Missing Link
VOD (1)
Obsahy(1)
Před milionem let žili v Africe předkové člověka, kteří znali oheň a měli kamenné nástroje a zbraně. Zvířata již v té době nabyla přibližně takové podoby, jakou mají dnes. Vedle primitivních lidí tu ale ještě žili zástupci druhu Australopithecus robustus – opolidé. Ti zbraně ani nástroje neznali a v důsledku své mírné povahy měli být brzy předky člověka vyhubeni. Přesto ale vedle sebe tyto dva druhy žily asi dva miliony let…
Poslední člen tohoto druhu spěchá na místo, kde se zdržuje jeho tlupa: najde ale všechny její členy zabité, s roztříštěnou hlavou. Jsou mezi nimi i ženy a děti. Vedle se povaluje primitivní sekyrka – kterou opočlověk vezme, přestože neví, jak ji má používat. Pak osaměle bloudí krajinou a pozoruje zvířata, která volně pobíhají kolem, loví a zabíjejí, aby sama nebyla zabita. Pije z louží a živí se plody, rostlinami nebo pštrosími vejci. V noci nachází nejednou útočiště na stromě, všude se ale setkává se stopami lidí – těch, kteří zmasakrovali jeho druhy a kteří mají už brzy ovládnout planetu. U napajedel se opočlověk střídá s žíznivými zvířaty a když se přiblíží stádo řvoucích slonů, raději vyklidí pole. Pokračuje stále dál, všude ale naráží na lidské stopy a občas zaslechne i hrubé hlasy těch, kteří vyvraždili všechny jeho soukmenovce. Je jasné, že na tomto místě zůstat nemůže: musí se pustit do neznámých krajů, kam noha příslušníků jeho druhu nikdy nevkročila a kde by mohl v klidu žít…
Putuje dál opuštěnou krajinou a dostává se do zcela vyprahlých končin, které musí překonat. Stále přitom pozoruje zvířata kolem sebe, někdy se jim snaží pomoci – kameny například zahání hyeny útočící na bezbranná mláďata gazel. Když vidí, jak obratně chytá ještěrka na svůj lepkavý jazyk brouky, zkusí je ochutnat také. Nakonec se ocitá v oáze s jezírky a stromy. Konečně se může napít a odpočinout si. Ale ani tady se nebude moci zdržet dlouho. I sem se totiž budou chtít dostat lidé… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Hezké (byť technicky mnohokrát překonané) záběry africké přírody. Rekonstrukce příběhu posledního australopitéka, hominida snad vyvražděného lidmi. --- Před kamerou se toho moc neděje. Fantastická odhalení však obsahuje komentář. Pochopíme, že Australopithecus erectus byl vlastně duchovním předchůdcem a vzorem pokrokového Evropana. Je vlídný, mírumilovný, laskavý, chrání přírodu, i želvě pomůže, a když mu sen náhodou odhalí podstatu a funkci zbraně, výmluvně ji zahodí do oceánu. Velkolepé to gesto pravěkého pacifisty! --- Až jsem zaslzel, když lidoop zachránil kolouška. Fňuk. Jak by bylo na světě lépe, kdybychom se výchovou a osvětou přeměnili na takové australopitéky. Však už se nám v tomto směru leccos podařilo! Leč musíme to provést řízeně, organizovaně, a také všichni naráz, protože jestli kromě nás zůstanou na světě ještě nějací - s odpuštěním - lidé, bez milosti nás pobijí. ()
Zajímavý dobrodružný snímek z doby před miliónem let, jedna z variací na téma "chybějící článek v evoluci". Film se odehrává v Africe a hlavní, co bych tvůrcům vytknul, je to, že si nedali tu práci a ponechali ve filmu aktuální africkou zvěřenu, z níž sice část žila již tehdy, ale o většině zvířat to neplatí ani omylem. Jinak je film skutečně pozoruhodný jak námětem, tak i zpracováním. ()
To mě poser... Ani nevím proč dávám jednu hvězdu... Půlku za to, že mi bylo líto herce, jenž musel celé natáčení absolvovat v tak přiblblém kostýmu... Jinak prolínání dokumentu s hranými sekvencemi bylo naprosto katastrofální, to by mohl s prominutím natočit každý, hopsat někde v lese a pak do toho střihnout dokument... Když ale Australopithecus šutrákem zahnal hyenu, která se v dokumentu evidentně lekla úplně něčeho jiného, dostal jsem záchvat smíchu => za to druhá půlka hvězdy... ()
Pravěká roadmovie na hranici dokumentu a survival thrilleru, která těží především z charismatu hlavního hrdiny. Bezejmenný opočlověk (já mu říkal "Hugouš"), je prostě od pohledu sympaťák a stačí pět minut, abyste si toho olysalýho kámoše zamilovali. Zajímavé, že jedna jediná němá postava bez problému utáhne celých devadesát minut ....A to přes to, že se ve filmu vlastně nic neděje. Tempo vyprávění totiž není nic závratného a nedočkáme se v podstatě žádných vypjatých okamžiků. O to víc mě ale bavilo tenhle film sledovat. Paradoxní. Kdybych chtěl bejt přehnaně analytickej (což dělám opravdu nerad), řekl bych, že je to celé o citové vazbě, kterou si s Hugoušem neskutečně rychle vybudujete a loučit se budete jen neradi. Jo, škoda, že ti Australopitékové tehdá vyhynuli. Dneska s nima mohla bejt celkem sranda... ()
Přírodovědný film o namimbijské fauně. 1) Dobrodružný? Sci fi?? Thriller??? Ale kdepak. Prostě jen pár pěkných obrázků ze života zvířat v Namimbii, jejichž pravidelný sled (obrázků) je občas přerušen záběry na zajímavě maskovaného režiséra posuzujícího další lokace. 2) Annaud postavil svým Bojem o oheň (1981) laťku velmi vysoko. Přesto mi nápad zobrazit svět pohledem posledního opočlověka připadá jako velice zajímavá a originální výzva. 3) Bohužel kromě zmíněného námětu se ničeho zajímavého či dokonce originálního divák nedočká. 4) Pokud mě ovšem tento film měl nalákat na současnou namimbijskou přírodu, pak svůj účel splnil a zasloužil by si potom minimálně tři hvězdičky. Uááá, uááá. ()
Reklama