Gorbačov. Raj

Pohled na banalitu stáří, která ukrývá vzpomínky na jedny z největších dějin. První a nejlepší část je vlastně dokumentární variace na Sokurovův Tělec. Nemohoucí Gorbačov ve své potemnělé vile vzpomíná na manželku i rané mládí, zatímco my za každým rohem vidíme vyklánět se kosu. Venku je zima a chodítko se zaráží o práh. Část prostřední je flustrující snahou Manskije využít poslední možnosti dozvědět se více o politickém pozadí Glasnosti, Perestrojky, vojenského puče a předání moci Jelcinovi, jenomže Gorbačov mluví dvouznačně, ve floskulích, odráží se k banálním historkám z natáčení, přičemž se nedá stoprocentně určit, zdali z něj mluví senilita či vědomě mlží ve strachu, že by ho ještě před smrtí mohly dohnat dějiny. Nejvíce v tomto případě připomíná dementního dědečka, který na rodinné návštěvě schoval vnukovi mobil, který teď všichni hledají, přičemž on se usmívá jakou to udělal legraci, jakkoli již sám neví, kam ho ukryl. Manskij je nejlepší, když čistě pozoruje dění a nechává diváka, aby si z něj utvářel souvislosti (Truba) než když vstupuje do dění a pokládá vágní otázky (Svideteli Putina). Gorbačov. Ráj je pak zejména zajímavá studie blízkosti smrti. Jako politický komentář asi zklame většinu lidí. (03.02.2022)

Muz jemuz vdecime za svobodu jenz ma v Rusku popularitu jen 0,8% za situace, kdy Vladimir Putin, ktery pri otazkach Gorbacovovi nahodne bezi na pozadi v televizi rekl, ze rozpad sovetskeho bloku byla nejvetsi historicka katastrofa pro Rusko. Statnik zminuje sve rodice, cestu k moci na vrchol, prestoze Breznev nadsen nebyl. Nepadne otazka o Cernobylu, protoze to je asi prilis velke trauma a tema je stejne dobre dokumentarne a filmove zpracovano. Kamera sleduje Gorbacova v prvnich vterinach noveho roku,kdy v televizi hraje ruska hymna s textem o svobodne obcine a potutelne se usmeje "sbobodna otcina a kdo ji tu svobodu asi prinesl". (12.02.2024)

Gorby svůj sebeobraz nerozbíjí. Lišácky odpovídá, ale raději mlčí. Ví své, nenechá se natlačit, kde by mu nebylo dobře. Má kolem sebe pár lidí, kteří mu rádi dopřávají komfort a péči v domě, který mu mocní poskytli "nadožití". Oceňuji milosrdnou kameru, která vytváří z celého filmu velmi estetický obraz. Jedním z producentů je Vít Klusák, ČT si vysloužila velké logo v titulcích hned na začátku. (22.11.2021)

Od tohto dokumentu som očakával priehrštie zaujímavých informácií o niekdajšej veľkej osobnosti celosvetovej politiky. Dostal som však len akúsi výpoveď starca, ktorý si naformuloval svoju vlastnú obhajobu a sebaprezentáciu bez nejakých veľkých myšlienkových polôh. Proste prostá konverzácia o tom, ako a prečo žil. Je to pre mňa pramálo, keď zoberiem do úvahy, že v snímku sa neobjavil prakticky žiaden dobový záber, len pár fotografií, ktoré dočrtli rozprávanie Gorbačova. Pozrieť, ako žije v súčasnosti tento človek, je fajn, ale nič iné zásadné tu neuvidíte. Troška sklamanie pre mňa. 45 % (03.01.2022)

„Vy jste neřekl nic…“ Možná měl tento intimní portrét architekta Perestrojky, jemuž jako Češi vděčíme opravdu za mnohé, vzniknout o pár let dříve, kdy měl Gorbačov ještě víc (zejména fyzických) sil. Možná by pak sice nebyl tak autentický, ale určitě by nepůsobil tak staticky a hlavně rozvláčně. Je samozřejmě jasné, že když má dokument zaznamenat něco ze života 89 letého starce, který již má velké problémy s pohybem, nevyhnete se oné jisté statičnosti. Ale i v těch částech dokumentu, kdy Gorbačov mluví, vzpomíná a komentuje dění (minulé i to současné), je to někdy k uzoufání nudné. On totiž (nevím, zda záměrně) na některé otázky neodpoví buď vůbec nebo tak trošku v hádankách. Zazní zde i pár hezkých myšlenek („všem národům je třeba poskytnou příležitost, svobodu, rozmach…“), ale jinak mě tento film o muži, který byl pro Evropu nezpochybnitelných hrdinou, zatímco ve své vlasti příliš uznávaný nebyl a není, moc nezaujmul. Hlavně proto, že bych očekával více zajímavých osobních vzpomínek (zde zazní vlastně  jen jedna o jeho rozhovoru s Andropovem před nástupem k moci a jedna z doby jeho jednání s americkým prezidentem Reaganem). A třeba i nějaké dobové záběry, které by tento dokumentární film oživily. Tady jen kamera občas snímá různé portréty (jeho a hlavně jeho manželky Raisy) stojící či visící v jeho domě či jiných prostorách. PS: Zhlédnuto jako připomínka tohoto nedávno zesnulého státníka.  (05.09.2022)