sochou, do ktorej tesá bezvýraznú kamennú tvár. Meursault dýcha, Meursault je, Meursault chodí, Meursault pracuje, Meursault hovorí, Meursault flirtuje, Meursault spí, Meursault pochováva, Meursault vraždí. Prečo? To nevie nikto. Možno za to môže slnko. Možno je to prirodzenosť, ukrytá hlboko v ňom, a práve preto nič nepociťuje. Antonioniovská vyprázdnenosť postmoderného veku (možno milovať bez lásky?) tu dostihuje hlavného hrdinu obklopeného spoločnosťou, ktorá v konkrétnych situáciách vyžaduje konkrétne emócie. Skrýva sa však pravda v neúprosnej dikcii civilizácie, prekrúcajúcej pohodlným využívaním nesúvisiacich faktov obraz (ne)hrdinu? Odpoveď musíme nájsť sami. Šlo to však ešte pôsobivejšie, výtvarne a scénicky premyslenejšie, režijne o niečo koncentrovanejšie (na pár miestach som mal pocit, že Viscontimu dochádza dych, ale napokon sa vždy vzopäl a dotiahol to). 80% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] ()

Jordan 

všetky recenzie užívateľa

1. Marcello Mastroianni; 2. Výprava a kamera - kostýmy, vyprahnutá piesočná pláž pozvoľna prechádza do nekonečného mora, neďaleko ostré a nehostinné skaly a na rozhraní mora a piesku, pod spaľujúcim slnkom, plážový dom + súdny proces - skazené divadlo manipulácie, deklamácie moci, kafkovský proces; 3. dokonale verná adaptácia dokonalej existenciálnej novely; ()

Vančura 

všetky recenzie užívateľa

Viscontiho mám hodně rád, a Mastroianniho ještě víc, ale zde mi to bohužel nesedlo. Nemyslím si úplně, že je to nejvhodnější látka pro zfilmování. Ten film mě vůbec nebavil, musel jsem se do něj docela nutit, a jeho délka mi kvůli tomu subjektivně přišla nekonečná. V některých detailech je to zajímavé, ale jako k celku jsem si k tomu cestu nenašel, a Arthur Meursault pro mě zůstal stejnou záhadou, jakou představoval i pro své okolí, ta jeho apatie mi jednoduše přišla hrozná, nešlo se - a hlavně jsem pak už ani nechtěl - v něm vyznat, a už pár dní poté, co jsem to viděl, rychle zapomínám, o co tam vlastně šlo, takže pustit si tenhle film se v mém případě rovnalo spíše ztrátě času, bohužel. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (6)

  • Do hlavní role byli původně vybráni Jean-Paul Belmondo, nebo Alain Delon. Zatím se však uvolnil Marcello Mastroianni, protože Federico Fellini musel zrušit natáčení filmu "Il viaggio di mastorna", v němž měl Mastroianni hrát hlavní roli. (Snorlax)
  • Cizinec byl uveden na MFF v Benátkách v roce 1967. (Snorlax)

Reklama

Reklama