Jowamuši pedal

Sledování YowaPeda bych přirovnal k pojídání jídla, do nějž vám někdo přidává po malých dávkách projímadlo a jen s napětím čeká, až se z toho dočista poserete. První třetina se přitom tváří docela sympaticky – umí si to místy udělat srandu ze stokrát viděných stereotypů sportovních anime, postava hlavního hrdiny dokáže pobavit svou naivitou a přehnaným entuziasmem a jeho přerod od anime otaku k cyklistickému otaku je proveden uvěřitelně, stejně jako interakce hlavního hrdiny s novými spoluzávodníky a utváření nových přátelství. Druhá třetina se nese v duchu přípravy na hlavní závod, kdy je komediálnost upozaděna a seriál se snaží ukázat, jak postavy dovedou zesílit ve snaze dosáhnout svého cíle. Zde se však naplno začne projevovat naprostá neschopnost tvůrců vybudovat jakékoli napětí, což je v případě sportovního anime zcela zásadní nedostatek. Poslední třetina je pak už jen čisté utrpení, kterému vévodí přehnané a naprosto dementní scény popírající (nejen) fyzikální zákony, ukrutně pomalé tempo, postavy napsané jak po desátém pivu, které si tahají power-upy z prdele, respektive ztrácejí či nabírají energii podle toho, jak se to zrovna panu scenáristovi líbí, a divák při sledování jednoduše neví, jestli se má dřív smát, trpět nebo zívat nudou – den před hlavním závodem je postava na kapačkách, druhý den málem znovu zkolabuje, ale stačí jí zazpívat písničku a nějaký osmdesátikilometrový (?) závod mezi horami rázem dá úplně v pohodě? Týpek zamilovaný do svých koz, který pro levou i pravou má vymyšlené vlastní jméno a láskyplně si s nimi uprostřed závodu vykládá? Závodník neschopný kohokoli předjet zleva jen proto, že mu kdysi vběhl zleva králík do cesty? … a mohl bych pokračovat. Seriálu navíc chybí i jakékoli zakončení, neboť příběh končí uprostřed rozjetého závodu asi 400 metrů před cílem (wtf?!) a na výsledek se musí divák podívat v druhé řadě. Být to plnokrevná parodie na sportovní anime od začátku do konce, tak by mé hodnocení mohlo být někde jinde, ale takto to bylo akorát vcelku slušné utrpení, které navíc trvalo dva a půl roku – přesně tak dlouho mi trvalo se přemoci to dokoukat celé. Další řady tedy s poděkováním odmítám a vřele doporučuji všem masochistům s úchylkou na sportovní anime. (14.03.2021)