De Gaulle

De Gaulle je klasickým životopisem, kterých se v posledních letech objevuje poměrně dost, a to dílem takovým, které se snaží servírovat co největší možné spektrum informací, ale zapomínán a to filmařské, tedy vybudovat nějaký příběh. Proto pak výsledek působí někdy více jako hraný dokument, než klasický seriál. De Gaulle a jeho osobnost jsou pochopitelně tahouny, herecký představitel dobrý, ale v přehršli encyklopedických dat ani tak nedokážou vybudovat u diváka větší emoce. (15.10.2022)

Klasický pojatý životopisný seriál o velkém státníkovi světového formátu. A byť se tvůrci snažili i o jakýsi osobnější pohled skrze jeho rodinné vztahy, působil na mě hodně popisně, aniž by pronikl víc pod povrch, do hlubšího pochopení generálových pohnutek mimo obvyklá klišé a pronášené fráze. Faktograficky jistě poučné, ale nic víc. (24.10.2022)

První, válečný, díl je hodně akční a napínavý. Dobře ukazuje situaci z pohledu de Gaulla v té době. My známe jen výsledek a vše se nám tudíž jeví jasné, jenomže tehdy to jasné vůbec nebylo. Francie mohla dopadnout úplně jinak a de Gaulle mohl být jen historická postavička pod čarou (mimochodem, doporučuji skvělý film Nejtemnější hodina o velmi podobné situaci a dilematu, které musel řešit Churchil). Další díly však hodně změní tón a my se ocitáme spíše v oživlé učebnici francouzské historické politologie s občasnými dokumentárními záběry. Seriál sestává výhradně z dialogů, které řeší francouzský poválečný vývoj do konce 60. let a pokud nejste s touto částí francouzské historie důvěrně obeznámeni, můžete se ztrácet v děj. Já se třeba ztrácela. Jde převážně o mluvící hlavy v různých starožitných pokojích a francouzské politické a vnitrostranické půtky. Seriál nezakrývá, že de Gaulla adoruje, on si však oslavu zaslouží. SHRNUTÍ: Kdyby Francouzi chtěli realisticky natočit de Gaullův životopis, a to od první světové války, nejspíš by na to padl jejich roční rozpočet. Místo toho vybrali různá kabinetní jednání, která však asi dodnes určují podobu Francie. P. S. Myslím, že ve třetím (nebo druhém) díle je česká stopa, když de Gaullova neteř, která se po válce vrátí z koncetráku, zmiňuje, že v nejtěžších chvílích jí život zachránily české spoluvězenkyně. (17.10.2022)

Hudbu nahrával Filharmonický orchestr města Prahy. Na natáčení se podíleli mj. region Hauts-de-France, město Remeš+region Remeš-venkov, město Nancy+region Nancy-venkov, prefektura Pais-de-Calais, muzeum v Dunkerque, pamtník Ch.deGaullea v Colombey-les-DeuxÉglises (rod deGaulleů tam měl své venkovské sídlo), prefektura Remeš a prefektura Marna . *P.S.: musím se smát těm, co hned po 1.dílu "odstřelí" celý, v tomto případě 6-dílný seriál .....  .   (14.10.2022 : Jeden z nejlepších životopisných seriálů, které jsem kdy viděl : 5 * a 89 % . (21.09.2022)

Charles de Gaulle je jedna z nejvýznamnějších postav francouzské historie a nejspíš nejdůležitější té novodobé. Bez něj by už nebyla Francie Francií. Buď by ji ovládlo Německo, nebo by se stala kolonií USA a Británie. Ještě, že se generál nenechal strhnout a trval si na svém. Právě meziválečné období je tím nejzajímavějším. Možná by se dnešní prozápaďáci měli podívat, jak si po válce chtěla Amerika trhat kusy Francie s tím, že si to prostě zaslouží a Francouzi mohou být rádi, že jsou rádi. A jak drze, sebevědomě a s jakou přirozeností přišlo Churchillovi, že je De Gaulle jen vzteklý pes, který neumí být vděčný. Další díly se už trochu plácají v tom, že generál tak trochu nevěděl, kdy odejít ze scény. Ne, že mu jeho lid nebyl vděčný za to, co udělal. Ale nové Francii už jaksi neměl co dát. Mladá generace nehodlala poslouchat rodiče natož někoho staršího v Elysejském paláci. Bouřili se a nevěděli vlastně proti čemu. Proti všemu. Rozhodně mohl De Gaulle odejít důstojněji. Ač voják, tak nepostrádal to, co ti dnešní prezidenti nemají. Moudrost a uznání samostatnosti ostatních států. Když se dívám na to, co se děje v současné zemi galského kohouta, říkám si, že je dobře, že se toho slavný generál nedožil. (18.10.2022)