Tiong Bahru Social Club

Tiong Bahru Social Club (dále „TBSC“) je uzavřeným blokem budov, do něhož jsou svými rodiči přiváděni mladí třicátníci, aby se socializovali, osamostatnili a vytvořili pouto ke svému okolí, tak aby byli pro společnost přínosem. Film se snaží směle reflektovat současnou dobu, ve které mladí lidé čím dál déle zůstávají izolovaní ve svých hnízdech a nemají vytvořená pouta ani se svými sousedy, ani se svými vrstevníky a už vůbec ne s lidmi důchodového věku. Začlenění činí TBSC prostřednictvím vedoucích pracovníků, kteří se snaží nalézt silné stránky členů pomocí svých sofistikovaných nástrojů, jež dle nastaveného algoritmu následně vyberou jedincům vhodná pracovní místa. Pravidelný monitoring spokojenosti členů klubu je pak jen způsobem, jak vhodnou pracovní pozici nalézt. TBSC je opravdu neortodoxně a velmi implicitně natočenou narativní komedií, která se snaží divákovi předat vzkaz, že ačkoli jsme společností vedeni k pasivitě a k přenechání hlavních životních rozhodnutí na druhých. Je nutné, abychom v určitý moment vzali život do vlastních rukou, jinak nikdy plně spokojeni nebudeme. Každý člověk má jinak nastavenou hierarchii hodnot, a to co vyhovuje jednomu, tomu druhému nemusí. Toto poselství je však pro běžného filmového konzumenta natolik skryto, že snímek jak po výpravné, tak emocionální rovině velmi strádá. A divák je tak hned několikrát v průběhu filmu konfrontován se značně nudnými scénami, které zachraňují z poloviny těla vysvlečení zloději, vztyčený prostředníček a manuál pro první sex. Tři hvězdy. 🙂 (09.03.2022, Future Gate Festival) (10.03.2022)

Proč je ústředním tématem právě štěstí? Singapurci skončili před lety v žebříčku průzkumu jako nejsmutnější národ. Navzdory majetku a technologiím je pro ne těžké najít způsob, jak být šťastný. Další zajímavosti z Q&A s tvůrci snímku: Název čtvrti znamená v překladu Nový hřbitov. Čtvrť byla skutečně vybudována na místě, kde dříve býval hřbitov. Obě budodovy, kde se děj odehrává - domov i společenský klub, patří k významným singapurským budovám. Pro brutalistní budovu-bydliště Bee a jeho mámy, byla opravdu plánovaná demolice. Štáb nedostal svolení v místě natáčet. Jen díky hojnému pobytu místních obyvatel, kteří se ve velkém stěhovali, se štábu podařilo splynout s okolím a chodit natáčet do pronajatého bytu. Velkým zklamáním pro ně pak byl způsob demolice, na kterou čekali dlouhé měsíce. Když k bourání došlo, budova nešla k zemi celá, nýbrž postupně jedno patro po druhém a chyběla jim tak dramatičnost. :) Film je celý velmi symbolocký, také ke kocourovi se váže skutečný příběh - v sousedství žije kocour, kterého všichni znají, údajně ma i svoji fb stránku. Když ho kdysi srazilo auto, všichni se na kocoura bez domova složili, aby mohl podstoupit operaci. Ve snímku hráli známí singapurští divadelní herci. // Viděno v rámci Future Gate festivalu 2022. Hostem byli autor filmu Tan Bee Thiam a kameraman. Mimochodem Tan Bee je profesí učitel. :) (17.03.2022)